Orfeova pieseň

Příběh inspirovaný sandmanovskou povídkou Neila Gaimana „Strach z pádu“ o mladém Davidovi, který se rozhodne napsat divadelní hru se slovenskému režisérovi (Roman Gregorička) povedl na výbornou. Skloubením tvůrčí fantasie, prolínáním reality a hrdinových snů se Orfeova cesta „podsvětím“ pro mne stala nezapomenutelným zážitkem. K tomu však bylo potřeba, aby hlavní hrdina porazil démona, který jej pronásleduje již od dětství a tím je jeho (sebevědomí). Sandman mu však ukáže správnou cestu a dát průchod svým opravdovým pocitům. Tvůrčí trio Roman Gregorička - Pavel Chodúr - Marek Kováč to dokázali opravdu na výbornou. Nesmím však opomenout ani slušné herecké výkony, podmanivou hudbu, místy dost potemnělou atmosféru (která mě jako hororovému fandovi udělal nesmírnou radost) – především pak flashbacky či ony „snové“ pasáže. Sebedůvěra je opravdu důležitá a tady hraje hlavní roli – vždy totiž existuje i TŘETÍ alternativa. Pánové ukázali, že mají obrovskou perspektivu do budoucna a mě nezbývá než jim s radostí zatleskat. Už se těším na jejich další dílo. Tentokrát by se mohlo jednat o „čistokrevnou“ hororovou podívanou, ale opět se spokojím i s náznaky… (08.08.2014)

"Někdy se vzbudíš. Někdy spadneš a zabiješ se. A někdy se z pádu stane let." Prihliadnuc na to, že ide o bakalársky film, ktorý je inšpirovaný pre mňa úplne najzásadnejším komiksom od milovaného spisovateľa, celkom príjemné prekvapenie. Morpheus je vizuálne zvládnutý tak spolovice, ale hanba to nie je, tie jeho oči sa mi veľmi páčili. DVD som dostala spolu s Pevnostou ale vôbec sa mi nechcelo pozerať si to v kompe a potom to zrazu premietali na SlavCone aj s následnou diskusiou s tvorcami, ktorá bola nečakane zábavná. Btw, Hrčka má ako Orfeus na úplný záver filmu geniálny make-up. (SlavCon - 25.4.2014) (10.05.2014)

Gaimanova Sandmana jsem měl vždy za nezfilmovatelné dílo - za něco, co by se filmaři ani neměli pokoušet uchopit. Jenže pak přišli mladí slovenští tvůrci a vyvedli mě z omylu. Ačkoliv se jedná o studentský film, velmi mile mě překvapila kamera, střih i herecké výkony. Mladí (h)umělci z pražské FAMU by se mohli (a měli) jezdit učit do Bratislavy, jak se to dělá. Juraj Hrčka mě mimochodem neuvěřitelně překvapil. Jen málokdy člověk narazí na herce, který dokáže opravdu syrově hrát pohledem a držením těla, aniž by teatrálně přehrával - Jurajovi jsem jeho Davida beze zbytku věřil. Zajímavost: Hlavním motivem filmového příběhu je sice krátký příběh ze Sandmanovské série Fear od Falling, nicméně Davidova divadelní hra si vypůjčuje děj z The Song of Orpheus. Na začátku filmu je také drobná narážka na Shakespearovy hry Sen noci svatojánské a Bouře, které mají v Sandmanovském universu zvláštní význam (Shakespeare je k jejich napsání inspirován právě Sandmanem/Morfeem). (27.02.2014)

Ako uchopiť neuchopiteľné a sfilmovať nadpozemský fenomén? Roman Gregorička na to, zdá sa, má odpoveď a vidí viac, než je na prvý pohľad zrejmé. Odkaz legendárneho Neila Gaimana v podobe série Sandman mnohí, ako je vidno aj tu, považovali za nesfilmovateľný, a predsa to tím okolo Gregoričku dokázal. Ako? Inšpiráciou sa im stala jednoduchá poviedka, pretavená do krátkej audiovizuálnej novely, pohybujúcej sa na rozhraní komornej psychologickej drámy a atmosférickej snovej fantasy so sandmanovskou filozofiou a okridleným antickým rámovaním, na ktorom odlieta v ústrety špičkovému výsledku. Z pohľadu skvele zvoleného castingu (Hrčka ešte raz bude niečo znamenať), scenáru, dramaturgie, montáže ale aj animácie a efektov ťažko nájdem zrovnateľný študentský projekt. Plus sa mi, ako nečitateľovi komiksovej série (čo neznamená, že Gaimana nečítam - trebárs Neverwhere mám pekne na poličke), dostalo zopár zaujímavých myšlienok na zamyslenie. A to sa ráta. 80% (16.03.2014)

Nech sa na mňa Gregorička nehnevá, ale ak by mi nebolo po flme povedané, že sa jedná o adaptáciu komiksu, ktorý by som si mal asi pred filmom prečítať, tak by som bol v symbolizme filmu a tak aj jeho zmysle dosť stratený. Chodúr totiž píše viac pre znalcov komiksu, ako pre bežných divákov (bežní neznamená blbí) a tak profesionálne odvedená práca trikárov vychádza trochu nazmar. Každopádne v rámci študentskej tvorby nadpriemer a dôkaz, že aj na školách môže vzniknúť aj niečo "odlišné" od toho, čo automaticky na tejto úrovni očakávame a tým pádom nás to nemá čím prekvapiť. (05.05.2014)