Chléb, láska a fantasie

Italie musela po druhé světové válce za prvé žehlit svůj pošramocený obraz ve světě, a za druhé pomocí filmu vychovávat italské vesničany. A tak se ocitáme v pohádkové vesničce plné rázovitých, ale v jádru milých a hodných vesničanů, krásných temperamentních dívek a hlavně, jak přímo upozorňují úvodní titulky, strážníků. Ti byli vesničany ve skutečnosti považováni za zlo, prodlouženou ruku zlodějského státu (Jaký byl prvotní impuls pro vznik Mafie?). V této vesničce dojde na konci filmu k zázraku - láskyplnému splynutí strážníků a vesničanek. Nejedná se ani tak o komedii, jako o vesnickou pohádkovou idylu. Skutečnost pronikla do filmů později (například marný boj Franca Nera ve filmu Den Sovy). (29.05.2010)

První část dle mého názoru fantastické trilogie poukazující obraz typické poválečné italské vsi, kde jsou strážníci stejně vážení jako farář. Nutno uznat, že bez perfektní Giny a její "výtržnice" by film ztratil své kouzlo. Dobrá směs, romantiky, bídy, hlouposti a italské povahy. Vittorio De Sica už jako herec ukázal, že patří k italské komedii, což nám později mnohokrát ukázal jako režisér. (25.08.2010)

Výborná klasická italská komedie, zobrazující s humorem nuzný poválečný venkovský život. Vittorio De Sica je v titulní úloze neodolatelný svůdce všech žen a nedovedu si představit lepšího dabéra, než je Milda Kopecký. Toto je prostě jeden z těch mála filmů, které mohu vidět stokrát stejně se budu lochčit jak pakoš. (06.04.2010)

Tato veselohra, nikoliv ze současného vesnického života, jak oznamuje obsah k tomuto filmu (oficiální text distributora), ale dějem z doby krátce poválečné je roztomilá, úsměvná, ale také o něčem vypovídající. Vypovídá o těžkém životě chudých obyvatel jedné nejmenované horské italské vesničky. ... Chléb, láska a fantazie. Tři atributy jasně vyjadřující oč tu běží. CHLÉB znamená často jedinou obživu, LÁSKA zase něco, čeho může být někdy dostatek až nadbytek a konečně FANTAZII zastupují přání a myšlenky zamilovaných i těch druhých. Gina Lollobrigita temperamentem oplývá jako naše Jiřinka Bohdalová ve snímku "Ženu ani květinou neuhodíš" (1966) a Vittorio De Sica vyzařuje kolem sebe auriolu důstojnosti a serióznosti jako náš Václav Voska při notoricky známých milostných scénách. Charakterizoval bych tento snímek jako oddychovou veselohru pro ty, kteří nehledají ve veselohře pouze humor, ale přijde jim vhod i nahlédnutí do "černobílého" života chudých lidí (černobílého obrazně i doslova) v poválečné Itálii. (10.08.2009)

Niekto v komentároch prirovnal tento film k Slnku, senu a tomu ďalšiemu pred pol storočím. Mal pravdu. Život v chudobnej dedine s výraznými postavičkami je spestrený každodennými drobnými udalosťami, ktoré sa medzi obyvateľmi šíria rýchlosťou internetu. Film je jemnou, láskavou komédiou, ktorá má oproti Slnku, senu atď. obrovskú výhodu vo Vittoriovi a Gine. Pred mnohými desaťročiami bol film populárny nielen doma, ale aj u nás, pretože každý film západnej proveniencie, ktorí cenzori k nám pustili sa stretával nielen so zvýšeným záujmom, ale aj s úspechom. U nás k tomu prispel aj veľmi vydarený dabing. (05.09.2020)