Stanley Kubrick: Život v obrazech

Pocta muži, který dokázal to o čem sní každý režisér...Dokázal se divákovi zarýt svými filmy do duše tak aby na něj nikdy nezapoměli. Byl slavný, přesto to nedával znát. Byl chytrý, přesto pro diváky a fanoušky uzavřený. Miloval svoji rodinu a byl velice autoritativní člověk. Bavilo ho točit filmy a ke konci svého života litoval, že jich natočil tak málo...i když málo, přesto zanechal velice hodnotné filmy, které píší historii filmového průmyslu. Opravdu nádherně zpracovaný a s laskavostí natočený dokument o muži, kterému záviděl téměř každý americké režisér. (10.09.2006)

Věrný Kubrickův spolupracovník natočil výtečný dokument o geniálním filmaři, jenž těžko opustí pozici mé režisérské jedničky. Harlanovi se povedla skvělá práce s materiálem, z níž na mě dýchala ta stejně úchvatná atmosféra, kterou jsem se tolikrát nechal pohltit u Stanleyho filmů. Trochu se za to stydím (zní to dost pateticky), ale zcela upřímně - v některých pasážích jsem byl maximálně dojat. Ještě jednou díky Stanley, za nejkrásnější okamžiky mého diváckého života! (15.10.2004)

Dokument, který udrží pozornost diváka po celou stopáž, což je u 142 minut úctyhodná záležitost. Pro fanoušky Stanleyho Kubricka povinost a pravděpodobně i obrovské uspokojení při sledování. Pro mě, jako pro diváka, který Kubricka nezbožňuje, ale uznává a respektuje, pak cenná výprava do zákulisí jeho památných děl. Nejpoutavější se mi nepřekvapivě zdály okolnosti tvorby mých nejoblíbenějších Mechanického pomeranče a Eyes wide shut. Překousl bych obvyklé chválení režiséra, protože je samozřejmě zasloužené, ale komentáře typu "Filmová historie se dělí na film před Kubrickem a film po Kubrickovi" už byly trochu moc. (08.09.2006)

Jeden z nejlepších dokumentů, které jsem kdy viděl. Výborné materiáli, ukázky a hosté. O Stanleym se tu vyjadřují opravdové celebrity a hvězdy holywoodu. Všechno co Kubrick natočil v chronologickém pořádí. Reakce z té doby, jeho osobní život, slabosti a perfekcionismus. Jak říká Martin Scorsese :"Škoda, že nenatočil více filmů, ale budme rádi, že natočil aspon nějaké." to dokazuje neuvěřitelnou sílu osoby Stanleyho Kubricka, kterého obdivoval kromě Martina Scorsese, Steven Spielberg a i Woody Allen. Je to jeden velký památník obrovského režiséra, který po něm zůstal a přidává se k jeho filmům, aby mu zařídil nesmrtelnost, kterou již bezpochyb jistě má. (14.09.2004)

Nezbývá než zmínit několik univerzálních problémů, na něž dokument mezi řádky reaguje: 1, Proč Kubrickovo dílo setrvalo, když skutečnosti, kterých se dotýká, byly řešeny ve spoustě jiných filmech? Je to dáno emocionální prázdnotou Kubrickových filmů. Zatímco Bresson rozkládal drama na elementy a emoce tím vysával, Kubrick zabránil hned v prvopočátku, aby mu nějaké emoce do filmu vůbec pronikaly. Při natáčení tak vehementně působil na herce, že se veškerý sentiment a cit odbyl na place a na samotné filmy žádný nevyzbyl. Herci byli pro Kubricka jen prostředky ke ztvárnění výsledné kompozice - postihoval jimi pravdu světa jako boží oko, jako nezaujatý, zcizující pohled vizionáře, který sice nemá lidi rád, ale rozumí jim a jeho uvědomění paradoxně předčí mnohé přisluhovače empatie. A v tom je ta síla, krása a čistota jeho díla, a tedy setrvalá hodnota. 2, Kolik natočil Kubrick celkově filmů? Všechny jsou sice sevřené kvalitou, ale otevřené v tématu, jako by každý točila jiná osoba, nebo spíš tatáž osoba, ale v různých stavech schizofrenie. A nejen, že je každý jiný, ale i při opětovném sledování toho kterého filmu máte pocit, že sledujete jiný. 3, Co vůbec ztělesňuje v umění požadavky a kritéria lidu? Kubrickovy filmy se přes počáteční ostych při premiéře setkaly s obrovskou popularitu a jsou přímým důkazem toho, že obyčejní lidé chtějí víc, než je jim dáváno. 4, Může vizionář, pokud je navíc charakterově handicapovaný (uzavřenost, odstup, pedantnost), komunikovat přímo s lidmi? Nemůže. Vyjadřovací schopnosti k tomu nestačí. Může promlouvat pouze skrze své dílo. Snění doma v gauči a polopatické blábolení po hospodách a mýtincých postrádá smysl, stejně tak je pomíjivé se handrkovat s bulvárem a s publicisty. Kubrick se stavěl stejně přehlíživě k ovacím, jako ke kritice – věděl, že ani jedno není věčné. To je jen dílo. 5, Proč byl Kubrick „zlý“? Nejen díky vrozenému genofondu. Předně za to mohla média, diletanti a filmoví pisálci, kteří mu nerozuměli. Jak by mohli při své omezenosti. Všechny jeho filmy tak došly slávy v pozdějších letech. 6, Lze analyzovat Kubrickovy filmy? Pokud filmová kritika upozaďuje režiséra a při analýzách velí hodnotit dílo samotné, jak si počínat s tvorbou tak silné osobnosti? V případě Kubricka paradoxně velice snadno. Přestože se výrazně podílel na scénářích, stál za kamerou a filmy si takříkajíc řídil skrznaskrz kompletně od začátku do konce, nebyl autorským režisérem. 7, Jaká je souvislost mezi Kubrickovou povahou a jeho filmy? Kubrick v sobě propojil vizionáře a pragmatika, konzervativce a novátora, příkladného rodiče a existencialistu, uzavřeného nemluvu, který byl nucen 24 hodin denně komunikovat s celým štábem. Závěr: Přes svou výpovědní hodnotu dojme dokument víc než 98% filmů a po jeho zhlédnutí se chce ocenit všechny filmy Kubricka maximálním hodnocením. Je evidentní, že máme do činění s někým opravdu výjimečným, ale přitom tak dosažitelným, že mám přímo chuť vzít kameru a pustit se do toho. Ostatně samotný Kubrick přes svoje zanícení stěží očekával, čeho všeho dosáhne, a začínal jako každý druhý – od píky. (29.02.2008)