Dočasný domov

Jedno z největších překvapení poslední doby. Short Term 12 je sice nenápadný snímek, ale rozhodně si zaslouží velkou pozornost. Příběh ze zařízení pro mladistvé nám otvírá dveře do životů jednotlivých lidí, kteří jsou zde nuceni žít a nebo zde dobrovolně pracují. Strasti a osudy jednotlivých postav ve filmu jsou skvěle vykreslené a pro mě bylo velmi snadné si ke všem najít cestu a přesto, že je můj život natolik odlišný od jejich, bylo pro mě jednoduché je pochopit a soucítit s nimi. Důležitou součástí skvěle napsaných postav a jejich příběhů jsou také jejich protagonisté, u kterých jsem ani neměla pocit, že jde o herce, ale o lidi, kterým skutečně tyhle příběhy patří. Ať už šlo o skvělou Brie Larson nebo Kaitlyn Dever, všichni jako by nebyli jen stvořeni pro tyto role, ale skutečně se těmito postavami stali. Byl to pro mě jeden z nejsilnějších filmových zážitků za dlouhou dobu a jediné, co bych vytkla je to, že bych tento filmový prožitek nejraději ještě prodloužila a nahlédla do života postav ještě více. (29.01.2014)

I v americkém Klokánku, záchytné to stanici, chránící děti před vlastními rodiči, dochází ke stejnému jevu, jako u nás a všude jinde - bolestí ze sebepoškozování si dokazovat, že žiji, že cítím, že pohled na vlastní krev mi dá na chvíli zapomenout... Den otevřených dveří v "Short Term 12" však navíc nastoluje otázku, jak až je vhodné, aby se o takzvaně "znevýhodněné" děti starali ti, co si prošli podobným peklem, ano, dokáží odhalit rébusy, do kterých šifrují svá volání o pomoc, jsou jim blíž vědomím stejného stigmatu... ale dovedou zvládnout svoje vlastní emoce ve vyhrocených situacích, neposouvají záchranné hranice podle svých traumatických zážitků, nezatáhnou je do svých skříní s kostlivci? Není rozumnější pouze nadhled profesionála, byť z nastudovaných modelů? Pointa zní - obojí je správné, jen je třeba oba přístupy citlivě nakombinovat, pak naděje na záchranu není jen teoretickou učebnicovou formulí... Zajímavé, civilní, uvěřitelné. (17.03.2014)

„Pamatuj, nejsi jejich rodič. Nejsi jejich terapeut. Jsi tu, abys vytvořil bezpečné prostředí, to je celé.“ - „Chápu.“ Ne, Nate to tak úplně nepochopil, protože je těžké zůstat nezúčastněný, a navíc si při tom zachovat duševní zdraví…Po zhlédnutí Skleněného zámku jsem si slíbil, že musím dát šanci i Dočasnému domovu. Jenže zatímco u něj byly dominantnější herecké výkony a slabší emoční dopad, tentokrát to bylo téměř přesně naopak. Z herců je výraznější asi jen Brie Larson, ale ve výsledku to nevadí. Osud její i svěřenců (Jayden, Marcus) je dostatečně silný a zajímavý na to, aby se divák do příběhu plně ponořil. A „vychovatelům“ jejich práci opravdu nezávidíte, když vidíte, koho mají na starost. Navíc není jednoduché pomáhat ostatním s jejich démony, když se potýkáte se svými vlastními…a v tom vidím asi jediný problém filmu, emoční labilnost a nedostatečná autorita dospělých nenavozuje úplně dojem, že by jim někdo svěřil dohled nad takhle těžce zvladatelnou skupinou. Jinak mě ale Cretton znovu zaujal a odměním se mu 4*. (09.08.2020)

Na úkor Short Term 12 šel Černobílý Svět z mých oblíbených filmů. Myslim si že první věc, kterou by si lidi měli uvědomit, když tenhle film hodnotí průměrně je to, že rozpočet byl malinkej, herci jsou docela dost noví a momentálně se řadí mezi béčkový ( možná Brie nakukuje dopředu ) , režie a hudba je dělaná chlápkama co nemaj skoro žádný zkušenosti. Já to ani v potaz brát nemusel, režijně to nijak těžký asi nebylo, ale hudba do toho sedla jak dělaná, opět se mi potvrdilo, že hudba tvoří film. Ale ani ta hudba nebyl ten hlavní aspekt, proč tomu dávám 95%, scénář je boží, mladí by to určitě měli vidět. Líbí se mi, jak je to pojatý vtipně, neni to ani tak moc těžký díky tomu, a přitom ty problémy co se tam řeší, jsou nesrovnatelný s tím, co řeší 90% mládeže teď i předtím (sračky) . Takže když to shrnu, hudba absolutně excelentní, Brie absolutně excelentní, příběh dokonalej, žádnej přesládlej americkej happyend se taky nekoná, ale přitom to končí parádně. (30.11.2014)

Po slovenskej kauze o dianí v domove Čistý deň, dobre mi padol tento film. Dočasný domov bol domovom pre deti - teenedžerov neprispôsobivých väčšinou postihnutých nejakou minulosťou. Zaujímavá práca vychovávateľov ktorí mali hodne na vrch nad ostatným personálom (vlastne tam ukázali len akéhosi nepodareného riaditeľa obklopeného papiermi). Mladá vychovávateľka Grace bola osobou s až nadprirodzenou empatiou voči chovancom domova. Pričom sama mala postihnuté detstvo (asi preto tak dobre rozumela chovancom) Bola nesmierne sympatická. A vôbec ... film na mňa pôsobil sviežo a zaujímavo. (03.05.2017)