Zkurvená generace

I feel like a gerbil (tarbík - hlodavec) smothering in Richard Gere's butthole. 1) Tak nějak se cítí někteří diváci po shlédnutí. Padají slova jako nechutný, drsný, provokativní, hnusný, sprostý, vulgární, zvrácený, zvrhlý. Herecké výkony, scénář i režii posílají do odpadu spolu s celým hloupě samoúčelným filmem. Málem se stydíte, že jste vydrželi až do konce._____ 2) Pro mne je "doomovská generace" krásným filmem přes koňskou dávku násilných krvavých scén, které nemusím a které byly daleko za hranicemi potřebného. I závěrečná pointa filmu mi šla trochu proti srsti, čekal jsem celou dobu něco jiného._____ 3) You're like a life support system for a cock. A to je další výhrada - scény zobrazující sex se střídají s násilím, jehož smyslu se asi divák většinou příliš nedobere. Vlastně všechno, co film říká, vyjadřuje prostřednictvím sexu či násilí._____ 4) Film lze chápat jako generační výpověď "ztracenců" 90. let. Politické konotace k americkým reáliím jsou nasnadě. Ale takto prvoplánově bychom film chápat neměli. Přitažlivý a svůdný, neustále provokující a svádějící "ďábel" Xavier tvoří kontrapunkt přátelskému štěněti Jordanovi. Amy hledající zoufale svou pravdu, naplnění, tvář, prostě sebe sama, se nakonec nachází, byť za pomoci závěrečné scény, která mi ovšem připadá trochu mimo mísu - to ona měla zvolit řešení a ne nějací nevěrohodní náckoidní porno herci. Amy ale svému osudu neuteče. Její bývalí milenci ztělesňují osudovou neodvratnost zúčtování, ať už jsou skuteční nebo jenom výplodem fantasie. Jordan je jenom zástupná oběť. Amyino koketování s ďáblem nese své ovoce - "osvobodila" se od svého svědomí a lásky a je volná pro peklo. Ovšem ani Xavier není jenom ďábel, ale taky smutná opuštěná duše. V této dvojjedinosti je nutným katalyzátorem Amyina vývoje. Nádherná, byť poněkud prvoplánová, výtvarná stylizace zdařile dotváří atmosféru filmu._____ 5) Nemohu se nezmínit o erotickém jiskření mezi přitažlivým Xavierem (Johnathon Schaech) a půvabným Jordanem (James Duval), které dává vzpomenout faktu, že film natočil homosexuální režisér jako svůj pátý (scénář, střih, režie, produkce), nicméně jako první "heterosexuální", což uvádí hrdě v titulcích. Šestatřicetiletý režisér se tedy zaměřil na výbornou Rose McGowanovou, ale to víte, starého psa novým kouskům nenaučíš, a tak se kamera neustále točí za těmi pěknými koloušky. Inu, satanists, homosexuals, and other dangerous cults. (26.04.2009)

Veskrze umělecký zážitek. Jakoby vás někdo hodil do žumpy plné výkalů a rozmanitých tělních tekutin. Snaha za každou cenu šokovat diváka postupným překračováním rozličných filmových tabu, však naráží na jeden zásadní problém. A tím je skutečnost, že se jedná o naprosto špatný (pitomý) film. Odmyslíme-li si všechny provokativní scény, nezůstane nic než hloupoučký blábol z kategorie odpad. A to se raději nezmiňuji o hereckých výkonech jednotlivých protagonistů. Ono taky, kdo by v podobné nechutnosti dobrovolně hrál. Jistě, dokážu pochopit, že má mistr Gragg Araki svá ztěží potlačitelná traumata. Co však pochopit nedokážu je, že se najdou i diváci, kteří jsou s obdivem ochotni na těchto traumatech participovat. (27.03.2006)

Záleží na úhlu pohledu. Pro někoho odpad, pro někoho 5*. Já si překračování filmových tabu užil ... jednou za čas je potřeba vyprovokovat. Je to rajcovní a zábavné ( samozřejmě jak pro koho, někomu nepřijde zajímavé sledovat kluka, který si slízává z ruky svoje vlastní sperma, mně ano ) Takže co dodat? Snad jen, že se cítím jako křeček dusící se v zadku Richarda Gerea. A pro všechny znechucené - Tenhle film nenabízel nic jiného, než co oznamuje název. (07.09.2006)

Vždycky jsem tvrdil, že sledování Tarantinových filmů nemůže mít na nikoho špatný vliv. Gregg Araki mě vyvedl z omylu.__________Na základě parodické (?) televizní reportáže, která proběhne asi dvacátou minutou filmu, jsem se domníval, že to bude o tom, jak „zlá“ konzervativní/heteronormativní společnost nechápe hodnoty mladé liberální generace… kterou nicméně zastupují tři charakterově ploší, veskrze nesympatičtí vrazi-pozéři (opravdu děsuplná kombinace). Takže má jít pravděpodobně o ironický škleb na způsob „nikdo nemá patent na pravdu“; ten si nicméně celou dobu uzurpuje režisér svou lacinou snahou šokovat, která z filmu čouhá jak sláma z bot (znásilnění figurkou Panny Marie za doprovodu americké hymny). Místy prosvítající lajdácká řešení (představení motivované postavy, která už se znovu do konce filmu neobjeví) dokazují, že mu sotva šlo o něco jiného, a výsledek jeho práce je tak ve své symbolice průhledný, patetický a trapný.__________Z většiny místních nostalgicky laděných komentářů ale vyplývá, že Zkurvená generace měla poměrně slušný kultovní potenciál a v devadesátkách (zvlášť v českém prostředí), představovala závan jiné, dříve neviděné kinematografie. Dnes zůstává vybledlou vzpomínkou na doby, kdy takové kulty mohly vznikat, a výživnější extrémní materiál nebyl dosažitelný několika klinutími na internetu. (22.07.2021)

Zatím zdaleka nejlepší Araki. Když to porovnám například s nedávno viděným Tajuplným vlakem, tak Jarmusch najednou působí ještě víc suše a nudně než jindy. Zkurvená generace je opravdu neskutečně zábavná a stylová. Bavily mě ty absurdní detaily jako 6,66 dolaru při každém placení nebo různé střihové hříčky, stejně jako specifická mluva všech tří hlavních postav. U jiných Arakiho filmů mi vadila ta odtrženost od reality ve formě mimozemských sil jiných nesmyslů, tohle bylo samozřejmě odtržené taky, ale trochu jiným způsobem. Navíc se tady režisér krotil s explicitními homosexuálními scénami, takže je to v pohodě sledovatelné i pro "neorientovaného" diváka. (15.04.2012)