The Guest

Vše to začalo dost nevinně, první půlka filmu se táhne, nicméně nenechá diváka klidným. Režie velice dobře pracuje s napětím a tajemstvím, které nechá divákovi velký prostor vlastním rekonstrukcím. Nutno dodat, že film stojí a padá s Danem Stevensem a jeho charismatem, a to hlavně kvůli absenci nějakého děje. Druhá část filmu je jiná, jakoby na první část ani nenavazovala, žije si vlastním životem. Problém filmu je jeho nesourodost, často diváka někam dovede a následně úplně změní notu. Spoustu věcí nedává příliš smysl: odfláknuté motivace - zejména hlavní postavy. Vlastně vůbec nevím proč se k rodině vydal. Čekal jsem, že se víc dozvím na konci, ale celé gró si film zatajil pro sebe. Raději Drive. (25.12.2014)

O soundtracku: Moore a další nás se svojí hudbou vrací do 80. let post-disco elektronické scény. Syntetizéry a vocodery spolu s monotónními bicími a občasnou basou zní téměř po celou dobu a zdá se to až nemožné, ale padnou k příběhu jako ulitý. Je to paradox, který nelze nesrovnat s podobně laděným snímkem Drive. Tentokrát se ovšem noříme hlouběji do minulosti. Namísto moderně znějícího Nightcall, main theme Drive, tu jsou melodie, které rozjížděly devadesátkové párty, i hlas až podezřele připomínající legendárního Davida Bowieho. Když si tuhle retro elektronickou směsku člověk poslechne zpětně bez obrazu, nechce se mu pomalu věřit, že namísto podvědomého pokyvování hlavou a chuti jít si zapařit jen seděl přikovaný a ani nedutal. Dost kontroverzní undergroundová hudba, která se až příliš hluboko vryje do paměti a podtrhuje atmosféru filmu hned natřikrát. Atmosféru, na kterou se jen tak nezapomíná, protože co Stevens předvedl, by asi obyčejný smrtelník jen těžko dokázal. Takže asi fakt psychouš bude. Na druhou stranu, když je váš herecký výstup doplněn o takový rázný psycho, jako je třeba track The Magician, tak to asi jde hned lépe. Soundtrack drtící tvrzení, že elektro hudba do filmu nepatří. Nejlepší soundtrack z filmu: Bar Fight. 90 % (11.06.2015)

Vděčným a docela napínavým začátkem nemá Host vůbec problém získat si ihned divákovu pozornost. Postupem času jsem se však čím dál víc obával, že klišé typu pořekadla "host do domu, hůl do ruky" bude tím jediným vyústěním, na které se tvůrci zmohou. No, dopadlo to ještě hůř. Takže radím - nečekejte od Guesta nic jiného než nelogické klišoidní béčko. Odměnou vám bude slušně krvavá thrillerová jednohubka, kterou zabudete volnou chvíli, dovolím si říct, aniž by jste se potom mlátili do hlavy. Konec je fakt špatnej, ale za tu první polovinu ty tři řiťky dám. 60% (14.11.2014)

Mistni komentare jsou celkem ujete. S Drivem to nema nic spolecneho, pouze Stevense, mix Goslinga a Walkera. Jinak pribehove to odbocuje az do prapodivneho bahna, slapnete do nej a nevite, zda to je hovno ci omacka. Lepe receno, prvni pulka je spickova, bitka v baru, dialogy hlavni postavy, ktera je aj solidne zahrana. Ono to ovsem upadne, konec nezajimavej a prepolovani hlavni postavy je bidne. Kdyby si tvurci s tim vice pohrali, pridali souboj navic, byl by to plnej pocet. Skoda. (12.12.2014)

Obvykle film ohodnotím a následně napíši komentář. Tentokrát to dělám přesně opačně, neboť stále ještě nevím, jak The Guest ohvězdičkuji. Svádí mě to jak ke 3* skrz ujetost během poslední půl hodinky, tak ke 4* kvůli vynikající atmosféře a dalším kladům, které nyní vypočítám. Snímek má krom zmíněné atmosféry sympatického hlavního hrdinu, kolem kterého se postupem rozprostírá víc a víc tajemna, nejasností a nevypočitatelnosti. Soundtrack prosvětluje a zatemňuje každou scénu, písničky s feelingem 80. let šmrncnutých elektronikou mají sílu a oceňuji je u každého filmu. Podoba se snímkem Drive, což se tu v komentářích často zmiňuje, je další pozitivum. Halloweenské finále svým pojetím nemá chybu, poněvadž z toho opravdu dýchá mysterióznost. Pravdou však také je, že si divák nestačí klepat na čelo nad tím, co tu tvůrci vymysleli ohledně Davida. Svým způsobem jsem v The Guest spatřoval kombinaci hned několika snímků, namátkou třeba zmíněný Drive, Terminátor, Univerzální voják nebo Noční můra v Elm Street. Zpočátku u mě tento počin aspiroval na 5*, poté klesl na 4*, ke konci kolísal mezi 3 a 4*, po poslední scéně skončil na 3*, ale následně jsem opět začal přemýšlet o té čtvrté hvězdičce. Přivřu oči a za tu zdařilou atmosféru budu hodnotit lépe. (16.12.2014)