Szabadesés
Jayu nakha
Free Fall
Voľný pád
Režie:
György PálfiKamera:
Gergely PohárnokHudba:
Amon TobinHrají:
Piroska Molnár, Miklós Benedek, Ferenc Lakos, Tamás Jordán, Irén Bordán, Zsolt Nagy, Zsolt Trill, Zoltán Schmied, Réka Tenki, Dániel Csengery, Nóra Hőrich (více)Obsahy(1)
„Jaký si dáš čaj? Máme mátový," vyzývá bez většího zájmu starší žena svého apatického muže, s nímž obývá zabydlenou domácnost. Poté se schodištěm vydá na střechu domu, odkud očima přehlédne večerní, smogem zahalenou Budapešť. A skočí. Do domácností, jejichž chod letmo zahlédneme, zatímco žena padá kolem oken, se ale ještě vrátíme. Navštívíme jednu po druhé, vždy na chvíli, ale zároveň na dostatečně dlouho, abychom dokázali pojmenovat „diagnózu", která příslušníky těchto domácností formuje a jejichž souhrn je – bohužel, dlužno říct – typický i pro současnou společnost. Ač vystavěny se zřetelnou odlišností, nabízejí všechny příběhy i množství paralel. S groteskní nadsázkou podaný výsměch planému spasitelství či lhostejnosti, plivanec do tváře přetvářky. Mimořádně imaginativní, dotažený a přitom neokázalý snímek dokáže přicházet s provokativními myšlenkami, aniž by na něm bylo cokoliv prvoplánově pohoršujícího. Někdy ani skok ze střechy nepomůže. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (27)
Jedné noci v jednom paneláku, několik příběhů v různém stádiu bizardnosti, ujetosti a vtipnosti, kdy obecným spojníkem jsou "ti divní lidi" v našem paneláku. O nápady není nouze, originalita až za hrob, vizuálno působivé, ale dohromady to úplně nesedělo. Vtipné akorát, igelitová domácnost byla asi nejlepší a porod naopak stál taky za to:-), ale jako celek to na Taxidermii nemá... ()
Soubor povídek, které nemusíte vidět. Asi dvě mají smysl a nápad (levitace a sterilita), ale ty ostatní mě nějak extra neoslovily. Jo a kdeže je ten hlubší smysl? ()
Pan režisér před filmem řekl, že byť jde o jednotlivé povídky (příběhy obyvatel jednotlivých bytů), je třeba vidět film jako komplex. Že je velmi provázaný. Zřejmě jsem v průběhu sledování dostala kladivem do hlavy, ale kromě potkávání se jednotlivých obyvatel na schodech v domě, kterým prochází ona berličková "nit" babka stoupající znovu a znovu na střechu, jsem jinou provázanost nenašla. V každém bytě jde o jinou psychickou odchylku, či vyhrocený stav. Každý byt by mohl být krátkým filmem sám o sobě a byl by excelentní, jako celek to ale úplně super nepůsobí. (Nabízí se srovnání s Rodriguezovými Čtyřmi pokoji, které si hrají s podobnou strukturou, ale kterým se celistvost filmu uhájit povedla.) ()
Komedia neviem ci to bola. A klaustrofobia kvalitna hlavne z sociologickeho hladiska drama. To co ukonci celi film vlastne som uz aj zabudol takze cely pribeh sa odohra pocas 1 noc a vcuclo ma to jak hypnofrog ()
Tento film jsem po pravdě ani neuměla ohodnotit na festivalu v KV....nějak se nedal schovat do hodnocení výborný, dobrý.....já bych ho viděla jako hodně zvláštní, trhlý, originální film, v podstatě totální úlet. Jiný film od tohoto režiséra jsem neviděla, tudíž nemám srovnání, nevěděla jsem, do čeho jdu a byla jsem velmi překvapená. Možná si dát před filmem pár drinků nebo snad ještě něčeho jiného, tak se bavím neskutečně, ale některé z příběhů už mi přišly hodně ujeté, až nechutné a vůbec ne vtipné. Oči jsem měla otevřené, ale chvílemi jsem nevěřícně kroutila hlavou a říkala si, co tím autor chtěl říct, proč to vůbec natočil, co čeká od nás diváků....točil to pro nás nebo pro sebe? Co bych vyzdvihla, byla určitě hudba, ta mě zaujala, jinak ale vím, že znovu si tento film asi nikdy nepustím. ()
49th KVIFF. Velké zklamání.Bizarní, ujeté, přepálené a zbytečné. ()
Související novinky
49. MFF Karlovy Vary rozdal filmové ceny
Slavnostní ceremoniál zakončil filmový festival a poroty v čele s Luisem Miñarrem udělily ceny nejlepším ze soutěžních filmů. Křišťálový glóbus pro nejlepší film si odnesl George Ovashvili za… (více)