Predestination

Pozor! Komentář obsahuje brojlery (když jsme v té drůbežárně).. Dovolím si nastínit osu chronologické posloupnosti: V roce 1945 přinesl kohout před dveře kuře. Z kuřete vyrostla slepice, kterou svedla jiná slepice přešitá na kohouta. Následkem toho nepřešitá slepice snesla vejce, z kterého se vylíhlo kuře. Ihned poté se ho chopil kohout (po explozi zářivky nad hradlem nyní přešitý i nahoře) a v roce 1945 ho přinesl před dveře. Z kuřete vyrostla slepice... Jestli jste zmatení, nevadí. Jen si pamatujte, že se pořád jedná o jeden a tentýž kus drůbeže.. Hrátky podle Heinleina na motivy nevyhnutelnost, had požírající vlastní ocas a vliv časového paradoxu. Paradoxu, který nabízí čas navíc a v případě sebeincestního sci-fi bří Spierigů vám jej bere. Chyběla mi stylovější, do děje vtahující atmosféra, přebývala linie s Fizzle Bomberem a autorské sebevědomí v poslední třetině. Predestination tak visí v konopné time-travel smyčce hned mezi Osudovým dotekem a Looperem a kolem šibeničního vrchu vesele křepčí tucet vřískajících opic.. (10.12.2014)

Had si přeblafl ocas, no jéje. Co je na tom? Taky jsem narcis, jen si nedosáhnu. Docela bych však chtěl vědět proč, kurva, proč takhle divně po kafkovsku? Že bych si kvůli tomu musel načíst onen textík od Konráda? To je však vadou filmového zpracování, tedy jedna dolů. A druhá za to, že prý došlo tímto dílem k totálnímu vyfuckování mindu p. Papstové, tedy můžeme očekávat přesun děje do reálu. Snad Kevin na stará kolena nevyhodí do luftu Staromák zrovna, když tam budu krmit holuby a prostitutky! Takže pět za scífko mínus dva je... Robertson. Ps. - Flipnic, ty seš vážně neskutečnej Jarmil. (30.01.2015)

Klamlivý trailer navnadil na trošku iný žánrový zážitok, tvorcom však toto zavádzanie tentokrát nevyčítam. Naopak, užívam si novátorské veci, tvorivých ľudí, ktorí sa neboja ísť proti klišé a stavajú na diváckej dezilúzii. A tá je podstatou tohto filmu. Pokiaľ spočiatku má človek pocit, že pôjde o ďalšiu podarenú a nenáročnú time-travel akciu, postupom času sme svedkami konverzačnej drámy, ktorá je štúdiom ľudskej identity a vyvrcholí to šialenou sci-fi pointou, nesúcou sa v duchu gréckej tragédie. Okrem toho, že všetky časové prešmyčky, paradoxy a hlavne záverečná pointa prinútia diváka premýšľať, tak má film aj silný emočný index, zmysluplné dialógy a poctivé herecké výkony. 85%. (25.11.2014)

Jsem z toho blázen. Celý tenhle film je asi paradox, jeho děj zřejmě nikdy nikdo nenapsal... A přesto byl natočen... Nebo snad nebyl? No páni... Prvních padesát minut je skvělá podívaná a tolik emocí se ve sci-fi jen tak nevidí (vzpomněl jsem si na Gattacu), ale zbytek, který postupně spěje k dlouho očekávané a velmi okatě naznačované pointě, už bohužel musí nepřehledně vršit jeden "šokující" paradox na druhý, aby to nějak zamaskoval. Výsledkem je vědeckofantastický guláš cestující časem, po němž zůstane velká chuť vidět ho znovu i velká obava, že to napodruhé bude ještě horší. Tři a půl. (28.09.2015)

Až neuvěřitelně dlouho se časová skluzavka drží v minimalistické rovině. Hraje na dialogy, na sílu pohledu, na fascinující výkon Sarah Snooke. A tváří v tvář tomu, jak si v konverzačkách libuje Ethan Hawke, pak musí zbytek stopáže i přes svou neutuchající vypjatost logicky ztrácet. Což nevadí tak moc, jak by se mohlo zdát - samozřejmě jen v případě, že divák dokáže přistoupit na hru, kterou před něj předhodí scénář. Už z úvodní scény se dá leckterá zrada vytušit, ale ta salva point, které Spierigové začnou v závěru házet, vážně bere dech. Snad až příhodná další projekce napoví, jestli je předurčené pouzdro na housle opravdu všeobjímající jednohubkou, která příjemně znervózní směsí netradiční romantiky, nekompromisního sci-fi a nevšedního střihu - nebo jestli se neustále umocňující sérii zvratů uzamklo samo v sobě. (06.01.2015)