Cizí oběd

(Láska) prochází žaludkem, (film) sází na přímočarost... Indická kinematografie – respektive její hindská část – má u nás těžce narušitelnou pověst. Bollywood působí na city, vypomáhá si množstvím přeexponovaných muzikálových čísel a váže se na tradiční prvky kultury daného regionu. Právě poslední bod nejvíce brání cizokrajnému seznámení s Indy. Lehká komedie Cizí oběd domnělý handicap nečekaně sebejistě ruší. Snímku v tomto ohledu nesmírně pomohl režisérův studijní pobyt v Americe. Cizí oběd připomíná (klasickou) hollywoodsku produkci čitelným vyprávěním i umírněným stylem. Režisér neztrácí čas s marnivými pasážemi atrakčního rázu – každý dialog, každá postava i gesto mají své místo. Umírněný humor přitom nenarušuje vážnější podtext filmu, v němž se obratně ukrývá společenská kritika. Navzdory optimistickému ladění snímek nezobrazuje idealizovanou Indii, nýbrž prvky každodenního života, o něž málokdo stojí (ruch, špína, hierarchický systém). I samotná zápletka prochází mnoha zvraty, pro něž by v běžném hollywoodském filmu pravděpodobně nebylo místo. Domnívám se, že sloučení závažného a odlehčeného napříč kulturními tradicemi je hodné následování. Snímek totiž „neopustil“ svou zem, pouze naznačil určitou propustnost dvou samostně se rozvíjejících kulturních tradic. A věřím, že ku prospěchu věci. P. S. – jídlo je zde skutečně nádherné, opět univerzálnější, než by se mohlo zdát... (MFFKV 2013) (01.12.2013)

Velmi pěkný, hloubavý a citlivý film, o milostném vztahu dvou cizích lidí. V příběhu hrají v podstatě jen tři lidé, ale všichni jsou skvělí... Posílat si psaníčka v jídlonosičích (mimochodem, nebyly nějak menší, než jsou ty naše?), v dnešní době technologií, je dokonalá romantika....holt, srdíčko si tu svoji cestičku vždycky najde :-) ....u mě 4 a půl* (25.05.2014)

Cizí oběd je jeden z těch pár filmů, které dorazí do Vaší duše a už se z ní nevymaní. Vypráví totiž příběh něčeho, o čem jsem předtím neměl ani páru, dokud jsem se o tom nedozvěděl právě skrz tento film. Já teda uznávám, že toho ještě vím hodně málo, abych mohl soudit celý náš svět, ale tahle síť poslíčků, která už historicky přes sto let roznáší obědy zaměstnancům různých indických fabrik, mě úplně dostala. Nechápu tu preciznost, přesnost, dochvilnost a hlavně funkčnost. Vše samozřejmě s rezervou, protože nic není dokonalé a právě kvůli té jedné nedokonalosti vznikl tento krásný film, který je svým vzezřením tak krásný, až je vlastně smutný. Taková setkání totiž může opravdu napsat snad jen samotný osud. Nebo snad máte nějaké jiné vysvětlení? (09.01.2017)

Tak jako mnoho bollywoodských i mimobollywoodských snímků poslední doby zkoumá Cizí oběd životy lidí z městských středních vrstev a pracuje s realisticky vykresleným prostředím. Účast západních koproducentů a ambice prorazit na globální festivalovou scénu naštěstí tvůrce nedovedly k pokusům ukazovat Bombaj prostřednictvím cestopisných stereotypů, takže se film vyznačuje vcelku civilní, realistickou estetikou. Ta je podpořena poklidným, pomalu plynoucím vyprávěním směřujícím pozornost na každodenní drobné rituály, které postavy vykonávají – ať už jde o pravidelné cesty přeplněnými městskými vlaky, přípravu oběda či prozkoumávání jednotlivých kastrůlků jídlonosiče o polední přestávce. Scénář se vyhýbá výrazným dějovým zvratům a omezuje i množství dialogů, film tak zůstává soustředěn na vnitřní pocity Ily a Sajaana, jejichž změny jsou z velké části demonstrovány právě na způsobu, jakým oba interagují s okolím.' ___________ Více v recenzi. (26.02.2014)

Naozaj kúzelný film s úžasne pohodovou atmosférou, dýcha z neho pokoj a mier aj keď rieši vlastne smutné osudy dvoch ľudí, otvorené konce ako je tento moc nemusím, ale tu som si nejak automaticky ten záver vytvorila, zrejme to tak má byť a nevadilo mi to. Nic na plat Irrfan je proste pán herec aj keď svojrázny. (03.10.2017)