소원
Hope
Obsahy(2)
V příběhu, v jehož jádru tkví pravda o chladné skutečnosti mnoha lidí, se jen po malých dětských krůčcích pohybuje sotva osmiletá Se-won (Re Lee). Ta se na svět kolem sebe dívá i přes tíživou ekonomickou situaci rodičů, zatížených dvojím zaměstnáním a nevyzpytatelnou ekonomickou krizí, očima nadšené dívenky, očekávající za každým rohem klauna s červeným nosem či jiné radostné povyražení. Svět kolem ní hýří pestrými barvami a poletujícími úsměvy. Její mysl krouží vysoko v oblacích, když v tom se její naděje mění v živoucí peklo, když je jednoho deštivého rána, přesně takového, jaké si každý z nás dokáže při pohledu za okenní tabuli sám představit, oslovena neznámým vrávorajícím mužem. Její dětská důvěřivost ji přivádí na scestí, z něhož vede cesta jen k utrpení a nepolevující bolesti, provázející ji po celý zbytek života. Se-won je neznámým mužem na blízkém opuštěném staveništi krutě zbita a sexuálně zneužita. Díky mobilnímu telefonu je dívenka schopna dovolat se policii. Na záchranu podlomeného psychického zdraví, doprovázející ji jako bludný stín, je však již pozdě. Sexuálně zneužité dívence je po sérii operačních zákroků sděleno množství a výše fyziologických problémů, orientujících se na fatálně poškozené oblasti vývodu tlustého střeva, s nimiž se bude muset potýkat až do konce svého života. A zatímco se dívenka nachází v péči lékařů, policie zatýká podezřelého. (Conspi)
(více)Videa (4)
Recenze (119)
So-Won predstavuje ďalší film z kórejského prostredia, ktorý nenechá ani jedno oko suché. Áno, pohráva sa s citlivými témami, ako dysfunkčná rodina, sexuálne napadnutie či nespravodlivosť, ale zaujímavou a originálnou formou. Čo spočiatku vypadalo ako obrázok vzťahu matky a dcéry, po brutálnom útoku naberá iný smer a príbeh sa sústredí viacej na zbližovanie So-Won a jej otca. Keď sa k tomu pridá citlivý, ale prirodzený režisérov prístup a presné herecké výkony, film sa dokáže dotknúť najvnútornejších pocitov a podnieti myslieť na to, čo je naozaj život. ()
Silný téma, silný momenty, dobří herci. Citečků a melodramatičnosti je tu ale zejména v závěru moc. Ačkoliv chápu, že Korejci mají k látce intenzivnější přístup a tamnější mentalita se od té západní v mnohém liší, tady bylo slziček, křičení a tklivýho vrzání na housličky tolik, že jsem chtěl ubodat smyčcem nejen hlavního padoucha. Zbytek je ovšem fajn. 5/10 ()
To čo mi na Juhokórejských romantických filmoch prekáža mi napodiv v drámach nevadí. Naposledy ma takto dostali s Dogani. Film na veľmi podobnú tému a znovu veľmi ťažko stráviteľný. Práve sem ten nápor emócií akosi patrí, pretože vytvára rovnováhu k vážnosti témy, ktorú spracováva. Nie je len čiernou machuľou, ale poskytuje aj svetielko na konci tunela. Napriek tomu, že i keď to tak v závere možno pôsobilo, Se-won to ešte stále nemala vyhraté, ale bolo príjemné mať pocit, že to tak aspoň na chvíľočku je. Veľmi silný príbeh! ()
V podobných případech bývám většinou velmi obezřetný. Nepodléhám emocím, podobné filmy hodnotím většinou střízlivě a uvážlivě. Ale Korejci na mě mají asi patent, jinak si to neumím vysvětlit. Možná do svých filmů propašují nějaký opiát, který mě omámí a já potom dávám samé, vysoké známky. Wish je toho typickým příkladem. Má počáteční ostražitost byla rázem ta tam a pak už jsem se poněkolikáté vezl na typicky asijské vlně, která skončila až úplně na konci. Ale příště už budu mnohem přísnější, slibuju a dám určitě míň, možná, pokud budou točit film v USA, je to víc, než pravděpodobné. ()
Netvrdím, že mi ta závěrečná scéna u soudu nepřišla už moc přehnaná, ale tyhle vyšponované emoce, to je prostě filmová Korea a vypadá to, že si na to už přeci jen začínám pomalu zvykat. Na druhou stranu se s tím korejští tvůrci nepářou a dokáží uchopit problémy i z té reálné a někdy pořádně drsné strany. Některé momenty, hlavně z nemocnice, nebyly zrovna příjemné na koukání, a musím uznat, že ta malá herečka to zahrála parádně. Ale nejlepší byl ten citlivě pojatý vztah mezi ní a jejím obětavým tátou, to mě dojalo, jako už dlouho nic. Tak proto tentokrát za pět. A děkuji Malarkeymu za tip. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (3)
- Filmovým námětem je skutečný případ znásilnění osmileté dívky, který se odehrál v Jižní Koreji v prosinci roku 2008. Rozuzlení případu si vyžádalo značný nesouhlas a pohoršení veřejnosti, neboť usvědčený sériový násilník tehdy obdržel rozsudek ve výši dvanáctiletého pobytu za mřížemi. Dětské herečce Re Lee bylo v době natáčení snímku sedm let, tedy o rok méně než skutečné dívce v době spáchání násilného činu. (Conspi)
- Snímek získal spoustu cen od kritiků, na druhou stranu však vyvolal i diskuzi o tom, jestli je vhodné takto využít skutečnou lidskou tragédii. (ČSFD)
Reklama