Spása

Dánský minimalistický western s výborným Mikkelsenem. Levring místy cituje Leoneho a neuhýbá z cesty ani aby postavy dobarvil jímavou vzpomínkou. Přímočarý děj s krvavým finále uspokojí fanoušky žánru. Šťavnaté herecké výkony (dokonalý Pryce v rakvi) krásně dobarvují děsivou atmosféru strachu, jen ta Evča toho moc neřekne a ani se netváří zrovna sexy. Proč alespoň takhle nemohl dopadnout Jonah Hex? (02.01.2020)

"Modlili jsme se, aby nás někdo spasil. Teď jsou tu jen samí poctiví lidé." Slova pokrytcova v závěru filmu, který byl na slovo poměrně skoupý, ale když už se začalo mluvit, dialogy stály za to. Dobře napsané, vygradované a s několika vyloženě bravurně vymyšlenými scénami. Třeba když začne ten petrolej téct skrz průstřel ve střeše, tak ač si v podobných věcech nelibuju, musel jsem uznale zvednout palec nahoru. Jen tu a tam jsem přece jen postrádal určitou jemnost při tvorbě charakterů, třeba ten kluk, co jediný Jonovi pomůže, by si podle mě zasloužil ve filmu trochu víc místa, zejména na místo "princezny", což byla asi jediná věc, která mi do filmu vůbec neseděla a klidně bych jí oželel. Já vím, žena bez jazyka, to může být pro někoho sen, ještě kdyby měla pivovar, bylo by to ideální, ale asi nejsem ten typ. Naopak nejlepší a nejsympatičtější postava byl Jonův bratr Peter, takovýho bráchu aby jeden pohledal. Celkově výborný přímočarý western, Dánové se po Honu a Únosu opět vytáhli. (25.10.2014)

Poněvadž to tady každý vychvaluje tak zapáleně, až mu nadšením vytékají tělní tekutiny i z otvorů, ze kterých by běžně tvarovanému člověku v žádném případě vytékat neměly, a to ani po pobodání loveckým nožem, tak zde musím uvědoměle utrousit špetku té kritiky. Předně bych se chtěl pozastavit nad syndromem premortální žvanivosti, kterým trpí každý správný padouch v okruhu jednoho filmu. Ten se totiž bohužel nevyhnul ani našemu, do posledního strupu pečlivě prohnilému, děsivému banditovi, z jehož očí prýští nenávist o síle dvou a půl satanů, a který by vás byl schopen zabít i knedlíkem, kdyby ho měl po ruce. Tyto situace jsou vždy precizně modelové a v podstatě se jen kopírují; náš hrdina leží zraněný na zemi, byť jeho tělo během filmu spolykalo víc kulek, než průměrná šlapka během standardní směny ve Stodolní, ale to nevadí, protože běžný divák si napětím prokousává rty a nehty se sveřepě dobývá do opěradla semišového gauče. Když v tom k němu přistoupí hlavní záporák. Ten, ač po celou dobu filmu střílel postavy do hlav rychlostí Breivika, nyní stojí před hrdinou a za žádnou cenu si neodpustí tradiční monolog typu "...chci ovládnout celý svět, protože Frýdek-Místek je mi moc malej a ani ty mi v tom nezabráníš...", nebo "...ano, to já jsem ti zabil matku v tu noc, kdy sis u stánku dával načos s kečupem...", případně "...vyprstil jsi mi psa ty zmrde a to se nedělá...", asi proto, aby si hlavní hrdina mohl dvě sekundy před smrtí překvapeně říct "ty píčo, dobrej tah vole!". A zatímco si divák z nervozity začíná propocenými dlaněmi resuscitovat hrudník, z dáli se zjeví druhořadá postava, jež zmizela v polovině zápletky, aby se mohla zčistajasna vynořit na konci filmu a v poslední pikosekundě zachránit situaci, sejmout záporáka a šukat s hlavním hrdinou až na věky věků. A všichni jsou hepy jak kráva. Tak téměř identické to bylo i v tomto filmu, což je škoda, že se takové klišoidní momenty prodraly i do filmu, kde je střílení dětí do spánku běžnější než čištění zubů. Ale jinak to bylo relativně koukatelné. Závěrem nutno podotknout, že jsem si film málem ani nepustil a to z důvodu přítomnosti Evy Green, poněvadž mě poslední dobou začíná solidně srát, neb je namrdaná v každém druhém filmu a já začínám mít strach si v šest na Nově pustit Ulici, aby tam ta jebka na mě nevyskočila. Ovšem ještě víc, než ona, mě iritují všichni ti stydkými pysky neposkvrnění frustráti, co nad ní dlachní ocasy rychlostí čtyř ejakulací za masturbaci a neustále ji vyzdvihují do nebes sexuálních ikon. Hovno. Měli byste přeleštit svícen nad něčím kompaktnějším. A pak i šulina. (29.10.2014)

Jako ruku na srdce - Kdybych sedm let čekala na zblitek rodiny a hned první den by mi jí jeden pračůrák sejmul, taky bych byla nasraná jak latrína na fesťáku a hodlala se pomstít. Madse sem teda chápala absolutně a směle mu fandila, aby to dotáhnul do vítěznýho konce. I tak jsem ale nedokázala nesnášet plukovníka, páč Jeffrey ho zahrál tak bravurně, že to byl sice týpek z kategorie ukázkových zmrdů, ale byl buddží. A jelikož jsem lehce duševně chorej jedinec, tak mě scéna, kdy odpráskne beznožce s babkou fakt rozesmála. Stejně jen dýchali kyslík ostatním a byli k hovnu, užiteční asi jako skleněný dveře na hajzlu nebo hnědej toaleťák. Eva Zelená tu musí hrát jen svou mimikou, páč jí rudý tváře uřízli lopatu a, co si budeme nalhávat, všechno její mimické hraní a výrazy vypadaly naprosto stejně - Měla rozhodně zácpu, nebo se jí naopak chtělo mocně srát. To naprosto vysvětluje její výraz během celýho filmu a příště ať radši buď opět ukáže kozy, který zná většina chlapů líp než kozy svojí starý, nebo ať alespoň mluví, jelikož mimicky hrát jde po mrtvici na piču (Seagal by mohl vyprávět). Celkově fajn western a Mads opět nezklamal, ten má, na rozdíl od Evy, mimiku v pořádku. Holt pan herec. (04.12.2018)

Ten nejlepší z Watchmenů, Manchester United, bondgirl a charizmatický "The Hunt" Mikkelsen. Už jen kvůli tomuhle lahůdkovému obsazení must see. Samozřejmě že je to plochá šablona, která nemá kromě herců a solidního vizuálu vůbec co nabídnout, ale už od prvních minut je jasné, že se bude stylově zabíjet a můžete typovat pořadí kdo jak umře, potažmo ještě jakou formou. A to přece od Dánů není vůbec málo. (28.06.2015)