Pasažéři

Jennifer Lawrence a Chris Pratt tu filmařsky naprosto vládnou. Na druhou stranu jsou tu i Laurence Fishbourne nebo Michael Sheen, kteří by Vás mohli potěšit. V podstatě se ale jedná o hodně komorní sci-fi, které právě tou komorností vzbuzuje pozornost. A osobně musím říct, že jsem byl hodně spokojený. Technicky precizní, herecky skvostný...otázka je, co na to scénárista. No a ten prý ne úplně každému sedl v závěru. Přitom já byl poměrně spokojený. Za mě tedy spokojenost a jsem moc rád, že je čím dál tím více sci-fi, které zajímají širokou veřejnost. Kór, když ty sci-fi jsou kvalitní jako je zrovna tento kousek. (26.09.2017)

Pekne urobená "napínavá sci-fi romantika", pre ktorú je najdôležitejšie zladenie kostýmov s farbou očí ústrednej dvojky. Výprava a vizuálne hračky čerpajú zo všetkého od 2001 (interiéry lode) po Gravitáciu (lietanie mimo loď), plus pridávajú fajn nápad s odgravitačneným bazénom. Príjemné pokoukáníčko pre cieľovku Hunger Games. Hĺbka námetu s obrovským potenciálom zužitkovaná z 30%. Ako rád by som to videl v podaní Inárritua či mladého Ridleyho… (10.01.2017)

Pánové, přiznejme si to, Jennifer by jsme vzbudily taky a když jí tam člověk vidí v těch plavkách, rozhodně bych jako tady ten šmoula nečekal rok, hned co by bylo, bejt na tý lodi já, že bych vzbudil všechny hezký holky...no možná ne najednou, ale kdyby mě nějaká vzbuzená nasrala, šel bych vzbudit další. Dějově je to taková píčovinka na ukrácení času, ve který jsou dva hezcí lidi a celkem nápaditý nepompézní vizuálno. (03.01.2017)

Cestou k přelidnění a vyplundrování další kosmické koule lhostejnými parazity zazvoní technickým nedopatřením budík o osmdesát let dříve, přičemž vzbudí jediného cestujícího, a zrovna úchylného masochistu. Ne, nebojte se, nic vám neuniklo, já jsem jen filmově teoreticky natolik erudovaný, že analyzuji audiovizuální díla daleko hlouběji a citlivěji než obyčejný plebs, čumící na pohyblivé obrázky. Tudíž mi nezůstal utajen ani podprahový psychologický profil hlavního hrdiny. Sledujte! Vezmeme-li v úvahu nutnou genderovou vyváženost kolonizačního komanda, můžeme se s vysokou pravděpodobností demograficky domnívat, že pokud extrahujeme čtyři procenta kůl teploušů, co se nějakým tím moderním liberalizačním zázrakem prokouřili až na palubu, je z pěti tisíc hibernovaných pasažérů cirka 2400 kund. Je také téměř jisté, že ziskuchtivý korporát nevyšle ke zničení další planety nějaké staré a jeté pizdy, takže statisticky vzato lze opět úspěšně predikovat, že zhruba 70 procent z nich bude jakž takž píchatelných. V Gaussově rovině takovéto kvantifikace se tedy nutně musí vyskytovat tak 30 procent naprosto luxusních mrden, včetně například nádherných a ke všemu svolných pětadvacetiletých mulatek s dokonalýma prdelkama. Vydržte, už vrcholím! To máme cca 504 fantastických, estetických a exkluzivních pohlavních zážitků! No, a když někdo záměrně hrábne mimo takto macaté portfolio a probere k padesátileté all inclusive plavbě znuděným vesmírem oslizlou Lorencku s odporným kysličníkovým přelivem, kobylí prdelí a věčně zpruzeným xichtem, která je ještě ke vší té hrůze ňujorká yntelechtuálka, musí to být nade vši pochybnost vyšinutý sebemrskačský pičus. A jinak docela škoda vcelku kulantního nápadu, z něhož se s trochou kreaturivity dalo udělat solidní psycho, a nikoliv Vesmírná mýdlopera 2016 s trochou Gravitace, balancující na hraně dystopického ekzému. (10.02.2017)

Technologická hi-tech laskomina v područí rutinního melodramatu bez vášně, v němž si tvůrci usmysleli, že pokud neutáhnou filozofii ani opatrné tokání, spasí je v závěru trocha velkolepého ohně. Úvodních dvacet minut je z jiného světa, finále z dobře známého universa, kde to řičí hysterickým smíchem. (02.10.2017)