Když zvířata sní

Brrrr! Z toho ta zima vyloženě dýchala, ale to je jeden z důvodů, proč mám skandinávské filmy rád, takže v tomto případě spokojenost. A spokojenost byla i s příběhem s nádechem lyriky, ve kterém uťáplé děvče od vedle objevuje místo své ženskosti svou vlkodlačnost. Hlavní představitelka to zahrála natolik přesvědčivě, že zvolit dokumentární formát, snad bych tomu i uvěřil. Škoda závěru, který se nevyhnul žánrovým klišé a celkově dobrý dojem mi pokazil, ale i tak jsem byl na konci pozitivně naladěn. 65% (07.01.2015)

„Marie…nenechej si nic líbit.“ K filmu jsem přistupoval s nijak zvlášť velkým očekáváním a zároveň s vidinou toho, že se místy možná nechtěně zasměju. Klíčové na tomto filmu je podle mě najít si cestu k hlavní hrdince, bez toho se asi nemá na snímek smysl dívat (a to co nejdříve, poněvadž už po cca 20 minutách začne postupná „proměna“). V mém případě to klaplo, fandil jsem jí naplno a vzhledem k „milému“ kolektivu, který Marii obklopoval (a vlastně vůbec všem na téhle vesnici nebo co to bylo), čekal na zadostiučinění (myšleno pomstu). Navíc si užíval vcelku slušnou (zlověstnou) atmosféru se sem tam nějakou tou lekačkou (naladí už takové zakašlání či ptáci) a také si vzpomněl na zde mnohými zmíněný švédský film Ať vejde ten pravý, se kterým má dánský „příbuzný“ pár věcí společných…zkrátka vaši dceru či milou musíte brát takovou jaká je, znáte to. No a pak začne to očekávané „řádění“, které už je (mírně řečeno) úsměvné, ale pokud jste si Marii oblíbili, dá se to přetrpět. Slabší průměr je pro film tak akorát. (13.07.2016)

[SCANDI 2014] Jonas Alexander Arnby nie je Thomas Alfredson a Niels Thastum nie je Hoyte van Hoytema. O tom už písali mnohí a je pravdou, že po druhý raz táto mrazivá severská hra na resuscitáciu žánrového filmu nemá taký účinok. Čomu však už až takú pozornosť nevenujú, je, že Når dyrene drømmer pripomína dánsku kombináciu Twilightu a receptu na americký tínedžerský horor. Vo filme nechýba množstvo erotických scén, postavy postrádajú hĺbku a už od začiatku je jasné, koho hrdinka zabije ako prvého. Horší je však fakt, že mnohé hororové pasáže vyvolávajú skôr smiech, než strach. 40% (16.01.2015)

Kdyby Jonas Alexander Arnby v závěru přitlačil na pilu a předvedl nám houf kvalitních a detailních gore scén, tak hodnocení vypadá úplně jinak, tuším u všech !! Takhle se bohužel jedná o celkem pomalou, naštěstí nenudící hororovou drámu se zajímavým námětem a slušnou severskou atmosférou, nic víc. Låt den rätte komma in je však úplně jinéj level, co se týče atmosféry i storybuildingu. 60% (07.01.2015)

Prvá polovina je dramatická a hlavne zoznamovacia a oťukávacia.Hlavne ide o psychológiu hlavnej postavy a jej problémov v novej práci,ako sa vyrovnáva z chorobou svojej matky a pomaly zisťuje,že z jej telom nieje niečo v poriadku.A aj jej povaha sa začne meniť z milej a utiahnutej dievčiny na agresora ale to už trocha predbieham,lebo to bude až v druhej ovale svižnejšej polovici.Lebo táto prvá je značne rozťahaná a má pomalé ubíjajúce tempo.A tak druhá polovica je akčnejšia,rýchlejšia a v konečnom dôsledku aj krvavejšia.Ale ako celok z polovice nuda a z polovice dráma z prvkami horu.Nic víc,nic míň.3* viac nedám. (08.02.2015)