Cizí oběd

Nádherný film pojednávající vlastně o tom, že v Bombaji funguje unikátní způsob doručování obědů lidem na jejich pracoviště. Dovídáme se, že přestože oběd kolikrát nacestuje solidní trasu, nikdy se neztratí a neexistuje ani záměna s obědem jiným. Jsou na to vypracovány studie. :-) Ale minimálně jednou se tak stalo... Brilantní příběh dvou lidí, kteří se neznají a kteří si v přenoskách na obědy posílají vzkazy o svých životních zkušenostech, zklamáních a plánech, příběh o tom, že někdy laskavé slovo a pochopení může život člověka ovlivnit či vyléčit... Romantický příběh, krásná kamera, hudba, perfektní scénář, překrásná Illa a stárnoucí Saajan, přeplněné vlaky, úsměv i smutek zároveň a tolik pravdy o životě. Vskutku geniální počin!!! P.S.: ve filmu je toho mnohem více, ale proč o tom psát? (01.10.2015)

Indické filmy pro mne představují problém spočívající ve špatném rozpoznávání hereckých osobností. Všichni jsou si tam dost podobní. Tento snímek mě dostal svou originalitou, poetikou, romantikou a zvláštním příběhem. Pocit osamělosti a smutku v přelidněném městě na jedné straně a fantastický systém dopravy obědů stravovacími poslíčky a jejich precizní organizovanost v exotickém prostředí a zcela jiné kultuře na straně druhé si mne získal. Slušné civilní herecké výkony, dopisy v ešusech a platonický vztah dvou opuštěných lidí ve filmu, na který hned tak nezapomenu. (15.03.2018)

Cizí oběd je jeden z těch pár filmů, které dorazí do Vaší duše a už se z ní nevymaní. Vypráví totiž příběh něčeho, o čem jsem předtím neměl ani páru, dokud jsem se o tom nedozvěděl právě skrz tento film. Já teda uznávám, že toho ještě vím hodně málo, abych mohl soudit celý náš svět, ale tahle síť poslíčků, která už historicky přes sto let roznáší obědy zaměstnancům různých indických fabrik, mě úplně dostala. Nechápu tu preciznost, přesnost, dochvilnost a hlavně funkčnost. Vše samozřejmě s rezervou, protože nic není dokonalé a právě kvůli té jedné nedokonalosti vznikl tento krásný film, který je svým vzezřením tak krásný, až je vlastně smutný. Taková setkání totiž může opravdu napsat snad jen samotný osud. Nebo snad máte nějaké jiné vysvětlení? (09.01.2017)

Hodinku a půl jsem čekal až se to rozjede a pak to přišlo, banda nevzhledných cigošů si v jedoucím vlaku zatleskala do rytmu a dočkal jsem se závěrečných titulků. Pro osamělé a nedoceněné manželky patrně dobré. Pro mě jako seznámení a zároveň rozlučku s indickým filmem uspokojivé. No ikdyž, jeden "čistě indický", ještě možná zkusím. PS: Kdyby aspoň to jídlo vypadalo vábně a chutně :) (05.06.2014)

Viac ako príjemný príspevok indickej kinematografie hovorí o osamelosti v meste plnom ľudí a snahou vymaniť sa z nej. Na originálnom nápade sledujeme dve postavy ( zaujímavosťou je, že nemajú jedinú spoločnú scénu ), ktoré sa náhodne našli, pomocou listov otvárajú svoje srdcia, aby v závere pristúpili k rozhodnutiu... (29.06.2014)