Proso - opereta DJC

Na zrekonstruovanou operetu Proso si nechte zajít chuť, jde pouze o několik izolovaných hudebních čísel. Zbytek programu zahrnují přednášky z Hospody na mýtince, převzaté doslova beze změny. Vhodné pouze pro sváteční cimrmanology. Pro zasloužilé cimrmanology jde spíše o takovou frustrační kompozici. (20.11.2013)

Tak předně, je to hlavně koncert (jen proložený přednáškami). A ač mám k nejmenované hře neobyčejný vztah, nevnímal jsem Proso jako „vykrádání“ jejího semináře. Ono to tvrzení, že nenabízí vůbec nic nového, je ostatně liché (šlo o zachování piety ke Smoljakovi). A též jedna věc jsou repliky, druhá způsob jejich podání. Navíc, zde byl nutný záskok, a i přes mnou zafixovaného Smoljaka to Brukner zvládl dobře (stejně tak „dálkař“ Bárta). A já osobně si naopak myslím, že původní hru je dobré znát. Melodie, které zazní v plné délce, jsou totiž na divadle jen naznačené a zde tak slouží asociativně (vzpomínání Kulhánka, vyznání Zeppelina atd.). Tím se dostávám ke koncertu. Stejně jako u hry mám vřelý vztah i k dílu Strausse mladšího, a tak jsem i jeho „uloupené“ kousky ocenil. Proto mě ty hudební pasáže (doplněné dalšími „zloději“) nenudily, naopak jsem si je užíval. Stejně jako Svěráka-hráče. Navíc, nechybělo to hudebně nejlepší na konec (včetně fóru). Pro vše výše zmíněné tak nevidím důvod, proč nedat silné 4*. (13.07.2016)

Páni Cimrmani, vždy jsem vás obdivoval, miloval, vaše hry znám většinou zpaměti a přesto se na ně s nostalgií dívám a královsky se bavím.Nemůžu se však zbavit pocitu, že po mnohých odchodech do Českého nebe (Vozábal, Vondruška,Kašpar a především zásadním odchodem pana Ladislava Smoljaka) by bylo na čase soubor rozpustit. Všem členům je už kolem 80 let a ti mladí to nikdy neutáhnou.To kouzlo už je bohužel pryč a vždy se raději podívám na staré věci, poslechnu si desky,zavzpomínám na návštěvy v Bráníku, ale do divadla už nikdy nepůjdu.A asi nejsem zdaleka sám.Jednou dopadnete jako Olympic, ve kterém už není ani jeden zakládající člen a podle toho to vypadá. Tohle dílo se vůbec nepovedlo a jen z úcty ke všem zúčastněným a již vzpomínané nostalgii ho nebudu vůbec hodnotit. (12.10.2016)

Proso - rozkradená sedmihodinová opera Járy Cimrmana, ze kterého toho zbylo jen velmi málo. Každopádně teď víme o něco víc, protože nádherných hudebních čísel je tu poměrně dost, navíc Miloň Čepelka nejednou zazpívá (ale nebojte se, nejde o zpěv) a je naprosto, naprosto fenomenální. Jinak jde o přednesení všech přednášek z Hospody Na mýtince (takže nožičky, erömü, hrabě Nikolč, frustrační kompozice...) sem tam vyplněná Svěrákovým blbnutím v hledišti. Zábavné a navrch ještě nádherné pro duši. Koncertní část totiž byla neméně fenomenální a dohromady spolu obě části fungují prostě dokonale, protože Strauss rozhodně věděl, co je dobré ukrást., z koncertu jsem si užíval každý tón. Nevidím sebemenší důvod, proč nedat plný počet, nádherné představení. (06.09.2020)

Járovi se omlouvám, ale nevydržel jsem to. Jeho hry můžu v jakoukoli denní hodinu, vždy mi správí náladu a jsou pro mě obrovským kultem a význáváným úměním. Ale tohle vystoupení se nepovedlo. Orchestr je profesionální, ale ty písně se mi vůbec nelíbili. A navíc jsem nechápal jestli to je myšleno s nadsázkou nebo vážně. Kdyby tam byli nějáké nové přednášky a poznatky, tak bych to klidně dokoukal, ale jsou pouze převzaty z Hospody a nepřinaší nic nového. Nebudu to hodnotit, když jsem vydžel chvilku, ale musím poznamenat, že to bylo vlastně poprvé kdy jsem si u něčeho od DJC připadal trapně. Ale nikdo není dokonalý a vy jste nám pánové cimrmanologové přinesli tolik inteligentního humoru a radosti, že bych si ani nedovolil vás kritizovat. Projednou se stalo ale až se budu někdy bavit u nějáké vaší normální hry, věřím že na to dočista zapomenu. (08.10.2016)