Co děláme v temnotách

Nevšední, mimoňský a záměrně suchý humor, který tak skvěle fungoval ve Flight of the Conchords působí v celovečerním filmu tak nějak planě - bez chuti. Možná je to tím, že ho není tolik, možná je to tím, že scény obsahující vtípky ne vždy ladně zapadají do zbytku příběhu a možná je to tím, že tato hra na pseudo-dokument očividně nemá žádné větší ambice než s lehkým úsměvem zabít necelou hoďku a půl. Dovedu si představit, že spousta diváků bude touto neobyčejnou jednohubkou nadšena, ale já jsem byl minut. 5/10 (15.06.2016)

Nenapadá mě jiné slovo, než geniální. Co děláme v temnotách je naprosto geniální parodie, co si dělá naprosto upřímnou prdel z upírů a sem tam i vlkodlaků. Ne z filmů, ani z konkrétních postav. Prostě jenom z upírů jako o. A věřím, že některé scény se po shlédnutí musí stát legendárními. Snad jenom, tedy, v případě, kdy se tenhle film trošku dostane více do světa. Koho by totiž napadlo, že něco takového natočí tvůrci z Nového Zélandu, že jo. Viděno na základě Challenge Tour 2015 (07.04.2015)

Srdcovka. Má to sice své mouchy a trojice megasympatických upírů si v prostřední části vybírá slabší hláškovací chvilky, ale tenhle svérázný dokument (sorry, mockument) prostě nejde nemilovat. Waititi a Clement to vzali za poctivý konec a naservírovali divákovi unikátně vtipný a detailní průřez upírskou mytologií, v němž všechny ty jinak ohrané motivy kolem noclehu v rakvích nebo upálení na slunečním světle dokázali podat originálně a zároveň účelně, aby příběh pouze nesekundoval minutovým gagům – každá vedlejší postava tak má důležitou roli ohledně odkrývání celého dobře promyšleného fikčního světa nebo adaptace upírů na moderní dobu, v níž žijeme. Celé by to určitě fungovalo nejlépe jako několikadílný sitcom a těch 5* posílám hlavně díky vrozeným sympatiím k především Waititiho smyslu pro humor, ale přesto velká sranda a z jistého úhlu pohledu i studnice moudrosti – zdejší problémy spolubydlících kolem mytí nádobí a uklízení totiž docela věrně odráží soužití vysokoškolských studentů na společném bytě. Sám bych mohl vyprávět… (05.05.2018)

Stále se dá originálně natočit film i na takové téma jako jsou upíři. Koukám že hororové komedie z Nového Zélandu jsou v poslední době na velmi vysoké úrovni. Už od prvního úsměvu Viaga do kamery jsem věděl, že je tu konečně další film, který bude naprostá pecka. Nemám co bych dodal, zasloužený plný počet! (04.01.2015)

Opět se nejedná o žádný horor, ale komedie je to skutečně parádní a vážně mi sedla. Jde v podstatě o humorný dokument ze života několika upírů a jejich denní rutiny. Přestože jsem nenašel žádné zápory a dost jsem se bavil, určitě by neuškodilo se více zaměřit na největší přednosti tohoto počinu, čímž byla bezpochyby manipulace běžných občanů hypnózou a nebo další interakce s lidmi, upírskými vazaly, či vlkodlaky. 75% PS: Postava Stua byla boží! (05.04.2022)