Volání netvora: Příběh života

Kouzelný příběh, který si s ničím nezadá s filmem Můj kamarád drak, jež je přibližně tak na stejné úrovni a dokáže člověka zaujmout hlavně postavou Liama Neeseona a jeho nečernobílými příběhy, které mě vážně bavilo sledovat. Bayona bude mít jistě v Hollywoodu i po Jurském světě dveře otevřené...7/10 (01.03.2017)

„PŘÍBĚHY JSOU DIVOKÉ BYTOSTI, CONORE O'MALLEY. KDYŽ JE VYPUSTÍŠ, NIKDY NEVÍŠ, CO MOHOU PROVÉZT…“ /// Mix skutečnýho života a moudrejch příběhů ztvárněnejch fajn animací z vodovejch barev. Smutný drama o noční můře, jakou nemáš jen ty, Conore. Lidi jsou totiž komplikovaný bytosti… (kurva, to byl hnusnej doják!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Volání netvora“, kterou v roce 2011 napsal Patrick Ness, neznám. 2.) Umírá mi máma. 3.) Jsem neviditelnej. Dá se to léčit? 4.) Thx za titule „Sarinka.luc“ a „UniCorn“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.08.2018)

Pro děti to moc není, na to je to moc temně až depresivně pojaté - na smrt nemocná matka, šikanovaný fakan ve škole, ošklivý stromový netvor, noční můry, přemíra neveselých scén...A coby dospělý divák jsem se filmem pronudil. Nic není ve filmu pojmenováno pravým jménem, jen samé skryté retardace. To už alespoň tu nemoc, kterou hrdinova matka trpí, mohli pojmenovat. Výtvarná stránka u stěžejních povídek příšerná. Povídky působivé, realizačně ale vypadaly katastrofálně. Jak když má nad výtvarnou stránkou dohled tříleté dítě. Speciální efekty příjemné pro oko. Prolínání reálného a fantaskního světa ne úplně optimálně zvládnuté. Lewis McDougall v hlavní roli moc sympatií nepobral, ani zbytek castu to nevytrhl. Film působí vyzrálejším dojmem, žádá po divákovi, aby zapojil svůj intelekt, jenže následně chybí ta správná (závěrečná) katarze. Nejpůsobivější je film, když se kluk zdráhá uvěřit třem povídkám, které mu stromový netvor předkládá. Jen co odvypráví svůj poslední příběh, rázem to celé ztratí na síle. Závěr ještě přijde s pointou, odkud se netvor vzal, už je ale na vylepšení známek pozdě. Strašně to nudí. Moc se nedivím nezájmu publika. Španělský režisér J.A.Bayona asi zaspal dobu, když éterem táhl Faunův labyrint, popřípadě jiné, ne až tak dětské počiny. 6/10 (24.12.2017)

Mladý Conor to nemá jednoduché, rodičia sú rozvedení, matka smrteľne chorá, v škole ho šikanujú a prenasledujú ho nočné mory. Je to práve obrovský strom, netvor, ktorý sa mu zjavuje a ako jediný ho dokáže vyslobodiť z nepokojnej duši... Emocionálny nímok, ktorý nie je rozhodne pre deti, hovorí cez postavu chlapca o pravde, ktorá nemusí byť zákonite pravdou, keď mnohé veci vyzerajú inak, ako sa nám zdajú. Tvorcovia použili vhodnú animáciu a fantasy scény patria k tomu lepšiemu. 4+ (13.02.2017)

Když se na začátku dívá Connor s matkou na starého King Konga a matka vznese hlášku "lidé zabíjejí to čemu nerozumějí" nebo něco v tom smyslu, trochu jsem se začal obávat, jestli Patrick Ness nemusel v zájmu realizace své vynikající knihy přistoupit na některé úlitby studiu. Naštěstí se to odbylo jen touto hláškou a dále byl film dosti přesnou adaptací. Aneb další příklad pravidla "nechcete-li, aby vám studio zprznilo vaši knihu, zadaptujte si ji radši sami." Hlavní a nesmírně cenná myšlenka zůstala nedotčena. Nenávist k sobě samému za myšlenky, které jsou zcela pochopitelné, a přesto je nelze vyslovit bez toho, aniž člověk vzplál hněvem sám k sobě. jak vysvětluje Netvor Connorovi: lidé potřebují milosrdné lži, ale zároveň potřebují i pravdu. Pravdu je nezbytné si uvědomovat, a přesto je občas potřebné utěšit. A přestat se trestat. Je také jednoduché soudit, když neznáme všechny okolnosti, ale věci nám tak zapadají do mnohem jednoduššího a očekávanějšího pohledu na věc. Ale pravda bývá složitější. Tři a jeden příběh, které ani pro dospělého nejsou z hlediska morálního posouzení jednoduché, slouží k tomu, aby se Connor (a divák resp. čtenář s ním) musel zamyslet nad sebou, svým vztahem k matce a svou babičkou, se kterou se zatím moc nesnese, ale kterou se musí naučit chápat. Co se týče Sigourney Weaver, ta svou postavu odvedla naprosto dokonale. Scéna, kdy se vrátí z nemocnice a vidí, co Connor provedl s jejím obývákem, ač se odehraje beze slov, je ukázkou vrcholného herectví. A představitel Connora Lewis MacDougal je dětská role hodná nejvyšší úcty. Pochopit a zahrát takhle složité pocity a situace není jednoduché ani pro dospělého, on sis tím poradil na výbornou. Někde jsem ostatně zaznamenal, že mu matka zemřela ve skutečnosti, pak tolik nepřekvapí, že dokázal to co dokázal. Ještě musím zmínit výtvarné zpracování, které je nádherné, ty malby, kterými je zpracována fantazijní část filmu, zvláště tři příběhy, mi vzaly dech. Když to porovnám s knihou, tak ta zůstane na prvním místě, ve filmu mi chybí třeba pasáže s Connorovou spolužačkou či jeho úvahami, proč se mu i učitelé vyhýbají, že by byl raději, aby ho normálně vyvolávali jako ostatní, než blahosklonné přecházení v hodinách (to ignorování se pak vlastně personifikuje v osobě šikanujícího spolužáka), a tak dále. Film je zkrátka trochu jiné médium s jinými prostředky. I tak jde o jednu z nejpodařenějších adaptací knihy vůbec. P. S. Troufnu si říct, že se film/kniha dá brát i jako zobrazení potřeby mužského vzoru v životě dítěte, kluka obzvláště. Dnešní společnost si natolik zvykla na neúplné a jiným způsobem "zkriplené" (ano, silné slovo, ale stojím si za ním) rodiny, že defekt považuje za normu, ale já jsem k tomu ještě nedospěl. Jo, a pro mě to bylo hodně osobní. (02.04.2017)