Pan Nakládačka

"Mr. Pickles" není žádný opovrženíhodný výplod chorých mozků, ale naopak záslužný výtvor, jehož cílem nění nic jiného, než navrátit svět do rovnováhy. Představuje totiž důsledný temný jing proti oslepujícímu jangu televizní klasiky "Lassie". Její esenciální kýčovitost, lobotomizační jalovost a propagandistickou pozitivnost kontruje satanistický "Pan Nakládačka" monstrózními zvrhlostmi, úchyláckým humorem a zlomyslně thymolinovým úsměvem. Při tom se ale vyprávění drží stylu svého předobrazu, včetně křečovitě udržované konformní fasády i neotřesitelné naivity postav, až lze říci, že překlenuje zdánlivou propast mezi ideologickou virtuální realitou Ameriky padesátých let a sitcomovým nadreálnem současné tuctové seriálové produkce. Právě tato stylová nadstavba a její kombinace s gejzírem bizarně zvrácených nápadů i extrémní brutality, představují nejen hlavní atrakci seriálu, ale také tvůrčí koncept, který "Mr. Pickles" odlišuje od jiných hitů stanice Adult Swim. Vlastně lze říci, že seriál představuje průsečík dominantních tendencí Adult Swimu, když spojuje poučenou sofistikovanou reflexi a metažánrové zneklidnění ala "Rick and Morty" s důmyslnou žánrovou travestií (od "Minoryteamu" po "Assy McGee") i bujarými výrony kreativně zřetězených primárních atrakcí ve stylu "Superjail!" Moc šikovný pejsánek. (23.09.2014)

Tak nám skončila první sezona animovaných příběhů satanistického psa Pana Picklese. Trochu jsem se bál, že brutální, věčně nadržený, deathmetalově chraptící nejhorší přítel člověka, s vlastním bdsm peklem ukrytým v jeskyni pod boudou, sice bude kvalitní premisou, ale neutáhne show moc dlouho. Naštěstí nápady tvůrcům v těch 120 minutách nedošly, a dá-li Adult Swim, ještě nějaké uvidíme v příštím roce. Stejně jako u Superjailu ta smršť nechutností a absurdních brutalit občas způsobí, že ve větších dávkách stává se člověk otrlým, a trochu leze na světlo nuda a repetitivnost, leč to je zde bývá přesně ta chvíle, kdy vás zase probere nějaký ještě o level absurdnější a vymazlenější vtípek, zahrnující rozmasakrované lidské mrtvoly a bestiální sex. Aktuálně tedy ten nejlepší animák, co můžete pustit svým dětem, ať mají o čem vyprávět ve školce! (08.12.2014)

Neuvěřitelná hovadina, takovou koninu jsem opravdu nikdy v životě neviděl. Nápad je to ale dobrý a první díl mě i docela dost pobavil, druhý byl ale už trapný a všechny vtipy byly vystříleny. Jestli se tohle ujme, tak to potěš koště, páč je to opravdu šílenost. Přesto tomu ty *** hvězdičky dám, protože jak často vidíte psa posedlého ďáblem, který má opravdu luxusní boudu? A mimochodem, metalová znělka je taky fajn. Sledovat nebo ne? První díl ano, další už ne. 50%. (08.10.2014)

Chvalabohu to má len jednu epizódu, vďaka ktorej si to môže živiť svoju kultovosť a jedinečnosť. Keby ich totiž vzniklo viac, tak by sa ten zvrhlý pes z pekla opozeral sakra rýchlo, nakoľko všetok humor pramení len z toho, že nikto by od takého roztomilého hafana nečakal také sadistické uchylárny. Zvyšku totiž zúfalo chýba vtip a animácia je snáď najhnusnejšia akú som videl. 6+/10 (23.06.2014)

Co se vám vybaví, když se řekne „nejlepší přítel člověka“? Že psí miláček? V tom případě se raději ještě jednou pořádně zamyslete. Nebo se jednoduše podívejte na Mr. Picklese a dost možná svůj názor hodně rychle přehodnotíte. Rafan s tímhle jménem totiž kromě nakládaných okurek zbožňuje vraždění (lidí) na sto a jeden způsobů (tedy aspoň doufám, že se na podzim, kdy by měl seriál odstartovat, tvůrci postaví ke smrtím kreativně) a ojíždění všeho možného. Mr. Pickles možná někoho zaskočí nečekanou brutalitou, ale diváky zvyklé na seriály pod záštitou kanálu Adult Swim asi jen tak něco nerozhází. Já osobně s nimi sice příliš obeznámen nejsem, přesto mi situace zahrnující rozpárané břicho, obličej stažený z kůže nebo zneužití medvěda na steroidech nijak extrémní nepřišly. Přeci jen se stále jedná „pouze“ o animovaný seriál a ty mě nedokážou šokovat či znechutit zřejmě ničím. Po pilotním dílu si netroufám odhadovat, jestli má Mr. Pickles potenciál bavit několik sezón (ale spíš se přikláním k negativní odpovědi), ovšem na nějakou dobu by to bžunda přeci jen být mohla. P.S. Předpokládám, že metalová skladba v openingu je použita z toho důvodu, aby seriál působil ještě extrémněji, ale já podobnou hudbu poslouchám, takže pokud byl záměr skutečně takový, tak se z mého pohledu minul účinkem. // První série nakonec příjemně překvapila. Epizody si drží víceméně konstantní kvalitativní laťku a finále je vskutku apokalyptické. (28.04.2014)