Stanice číslo 76

Film se mě prakticky vůbec nedotkl. Nebýt té malinkaté gay vsuvky, tak bych si dal do své evidence poznámku "nezajímavý". Proč se dabují tak nízko hodnocené filmy, to nechápu, navíc hudební doprovod mi nebyl vždy sympatický a neodpovídal ději, dále strašně řval a přitom české dabéry nebylo skoro slyšet. Pro jednou a dost ... 4535 (28.10.2023)

V očakávaní akejsi komédie/paródie na sci-fi snímky druhej polovice 20. storočia, som namiesto toho zhliadol akúsi nesúrodú zmes drámy a sci-fi. Komických prvkov tu nieje toľko, aby sa to dalo označiť za vtipný žáner a dráma je tu pritiahnutá riadne za vlasy. Aspoň technická stránka zaujme a trochu aj pritiahne pozornosť pre tento snímok. (07.10.2014)

Celková neujasněnost sráží celý film. Téma samoty, osamocení, a různé způsoby vyrovnávání se s ní, z toho kouká docela jasně, ale k čemu jsou zajímavé kulisy a nápad, nevadí mi ani divadelnost celého projektu, i herci hrají skoro skvěle, když celkově se to rozpadá na pár scének jako ze Zoufalých manželek nebo Sexu ve městě, jež nemají jinak celkovou soudružnost ani vyznění. Liv Tyler je skutečně k nakousnutí, pokud tedy nezabírají její boky, a hraje zde White Collar, ale to je pro mne málo. (19.07.2015)

Dalo by se to vzít na milost, kdyby to nebylo tak špatně napsané. Herci v pohodě, sedumdesátková sci-fi stylizace super, ale potácí se to od ničeho k ničemu, takže nuda. Vypadá to jako adaptace divadelního kousku z portfolia Joey Tribbianiho a něco na ten způsob to myslím taky je. 20% (29.09.2017)

Problém nízkeho hodnotenia som pochopila už v úvodných titulkoch. Občas ich človek ignoruje, ale tentokrát som sa na ne dívala a všimla som si grupu scenáristov, ktorí adaptovali scenár na motívy divadelnej hry, ktorú sami aj napísali. Potom sa začínal odvíjať film, v ktorom som prekvapivo rýchlo pochopila (a prijala), že číslo 76 nie je náhodné a znamená rok 1976, ktorému bol príbeh evidentne ušitý na mieru, a že sci-fi je to len vďaka kulisám vesmíru, vesmírnej lode a zopár futuristickým detailom - a že inak je to vlastne spoločenská melodráma... Áno, z hľadiska žánrov je to taký mišmaš, ktorý naozaj veľmi pripomína divadelnú hru, lebo ňou pôvodne bol. A divadelné hry dokážu byť čudné aj mimózne, a takto spracované ľahko vyvolajú nedorozumenie či rozpaky. No keď som si to všetko zrátala a bola ochotná sledovať spoločenské i medziľudské vzťahy a osobné problémy ľudí, ktorí neustále fajčia, sú malicherní, obmedzení a priznanie neplodnosti považujú sa rovnaký problém ako homosexualitu (rok 1976, ja som to vravela!), tak bolo vlastne všetko OK. Všímala som si dobré herecké výkony a psychologizáciu postáv a v pohode som dopozerala. Hoci dodnes netuším, prečo som si na základe traileru kedysi zafixovala, že je to bláznivá sci-fi komédia so Sigourney Weaver (avizovaná ako nový Galaxy Quest)... muselo sa mi to s niečím pomiešať :-) (19.01.2015)