Maggie

Art zombie horor? Táta Vogel domů doveze nakaženou dceru a tráví s ní poslední cca dva týdny života. Maggie není zrovna pecka a kvalitou spadá k slabším dílům seriálových Živých mrtvol, ale Hobson slušně pracuje s atmosférou naprostého zmaru a deprese, hodící se k nedělnímu odpoledni. Příběh v podstatě chybí a zajímavé věci se začnou dít až v druhé polovině, kdy je proměna trochu znát. Hlavním překvápkem je ovšem Arnold, který rolí zádumčivého farmáře předvádí své největší herecké přednosti - tvářit se ponuře a mluvit spoře - v téhle poloze je fantastický a doufám, že ji využije v nějakém divácky přátelštějším filmu. Mám za něj ale radost, experimentovat se musí. Jsme ještě lidé? (10.05.2015)

Psychologičtější zombie drama o přeměně nakažené dcerky, tedy ekvivalent příběhu umírajícího člověka a taková ta udyndaná poloamatéřina, kde z nějakýho nepochopitelnýho důvodu hraje (tváří se smutně a zachmuřeně) Arnold. Není to zlo, jen prostě totál zbytečnost, ale musím přiznat, že mi ta holka vůbec nijak nepřirostla k srdci a tak emocionální dopad nula. (18.05.2015)

Oceňuji, že sentimentální rodinné drama je vcelku inovativní přístup k žánru zombie filmů, to by film ovšem nesměl režírovat uspávač hadů, co si myslí, že je příští Terrence Malick, a hlavní roli by nesměl hrát Arnold Schwarzenegger. A taky mě štvou ty dnes všudypřítomné modré a oranžové filtry. Film by působil mnohem opravdověji v přirozených barvách, bohužel spousta dnešních filmů vypadá spíš jako Limonádový Joe. (07.02.2016)

Jenom retard může označit Arnoldův výkon za herectví, či dokonce první herecký výkon.Ty měl Arnold asi čtyři a to např. ve filmech Pravdivé lži či Konec světa, tady ten depresivní kukuč, občasnou kapku slzy a zadumčivý pohled do kamery by zvládl každý vysloužilý akční hrdina s pupíkem, plnovousem a flanelce, to ale neznamená, že si to Arnold celé neodchodil a neodprodukoval se ctí, naopak.Totálně depresivní beznaděj s podmanivým soundtrackem, šedivým filtrem na kameře a třemi hororovými scénami, které zamrazily, plus malá postapokaliptická třešnička na dortu hned na začátku filmu.Na to, jak je to pomalé a pro někoho nudné to umí nějakým způsobem chytnou za srdce a jediný důvod ke shlédnutí pro 90% diváků je Arnie.Pokud se Arnold objeví ještě v nějakém dramatu budiž, ale tenkrát prosím v roli otce/lamače kostí, protože tuhle neakční taškařici už nikdy znovu nepřežije.Hawk, dofotroval jsem.60%. (11.05.2015)

Debutující režisér i scénárista se s tím vůbec nemazlili a jako svou prvotinu zvolili neotřelý, avšak výrazně riskantní počin, který v očích diváků uspět pravděpodobně ani nemohl, a to ze dvou podstatných důvodů. Chladný přístup plný negativních komentářů a podprůměrných hodnocení je dle mého způsoben a) odmítnutím přijmout osmdesátkovou akční hvězdu v roli otce, jenž nebojuje se zombie virem pomocí těžkotonážních kulometů, ale zprostředkovává „pouze“ emoce skrze střídmou mimiku, depresivní pohledy či krátké „non-hláškující“ dialogy a za b) nenaplněnými očekáváními, které naznačují klasickou zombie řežbu plnou utržených končetin či vystřelených mozků, avšak přináší emocionálně vypjaté loučení se dcery s přáteli a rodinou v čele s otcem. Oba aspekty jsou pochopitelné, ovšem herecký výkon Schwarzeneggera nepůsobí vyloženě špatně a nelze na něj házet zdrcující kritiku, což se bohužel úplně nedá říci o jeho dceři, tedy Abigail Breslin. Samotný námět je velmi jednoduchý a neinovativní, ovšem na poli zombie žánru se jedná o poměrně svěží pojetí, což podtrhuje i roztřesená kamera plná detailů, způsob vhození diváka do již propuknutého post-apo světa s pár dostačujícími informacemi o fabuli bez dalšího rozšiřování a v neposlední řadě také hned zpočátku stanoveným deadlinem. Atmosféra plná poměrně silných momentů, které tvůrci zpracovali příjemně decentním stylem, je po celou stopáž lehce narušována lacině vypadajícími šedivými filtry. Maggie tak působí jako svěží vítr nejen v pokročilé kariéře našeho milovaného Terminátora, ale také v rámci samotného zombie žánru. [70%] (11.02.2017)