poster

Hledání

  • Francie

    The Search

  • Slovensko

    Pátranie

    (festivalový název)

Drama

Francie, 2014, 135 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madsbender
    ***

    [IFF 2014] Humanistický apel, ktorý vyvážene kľučkuje medzi dvoma nie úplne vyváženými pólmi, zaváňajúcimi pátosom a festivalovou exploatáciou, no vo výsledku zámer dokonale spĺňa (a nie je to tak iritujúce ako The Artist). Viac viz. festivalový denník.(13.11.2014)

  • kinderman
    **

    Takhle to dopadne, když se chce komediální tvůrce popasovat s dramatickou látkou a svou manželku obsadit do role, kterou v Zinnemannových Poznamenaných (1948) hrál Montgomery Clift. Linie s rekrutem Koljou je chabým odvarem Kubrickova Full Metal Jacket, a když malý Hadži zničehonic vysekne taneček, z něhož by svářečka Alex (Flashdance) zezelenala závistí, už jsem slzel smíchy. Což se mi ovšem u Hazanaviciusových "komedií" nikdy nepovedlo.(10.7.2018)

  • tlesk
    ****

    Hledání je plné silných, ale i lidských momentů, jež dokáží celé dramatično značně prohloubit. Jedním z nich budiž kupříkladu odlehčující scéna, v níž je několik Čečenců schováno v domě uprostřed obléhaného městečka, a jedna z žen vtipkuje o Rusech s tím že doufá, že jí nevymlátí okna. Kamarádka ji uklidní radou, že si tam přece může dát igelit. V tomto prostém odlehčeném dialogu se tak odráží nejen humor, ale i hrdá vzdorovitost Čečenců. Smutek ze smrti rodičů pak mladý Hadji nejlépe ztvární tím, že namísto aby si kreslil, přečmárá Carolin obrázek domu a rodičů. Ačkoli se jedná o silný a kvalitně natočený zážitek, jde spíše o festivalovou záležitost, kterou pochopitelně ocení nejvíce ten, kdo se nějak o danou problematiku zajímá. Což je škoda, ale bohužel je to asi úděl podobně laděných válečných dramat. Nutno dodat, že konečné shledání sourozenců zachycuje naději, které by se všichni měli držet, ať už žijeme jakkoli a kdekoli. Více zde: http://nafilmu.cz/2016/04/recenze-hledani-2014-francouzske-drama-o-valce-v-cecensku/(13.7.2017)

  • castor
    ***

    Francouzský režisér Michel Hazanavicius pokračuje po Artistovi, který plnil kinosály nefalšovaným optimismem, v netriviálních látkách, aby nám dokázal, že pocta desítkami roztomilých citací a odkazů němému filmu nebyla náhoda. Rusko-čečenská válka, neustálé úprky civilistů, ztracené děti, místo, na které svět (úplně) nezapomíná, neúcta k právu a lidskému životu. Obsah je stejně jako u The Artist slabší. Některé scény vyznějí do prázdna, jiné jsou neúčinně dlouhé. Další jsou pak až zbytečně polopatické. Navíc chápu, že mnohým může vadit, když se jde na diváky přes smutný dětský kukuč. Ten patří chlapci, který přišel o celou rodinu a kterého se dočasně ujme bojovnice za lidská práva. Druhou velkou linií je deformace mladíka na vojenské vraždící pako. Linie nejsou nezajímavé, ale strhnout nedokážou. To úvodní scéna s videokamerou bude mít nečekanou dohru. Kromě Bérénice Bejo (manželka režiséra), na kterou je znovu radost pohledět, se jiných přidaných hodnot prakticky nedočkáme.(13.12.2016)

  • radektejkal
    ****

    Jak náléhavě podat bídu světa, když ne přes děti. Ty jsou na tom nejhůř, a budou tak většinou až do konce života. Nám důchodcům už je hej, na nás už neplatí světové války ani korunní viry. Nechci popisovat osud malého Hadjiho a jeho rodiny (záběr, v němž na tržnici potkává děvče, které si vzápětí odvede její maminka, je možná z celého filmu nejpůsobivější), ani jak z městkého výrostka se stane válečné prase ("In the fields the bodies burning, / As the war machine keeps turning / Death and hatred to mankind, / Poisoning their brainwashed minds", vzpomeňme i na takové pudivítry jako Black Sabbath, kteří zvládnou tak akorát vystřílet kurník). V Česku je 98% tisku v cizozemských rukou (Čelovský Bořivoj: Konec českého tisku, Tilia, 2002), v Rusku je v rukou jediné osoby a jeho klaky (z kolika procent přesně se sice neví, ale je třeba se obávat toho nejhoršího).(28.2.2020)

  • - Filmovanie snímky prebiehalo v Gruzínsku, predovšetkým v hlavnom meste Tbilisi. (MikaelSVK)