Režie:
Jaroslav BrabecKamera:
Jan StrnadHrají:
Miroslav Donutil, Ivana Chýlková, Ondřej Gregor Brzobohatý, Martin Dejdar, Jan Vlasák, Jan Přeučil, Marek DanielObsahy(1)
Anglickou konverzační komedii Arthura Watkina zdařile převedl scenárista a režisér Jaroslav Brabec do českého prostředí a do současnosti.Ondřej Bednář je muž, jehož životní rytmus má přesná pravidla. Konvence a racionalita, to jsou koridory, v nichž se Ondřej, vzorný otec rodiny a pečlivý ošetřovatel golfového trávníku v místním klubu, cítí bezpečně. Jeho žena Sylvie je zase impulzivní zmatkář, takže se dobře doplňují. Ondřej by jistě nerad věděl, že Sylvie řídila tak strašně, že najela na křižovatce do dětského kočárku. Ale to, co musí náhle utajit spořádaný Ondřej, nesmí vědět vůbec nikdo, takže jediné řešení je vražda. Ondřej chce zabít chlapa, který se nečekaně vynořil z Jižní Ameriky a Ondřeje tvrdě vydírá. Ondřej totiž v Jižní Americe kdysi byl a připletl se k smrti prostitutky. Vyděrač viní Ondřeje, a i když k smrti došlo nešťastnou náhodou, Ondřejova pověst a existence celé rodiny by byly zničeny. Naštěstí Ondřejův soused Tomáš napsal detektivku... a Ondřej ji použije jako návod. Že to dopadne jinak, je zřejmé, také všechno v té detektivce nebylo. Rozhodující je, že vztah Sylvie a Ondřeje nedozná žádného šrámu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Takto zpracované jako film to prostě nemůže fungovat. Je to příliš strohé, jasně to působí jako divadlo. Celé se to odehrává ve dvou místnostech s minimem prostředků a postav. Donutil a Brzobohatý jsou fajn, jinak to stojí za starou belu. Nenápaditý plytký děj a celé je to takové fraškovité, ale zároveň vtip postrádající. Tohle by nudilo i na divadle. 15% ()
anglické konverzační komedie mám rád, ale proč tady došel pan Brabec k závěru, že všichni, kdo jsou toho schopni, musí tak příšerně přehrávat ? U Martina Dejdara jsem musel použít rychloposuv, abych tu křeč vydýchal, Jan Vlasák naštěstí měl vstupy sice neméně příšerné, ale tak krátké, že jsem přežil. . Pan Donutil se toho přehrávání nezůčastnil, naštěstí a pan Brzobohatý přehrávat nemůže (protože neumí ani hrát, tedy podle mého názoru). Škoda, přitom si myslím že ta hra je konverzačně docela milá (manželčiny úvahy o nehodě na přechodu mne bavily), ale představte si takto zahrané Jak je důležité míti Filipa. ()
Opravdu nemá Česká televize k dispozici jiného herce než pana Donutila? Nic proti němu, ale už je trošku únavné mít neustále na obrazovce ten samý obličej. Nechce mi snad nikdo tvrdit, že jiní herci by to nezvládli stejně nebo lépe než on... Jinak inscenace nebyla žádný zázrak, možná kdyby se násilně nepřenášela do českého prostředí a současné doby, byla by snesitelnější. Stylizace Martina Dejdara pro mě navíc byla za hranicí srozumitelnosti. ()
Dialogy a dialogy. S očekáváním jsem chtěl shlédnout tuto krimi-komedii. Bohužel nastalo velké zklamání v podobě 85 minut velké nudy. Ano I. Chýlková byla precizní. ()