poster

Kapka medu

  • Velká Británie

    A Taste of Honey

  • Slovensko

    Kvapka medu

Drama

Velká Británie, 1961, 100 min

Režie:

Tony Richardson

Kamera:

Walter Lassally

Hudba:

John Addison

Střih:

Antony Gibbs
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dopitak
    ***

    Přečtěte si Adriana Molea, dozvíte se tam o existenci "povětrných matek". A pak si pusťte TASTE OF HONEY abyste zjistili, jak taková matka ve skutečnosti může vypadat.___Film podle divadelní hry Shelagh Delaneyho.___Vůbec bych neřekl, že to má špatný, divný nebo jakýkoliv jiný než logický konec. Podle mě je totiž logické, že se Helena vrátila ke své dceři, aby o ní pečovala v době jejího nepřipraveného mateřství. Je snad nad slunce jasné, že "vztah" s homosexuálním Geoffreym by dřív nebo později musel skončit katastrofou, Geoffrey je příliš hodný, obětavý a o Jo se stará z lítosti, ale bez lásky.___ Co bych ale panu režisérovi vytknul, je způsob, jakým divákovi nechal představit Josephine. Nepodařilo se mu totiž dostat se její postavě pod kůži víc než tak z jedné třetiny. Měl jí dát víc prostoru, víc se na ní zaměřit a ukázat divákovi její pocity, což se ale nestalo a film tak klouže po povrchu. Dvakrát škoda, protože citový potenciál tohohle příběhu je obrovský. Poznámky k filmu: V okamžiku, kdy Jo střílí na pouti ze vzduchovky, se jeden z komparistů v pozadí podívá opakovaně přímo do kamery.__Zvony z Big Benu jsem slyšel všudyvšeho jen jednou...___ Nejlepší je scéna, jak Geoffrey přijde na gynekologii.___ Oh, the big ship sails on the alley-alley-o...(8.8.2008)

  • Sarkastic
    ****

    Po zkušenostech s Komikem a Ohlédni se v hněvu pro mě osobně zatím nejlepší Richardson. Tahle tragikomedie, která velmi přirozeně přechází mezi vážnými a humornými pasážemi, může sázet na výborné (často vtipné a krutě upřímné) dialogy a dobře napsané a zahrané postavy (snad kromě divného Geoffreyho). Zvláště dospívající Jo byla zajímavá, tedy min. do té chvíle, než se na ní začal projevovat "princův" dáreček. Konec mě moc nepotěšil, ale asi to tak mělo dopadnout. Dávám slušné 4* a snažím se z hlavy vytlouct tu neskutečně vtíravou písničku The big ship sails on the ally-ally-oh, the ally-ally-oh, the ally-ally-oh...(6.11.2012)

  • Martin741
    *

    Tak toto bola planoba nehorazna. Nudny dej, po hereckych vykonoch ani chyru a dej to asi nemalo. To uz fakt mohli radsej natocit film o velkej hetero laske. Kde on je pysny cistic verejnej kanalizacie, dvojnasobny uspesny absolvent prveho rocniku trojrocnej strojarskej skoly a zaroven predava hajzlove kefy v meste. Nasledne sa zamyluje do nej, pricom ona je hrda dcera svetaznalej hajzlbaby a cokoladoveho sofera miestneho hovnocucu. A tento par sa potrebuje psychologicky vyrovnat s tym, ze byvaju pod mostom - lebo nemaju na klasicky najom. Jo a fandom filmu bude Madsbender alebo MontyBrogan. 2 %(23.4.2016)

  • Fingon
    ***

    Jedna stará hádanka zní: Co je sladkost, která pálí? Je to med, obohacený včelím bodnutím, nejlépe znásobeným nepočítaněkrát. Až do posledních deseti minut filmu jsem chtěl dát poctivé čtyři hvězdičky, nebýt toho, že autoři zcela zabili konec. Do partnera hlavní hrdinky jsem se dokázal vcítit více než dobře (nemluvě o tom, že vypadal tak trochu jako můj oblíbenec Jean Rochefort zamlada; nemluvě o tom, že na mně vůbec nepůsobil dojmem gaye), a tak mě konec opravdu nasral.(1.4.2008)

  • StaryMech
    ***

    V rodině i státě je všechno na levačku, Lassally potápí zadní tváře Anglie do krasodušské skorotmy, slova a gesta jsou cítit mateřským jevištěm a hudba sem asi zabloudila odjinud. V "Kapce medu" dnes ne všichni spatřují dílo nadčasových kvalit (četl jsem dokonce o místy nesnesitelné voyeurské oslavě obyčejnosti a bídy), i já čekal trochu víc - anebo méně, jak se to vezme.(7.7.2016)

  • - Do hlavní ženské role byla první volbou Audrey Hepburn. (AIMÉE)

  • - Snímek je natočen na motivy původní broadwayské divadelní hry od dramatičky Shelagh Delaney, která později spolupracovala s Tonym Richardsonem na scénáři pro filmovou verzi. (AIMÉE)

  • - Báseň, kterou učitel recituje, je "Óda na slavíka" od Johna Keatse z roku 1819. (AIMÉE)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace