Všichni říkají: Miluji tě

Občas mám na filmy vysoké nároky, obžvláště na ty, ve kterých si hraje spousta herců na jednom písečku. To byla možná trošku chyba, protože každý z nich chtěl vyniknout a mě to prostě přišlo přeplácané. Příliš mnoho překřičených dialogů, otřesná scéna u řeky.. Jediná scéna, kterou si budu asi pamatovat, je ta s holčičkou převlečenou za banán.. Víc si z toho filmu asi nedokážu odnést. Možná ještě špatnou vzpomínku na moment, kdy Julia Roberts musela políbit o 32 let staršího muže. Dyť to bylo nevkusné a hrozné! (31.03.2013)

Nemám jednoznačně kladný pocit tak jako u jiných Woodyho filmů. Milostné vztahy ,,omladiny" mě nebraly, naopak bavily mě dialogy dospělých a slovní přestřelky mezi otcem a synem o politických názorech. Bylo to kápek víc překombinované, než v jiných Allenovkách. Nebyla jsem vyloženě zklamaná, ale ani nadšená, prostě průměr. (17.12.2013)

Woody zklamal na celé čáře. Kam se vytratily jeho báječně napsané postavy, zde je většina plochých, nebo šíleně nudných. Hlavně to tentokrát odnesly ženy, tolik zajímavých hereček, hrálo stejný počet naprosto nezajímavých hloupoučkých, naivních slepiček. Většinu času si pro sebe ukradnul sám Allen a hlavně všechny vtipné scény a to je pro film s vysokým počtem postav a nekrátkou stopáží zoufale málo. A tak je nám servírováno romantické klišé na klišé s jedním obzvláště otravným - z předhazování Benátek a Paříže jako měst lásky podle Američanů, je mi už opravdu zle. Cukrkandlu nadmíru, děje poskrovnu. Byl vůbec nějaký?? Opakovanou projekci bych nepřežil, to byl musel použít nůžky a z vytvořeného materiálu si vytvořit kraťas o patnácti minutách. Muzikálová čísla nevýrazná, zítra nebude jediné, na které bych si vzpomněl. A Edvarde, prosím, už nikdy nezpívej :( Dvě nedám s respektem k tvůrci (společně s Blue Jasmine neslabší a nejotravnější Allenovka) (31.07.2014)

Mám docela rád woodyho jako tvůrce i jako herce. Jeho tvorba je tak ..typická.. svěží, lehká, nenásilná, skoro bych řekl nevinná. Stejně jako jeho tento film. Příjemný snímek, plynoucí nerušeně, ačkoliv rušivých prvků několik, neubírá na lehkosti v žádném z momentů. Co postava to celkem čitelná osobnost, během filmu si člověk začne připadat jako jeden z rodiny. Všudypřítomný vtip prostupuje celým snímkem. tu v podobě vtipných glos, tu v podobě masek na Helouvín, přes "logické" vystvětlení odlišných politických názorů. Pěkné. (24.06.2013)

Páni, tohle chci určitě vidět znovu. Je vidět, že ještě 18 let zpátky Woody Allen točil filmy s nápadem. Nikdy bych nevěřil, že od něj uslyším tak uzpívanej film plnej muzikálovejch čísel, včetně stepu, tanečního představení duchů a německý služebný hrající hokej v domě na podlaze. Film je hezky vyváženej, hudební čísla střídaj vtipný dialogy (ten děda je super!) nebo zajímavý vypravěčský styl... Tohle je film, kterej mě v podstatě měl pořád čím překvapit. :-) I na konci, ten Woodyho a Goldin "antigravitační" tanec, byl hrozně fajn, netradiční a zpracováním nečekanej. (07.08.2014)