Sexmise

Skutočný poľský blockbuster, ktorý je presne tým, čo si pod týmto slovným spojením predstavíte - a zodpovedá tomu aj rozpočet a čísla návštevnosti. Neuveriteľne zábavná a trefná vízia budúcnosti v mohutne emancipovanej spoločnosti bez mužov, so skvelým obsadením (Jerzy Stuhr bez fúzikov!), množstvom nápadov a absolútne nepredvídateľným záverom. No a samozrejme množstvo krásnych ženských stvorení... V Európe vzniklo málo obdobne vtipných záležitostí. 80-85% POZNÁMKA: Zhliadnuté v rámci semináru o poľskom filme. (04.12.2014)

Musím se přiznat, že něco takového jsem od filmu polské provenience a navíc z počátku 80. let nečekal! Sexmise je vtipná, plná sexistických narážek, rozebírá ve své podstatě i závažná témata, přičemž též forma, kterou je příběh vyprávěn, není i na dnešní poměry vůbec marná! Jasně, sci-fi snímky stárnou hrozně rychle, ale některým nemáte absolutně problém odpustit nějaké ty papundeklové scény či dnes již laciné triky. Většinou je tomu tak asi u filmů, kde obsah vítězí nad formou a kde je děj stále atraktivní, nadčasový a v ničem nevyčpělý. Občas mi Sexmise připomínala svoji atmosférou Planetu opic z r. 68. Pochválit bych chtěl vedle zmíněného humoru i napětí a půvab polských hereček. Nemluvě o odvaze tvůrců z katolického Polska zasadit do filmu tolik nahoty a scén se sexuálním podtextem. (23.04.2017)

Pamätám si na rozruch, ktorý spôsobilo uvedenie Sexmisie v našich kinách. Nečudo, veď veľmi rýchlo sa rozkríklo, že vo filme je vidieť "všetko" slovom "všetko" a to bol signál aj pre tých, ktorí ani poriadne nevedeli, kde sa kino nachádza. Dnes je celý ten rozruch smiešnejší a neuveriteľnejší ako celá Sexmisia. Dnešná mladá generácia určite nie je schopná pochopiť Sexmisiu inak, než ako nie príliš vydarený sci-fi film s málo nosnou hlavnou myšlienkou. Málokto sa však aj dnes pri sledovaní Sexmisie naštve, pretože film je úsmevný a preto mu neutrálne tri hviezdičky patria. (22.09.2020)

V paměti mi zůstalo jen pár drobných vzpomínek, tak jsem si dnes dala opáčko. A skvěle jsem se pobavila. Vědecký experiment se nezdařil (či zdařil?) a dva muži se ocitli v ryze ženském světě, lépe řečeno pekle. Platí tu úplně jiná pravidla, ženy vše ovládají po svém, tj."spolkni prášek" a mužský element je zde naprosto nežádoucí. Paralelně mi běžel před očima socík a scénář Pavla Hajného dostával bravurně ironickou podobu, mimořádná smělost v roce 1983. Tedy hodnotím plným počtem hvězd bez mrknutí oka. "Co to je mít chlapa? Pravděpodobně jde o domácí mužskou službu, velmi rozšířenou ve 20. století." (21.02.2019)

Některé filmy prostě nestárnou a tohle jeden z nich. Komedie stejně svěží a zábavná jako před třiceti lety. Sice ztratila ten punc vyjímečnosti, který nás poprvé jako puberťáky táhl do kina, ale kupodivu jí to vůbec neublížilo a naopak to dalo vyniknout jejím dalším kvalitám. Originální námět, skvěle vystavěný scénář, kterému na koleni stlučené efekty a kulisy dodaly spefickou náladu. Inteligentní oddechovka se svižným tempem a přísunem humoru, který ani okamžik nepoleví. Nadsázka a v době svého vzniku i poměrně odvážná satira, která rozhodně nepere jen do řad zuřivých feministek, vyšperkovaná desítkami drobných nápadů, tunou hlášek a skvělými hereckými výkony, kterým s přehledem dominuje Jerzy Stuhr jako živelný Max. Od "Výměny dresů", přes "Polkni prášek" až po "Holky mě bijou" je to pořád stejná zábava, která se neokouká a je jedním z těch filmů, které člověk může vidět stále znovu. ----------- P.S.: Nikdy bych neřekl, že v roce 2020 bude tenhle film aktuálnější než kdy dříve a svým způsobem se nebezpečnou rychlostí začne blížit realitě. (20.01.2014)