Co jsme komu udělali?

Příjemná a pohodová komedie o multikulturní Francii plná nekorektního politického humoru. Trošku mě zarmoutilo, že humor nebyl o pár trošiček černější. Myslím si, že u takového nápadu se mohl režisér, popřípadě scénáristé rasisticky vyřádit. Takových těch scének, kdy se smějete tak, že spadnete z posedu se tu věru nedočkáte. Trošku mi přišlo, že se páni tvůrcové hodně báli, aby náhodou někoho neurazili moc. Co víc dodat? Velmi příjemně mě překvapili, pro mě osobně zcela neznámí, herci a herečky. Ve vzduchu poletuje příjemná francouzská pohoda. No, podívat se na to rozhodně dá. Že bych si z toho promočil trencle to zase ne. Takové spíše slabší 3 *. (15.12.2014)

Táta, máma a čtyři dospělé dcery. Jedna se vdala za Araba, druhá za Žida, třetí za Číňana a čtvrtá je zatím svobodná, ale i ona podlehne vábení muže, který není typickým Francouzem a to už je pro rodiče těchto dcer poslední kapkou. Vůči francouzským filmům jsem byl posledních pár let docela zaujatý, protože málokdy se stalo, že mě nějaký film z této krajiny zaujal a nikdy bych si nemyslel, že půjdu do kina právě na francouzský film, ale když jsem váhal, na co v sobotu večer zajít do kina, přičemž můj jediný požadavek byl, že se chci pobavit u nějaké obyčejné komedie, byl toto jediný film na programu multikina, který odpovídal zadání, a tak jsem mu dal šanci. A rozhodně nelituji, film mě dokázal příjemně překvapit, pobavit a maximálně zaujmout. Herecké výkony perfektní, všichni zúčastnění herci si film evidentně užívali a hlášek tam bylo tolik, že sotva jsem se začal tlemit jedné scénce či hlášce, tak vzápětí přišla další, většinou ještě vtipnější než ta předchozí, takže ve výsledku si ze všech těch hlášek jich pamatuji jen pár, ale to je zas o důvod víc se na film minimálně ještě jednou podívat. Tvůrci zkrátka pojali rasistické téma tak trochu jinak a vtipně a já jim za to děkuji. Uděluji lepší čtyři hvězdy. (24.11.2014)

Christian Clavier ve skvělé roli nasraného otce, kdy mu dcery domů přitáhnou muslima, Číňana, Žida a nakonec ještě černocha. No Claviera z toho může klepnout. Já s jeho postavou naprosto soucítil. :D Vidíme zde pak spoustu vtipných momentů, které vyplývají z toho, že každý ze zeťů má odlišnou kulturu. Opravdu povedená francouzská komedie. (07.04.2023)

Ani jsem nečekal, že mě tato francouzská rasistická komedie chytne. Samotná myšlenka je dost jednoduchá. Čtyři francouzské dcery si vezmou čtyři imigranty, a to každý je jiné národnosti i vyznání. To už samo o sobě je prostor pro řadu sporů. Korunu tomu nasadí poslední, která si najde černocha. Obě rodiny jsou proti svatbě. Podaří se to, nebo jim někdo svatbu překazí? Místy tam jsou fakt dobré fóry, jinak je to trochu monotématické. Z větších hvězd tu najdeme jen Christiana Claviera. "Budeme mít 400 hostů." (01.12.2022)

Kdo se při výběru filmů orientuje podle slavných režisérských es, ten se filmu Co jsme komu udělali nejspíš obloukem vyhne. Kdo vyhledává přítomnost hvězd filmového plátna, taky nemá důvod ztrácet se snímkem čas. Přesto jde ve Francii o divácky nejúspěšnější kousek roku 2014, který ve vzácné shodě ocenilo publikum i filmová publicistika. V době, kdy bezmála každý třetí Francouz volí pravicové radikály, kdy se z francouzských muslimů bojujících za extremistický Islámský stát na Blízkém východě dá sestavit menší armáda, kdy zemi zaplavují antisemitské útoky, je zkrátka příjemné vidět film, který palčivé téma soužití v multietnické společnosti, střetávání a hledání náboženské a etnické identity bere s komediálním nadhledem a směřuje ke vzájemnému pochopení a klasickému happyendu. Partnery čtyř půvabných sester sice dělí kde co, přes všechno hašteření však dokážou k sobě nalézat cestu. Nejde přitom o nich hlubokomyslného, je to ryzí oddechovka, lidová komedie, která nemá ambice dobývat festivalové soutěže a útočit na žebříčky prestižních titulů sestavované uznávanými kritiky. Je ale natočená vkusně a nic ošklivého na její účet napsat nemůžu. Příjemné pokoukání, byť o nic zásadního určitě nejde. Celkový dojem: 75 %. (11.12.2014)