Režie:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Walter WottitzHudba:
Philippe SardeHrají:
Jean Gabin, Simone Signoret, Harry-Max, Yves Barsacq, Annie Cordy, Carlo Nell, André Rouyer, Jacques Rispal, Georges Mansart, Nicole Desailly (více)Obsahy(2)
Předměstí Paříže, které neúprosně bourá postupující moderní výstavba. A stejně jako se rozpadají domy, rozpadají se i poslední zbytky lásky a přátelství dvou manželů, bývalých cirkusových artistů. Jejich soužití je plné schválností, krutostí a citového zraňování. Oboustranný unavující „teror“ se stupňuje a nabývá tragických rozměrů. Film Kočka režiséra Pierra Graniera-Deferra, natočený podle Georgese Simenona, je především hereckým koncertem Jeana Gabina a Simone Signoretové. Oba byli za svůj výkon oceněni na filmovém festivalu v Berlíně. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (92)
Skvělé, až neuvěřitelné herecké výkony, jimž v podstatě není co vytknout. Gabin a Signoret jsou tak uvěřitelní a tak přirození, že prostě budete přemýšlet o tom, proč jsou na sebe lidé tak zlí. Všechno mohlo dopadnout naprosto jinak, kdyby mezi sebou lidé jen trochu více komunikovali. Ale tohle je prostě věčný problém. ()
Julien bolestně cítí, jak z něho utíká teplo života, vidí, že jeho žena je na tom stejně a tak už ji nedokáže dávat mužskou lásku obsaženou v obdivu a zájmu. Upne se k náhradě - kočce, která mu přípomíná hebkost a mrštnost jeho ženy, když byla mladá. Jenže Clemence neztratila ani ve stáří nic ze své ženskosti a tak v kočce vidí svého konkurenta. Minimalistické drama o lásce, které se obejde bez sboru dunících smyčců v podresu a patetických dialogů, a místo toho se noří do hloubek lidských duší. A i když jde jen o přepis knihy G. Simenona, využití přestavby francouzského města na moderní city jakožto rovnoceného partnera hercům, dává filmu neopakovatené kouzlo. ()
Kočka - majestátná, krásná, mrštná. Přesně taková byla Julienova žena, bývalá akrobatka, když ji poznal. Jenže co zůstalo z lásky? Ponurý byt v bortící se čtvrti, dvě oddělená lůžka v ložnici a vůbec nic, co by si ti dva ještě chtěli říct. Clémence však na obraz svého mládí - kočku - žárlí. Přestože by nemusela, protože vlídná slova Juliena i jeho pohlazení čtyřnohé krasavice, patří právě jí. To ale Clémence nevidí, propast mezi nimi nemůže překonat zřejmě vůbec nic. ()
Jeden z filmů, který mě po citové stránce totálně rozhodil a já doporučuji všem, kteří se na něj chystají, aby si oblékli několik ochranných emocionálních vrstev a nedívali se na něj v pozdních večerních hodinách. Známé úsloví, žijte spolu a ne vedle sebe, tady nabylo takových rozměrů, který je snad možný i v reálu, ale pak je opravdu nejlepším řešením to, co zvolil i Geoges Simenon ve své knize. Jinak to byl herecký koncert, který jsem samozřejmě očekávala a Simon s Jeanem byli neskutečně a skvěle sehranou dvojkou. Někdy si myslím, že kdyby Gabina jen postavili před kameru, aniž by musel cokoliv hrát, tak to bude taky tak silný zážitek. Vynikající i když zdrcující. ()
Velmi dobré psychologické drama se skvělými hereckými esy francouzské kinematografie pojednává o vztahu stárnoucích manželů, z něhož se vytratila jiskra a láska, avšak jisté pouto a cit k druhému úplně nezmizel. S každou uplynulou minutou snímku je jasnější a jasnější, že příběh nemůže skončit dobře, napětí mezi hlavními postavami narůstá a tragédie na sebe nenechá dlouho čekat. Posledních pár minut není prosto emocí a nezbývá, než se sklonit jak před hereckým umem Gabina a Signoret, tak před celým tímto snímkem. K dokonalosti mnoho nechybí a k páté hvězdě také ne. ()
Reklama