Velké ticho

Dalo by se říci, že toto je přímo definice typického cynicko-brutálního italowesternu. Podobné postupy jako u Leoneho, rovněž poetická a místy i paradoxně radostná hudba Morriconeho - dohromady by to bylo na čtyři hvězdičky. Ale ten anarchisticko - nihilistický závěr to srazil na trojku ( v USA tehdy vznikal rovněž western s krvavými jatky: Divoká banda). Rok 1968 byl v dějinách zlomový (zatím se to ve školách neučí), naplno se provalila hráz jakýchkoliv zábran, násilí i nemravnosti. Lze to názorně doložit právě ve filmovém umění, ale i jinde... K 22.11.2015 hodnocení 81% (silně přeceňované), hudba je obšem vynikající!!! (Morricone komponoval často nádhernou hudbu k nedobrým filmům - zajímalo by mne, jestli úmyslně či nevědomě). (04.09.2009)

No tvl-normální psycho.. Celou dobu se to tváří jako hezký zasněžený western, ale časem se to přehoupne do něčeho co nekompromisně vyráží dech. Víc psát o ději nebudu, protože tohle je asi jeden z těch filmů o kterých je lepší před projekcí vědět málo. Kinski si to zase střihnul parádně-tentokrát do toho dal něco trošku jiného než je u něj-u takových rolí-zvykem+Nevtíravá, ale krásná Morriconeho hudba. Plnou palbu asi nedám-i když vlastně pořádně nevím proč..Možná časem až to ve mě dorezonuje a celé se to usadí. Pravověrní milovníci špageťáren mají jako povinnou výbavu ke sledování jedny pampersky, protože si 100% ustříknou :D (04.08.2013)

Spaghetti western pocukrený snehom! Minimalistický, nemý hrdina Trintignant vs. uhrančivý zlosyn Kinski v zasnežených drsných kulisách a za Morriconeho tónov, pripomínajúcich orient. Je tu veľa „ale“ (občasná vykrádačka Sergia Leoneho, miestami lacnosť kulís, nie stále výrazný soundtrack a občas neprítomný Trintignant), ale cez všetky mini-výhrady sa dá preniesť a užiť si tento herecky a atmosférou presný špagetový western o pomste a lovcoch ľudí z prostredia amerického Utahu. Záver je odvážny! (26.05.2022)

Perfektní western, u kterého jsem dlouho váhal s hodnocením. Ze zdejších ohlasů jsem byl hodně namlsaný, ale ještě do první poloviny filmu jsem nebyl přesvědčen o jeho kvalitách. Avšak krásné zasněžené scenérie, podmanivá hudba a konec filmu podle mého gusta mě uchlácholily a zviklaly k hodnocenímu nejvyššímu. Corbucciho majstrštyk. (19.11.2009)

Nelze než souhlasit, že místy je Trintignant až příliš podobný Eastwoodovi, na druhou stranu, tohle je pořád parádní western, který má zajímavý příběh, zajímavé postavy a navíc neokoukané prostředí, které je ve snímku naprosto skvěle využito - ten sníh není jen na okrasu, ale má pro některé dění důsledky. Po dlouhé době jsem si zase mohl užít western a tenhle mě dostal. A to ani nemluvím o tom, jak výborný je konec, respektive, jak jiný je. (25.06.2014)