Líza, liščí víla

Když film začínal, byl jsem velmi rozpačitý. Najednou se neobyčejný, bizární, nejulítlejší film za poslední dobu rozjel. Líza a její touha po lásce a japonský imaginární kazišuk, aneb smrt kam se podíváš. Bylo to krásně barevné a velmi povedený vizuál, výborná hudba a celkově dobrý nápad. Na šílené způsoby, různých druhů smrti a také Zoltánových nehod, jen tak nezapomenu. (07.02.2019)

"Proč jí vůbec někdo zabíjel? Na vkladní knížce neměla ani sto forintů." "Lidi vražděj i za lacinějš." ____ Buď jsem viděl špatnou verzi, jinak si to nadměrně vysoký hodnocení nedokážu racionálně vysvětlit. Spíš než plnohodnotný fantazijní celovečerák ve mě snímek spíš evokoval dojem low-budget televizního filmu za pár kaček, z něhož ta tristní lacinost čpí jak z díry tureckého retychu. Nejde o empatickou konceptuální zhovadilost, ani pitoreskní rozprávku - tvůrci chaoticky balancují mezi oběma sférami.... Vyloženě pro děti to ovšem taky není - sexu a vražd je zde požehnaně. Tak pro koho tenhle lascivní mišmaš vlastně je? Prakticky i teoreticky pro divnolidi, páč tohle je sentimentální film se vším všudy - fikční gastronomií díky níž jednotliví aktéři koštují takové delikátní gáblíky jako kupříkladu melounovou polívku s jarní cibulkou, dušené houby s džemem, anebo kapra na javorovém sirupu počínaje, obscénními karikatury v podobě vraždících japonských popových zpěváků, inspektorů na baterky, anebo obézních mrtvol konče - to vše doplněné westernovým soundtrackem, jemuž by i Ennio Morricone mohl nevraživě závidět.... Nebýt těch brakových triků, možná bych mé hodnocení vytáh i na 4*. Film mi každopádně poskytl jedno moudro, který si jednoznačně vezmu k srdci: v národě Langošů fakticky krom Bély Tarra a jeho souputníků žijí jen maďaři :((( (04.08.2020)

Spoilery! Pohádka o dosti brutálním prokletí. Jste-li 3.14ča obstojného zevnějšku a hledáte muže, který se do vás zamiluje nikoli díky obstojnému zevnějšku, ale právě proto, že jste 3.14ča, tak se rázem ocitáte v začarovaném kruhu, ze kterého není úniku. Neskutečným způsobem mě na tomto snímku iritovala jeho "přeefektovanost". Opravdu by nebylo na škodu alespoň na moment ctít zásadu, že někdy je méně prostě více. Tedy většinou. Obzvlášť současná doba tíhne k minimalismu. Vždy je fajn vidět, když se někdo něco pokouší dělat nevšedně. Většinou je to ovšem fajn pouze z toho ohledu, že se člověk ujistí v tom, že je taková cesta špatná. Například úvodní prostorové titulky byly totální hnus. Zásadním nedostatkem snímku je to, že není vtipný, nýbrž naprosto trapný. Pokusy o vtipy v mých očích jednoduše nefungovaly. Když se někdo odebere netradičním způsobem na věčnost, tak to má potenciál zafungovat jednou, maximálně dvakrát. Odpad to z mé strany není proto, že jsem se dvakrát přeci jen zasmál. Poprvé při zajímavém tipu na sex na joga míči, který hodlám při první příležitosti realizovat a podruhé při vtípku se syčícím kávovarem. (11.02.2017)

Pomerne riskantný film na režisérsky debut. Pán Károly Ujj Mészáros vo svojom romantickom jednohubke čerpá z mnohých (dnes už klasických) filmov – stačí si pozrieť na tie obrazy, sprostredkovanie myšlienok hlavnej postavy, filmové charaktery, vizuál, atď. Každý prvok tohto filmu sa dá bez väčšieho problému pripojiť k nejakému zahraničnému snímku (napr. Amélie z Montmartru). Ako celok, na Maďarské pomery určite patriaci do kategórie „pozoruhodné“, z hľadiska originality a výsledku však nie je presvedčivý. Osobné hodnotenie: 70% (***) (01.11.2020)

Bizardny pribeh nieco medzi Ameliou z Montmartu a Grandhotelom Budapest.Je to jeden z filmov ktore budete but milovat alebo nenavidiet.Najvadcim problemom filmu je scenar-dej zacne byt po case celkom predvidatelny.Po jalovejsich pasazach pride vsak podarene finale.Morbidny humor Lizy liscej vily kazdemu asi nesadne a ani nepride vtipny ale ak ano budete nadmieru spokojny a vdaka skvelej vyprave odpustite aj nejade nedostatky. (04.01.2017)