Sama nocí tmou

Když odcházíte z kina s tím, že 99 odpromítaných minut je málo a máte chuť na opakovaný nášup téhle černobílé všežánrové indies podívané, tak je něco pětihvězdičkově dobře. Je faktem, že režisérka není zrovna ve všem originální a do své prvotiny si půjčuje odevšad, co nakoukala jinde. Tempo filmu se střídá, občas se něco ve filmu nakousne a odpověď nepřijde nebo se střídají prapodivné scény (transvestita s balónkem, diskotéka) s těmi nezapomenutelnými (druhé setkání hlavních hrdinů, dealerův byt, finále), ale na druhou jako debut uhrančivé, nádherně natočené, upíří slečna i v hábitu tajemně krásná a soundtrack .. no, zvláštní, ale povedený. Navíc velkým plusem pro mě byla atmosféra kina Aero, jelikož jsem seděl úplně vzadu, navíc přímo pod mihotavým světlem promítačky, kde jsem měl možnost sledovat nejen tenhle neanglicky mluvený film, ale jak na dlani i lidičky v řadách před sebou, což můj dojem z filmu ještě umocnilo .. (09.01.2015)

Formálně velice pěkný snímek, nádherná kamera, kompozice, svícení, skoro k neuvěření, že se jedná o režisérčinu prvotinu. Obsahově je to komplikovanější - příběh se zdá na první pohled jednoduchý až bezpředmětný, při bližším zamyšlení je ale plný metafor a jinotajů, některé z nich západní divák dekóduje, jiné vytuší. Příjemně potěší herecké výkony (obzvláště ústřední charismatické dvojice), režisérčin cit pro dramatický detail, soundtrack. Problémem pak může být jarmuschovsky pomalé tempo, s kterým mladá režisérka holt ještě neumí pracovat tak chytře jako maestro sám, to je však jen malé rýpnutí. Na debut úchvatné, o paní Amirpour ještě uslyšíme (pevně doufám). 70% P.S.: Tleskám distributorovi za mimořádně pěkný český titul. Bravo! (08.01.2015)

"Hello to Czechoslovakia," zazněl video vzkaz od Any Lily Amirpour před projekcí filmu. To, co následovalo pak, bylo ale naneštěstí ještě mnohem tragičtější. Rozumím inspiracím od Leoneho, přes Jarmusche až po Lynchovu Eraserhead, A Girl Walks Home Alone at Night ale naneštěstí nepobralo nic od svých velkých vzorů. Pocta se skládá s až studentským neumětelstvím a póza střídá pózu, bez jakéhokoliv náznaku nadsázky, nadhledu nebo sebereflexe. Všichni zúčastnění jsou očividně přesvědčeni o velkém umění doprovázeném sound designem, který svou prvoplánovostí společně s drtivou většinou hudebního podkladu není ani tak děsivý, jako spíš zcela děsný. Je škoda, že režijní zoufalství a moderní videoklipovou vatu se nepodařilo odhalit i v širším kontextu a režisérku čeká spolupráce s jednou z nejtalentovanějších producentek současnosti Megan Ellison (The Master, Her, Foxcatcher,...) pod společností ANNAPURNA Pictures. Takovou příležitost by si zasloužili jiní a lepší. (08.01.2015)

Íránský film vždy překvapí. 1) 34letá scénáristka a režisérka Ana Lily Amirpourová označila svůj žánrově nezařaditelný debut za první íránský upíří špagetový western. No nevím... 2) Režisérku samu můžeme vidět ve filmu hned třikrát: a) hraje postavu Shirin, dívky s makeupem kostry na párty, b) místo Sheily Vandové jezdí na skateboardu a c) na malém plakátu dívky s vánočním světlem. 3) Film je íránský, ale s Islámskou republikou Írán nemá nic společného. Byl natočen ve Spojených státech s účastí původem íránských herců, kteří žijí v USA či v Německu (Marandi), scénář a režie je od v Anglii narozené a v USA žijící Peršanky, štáb a lidi okolo jsou Američané. A je to znát. 4) Zaujal mě 30letý velmi přitažlivý Arash Marandi (Araš) a 32letý Dominic Rains (pasák Saíd). 5) Výstižný koment: Bloody13***. (13.01.2017)

Hipstrovinka. Ono zmínění vajsíčku v úvodu je dostatečné varování, co očekávat, a hloubka to fakt nebude. Není to Jarmush, není to Dolan (který se slowmotionama a klipovitostí hodně dere na mysl) ale já sem cílovka a já se bavim. Třeba skvěle vycentrovanou kočkou, která si fakt zasloužila být uvedena v titulcích. (18.01.2015)