Sexmise

Od společenské satiry špetka, od crazy komediální nadsazenosti také, zato papundeklu rovnou tuny (aneb kde kulisáci pořadu Hip Hap Hop brali inspiraci). Jen toho humoru se nějak nedostává. Respektive až povážlivě rychle zastaral. Není to marné. Pouze dlouhé, místy vtipné, místy trefné a většinou takové nijaké. Naprosté dno trapnosti je honička skrze "mrakodrap" a její závěr na underground party. Naštěstí následuje odraz ode dna a závěr na povrchu je výtečný. Ovšem vydržet ten poslední záběr, který se natruc drží zuby nechty i při titulkách, to už chce vskutku silnou povahu... (05.02.2008)

V paměti mi zůstalo jen pár drobných vzpomínek, tak jsem si dnes dala opáčko. A skvěle jsem se pobavila. Vědecký experiment se nezdařil (či zdařil?) a dva muži se ocitli v ryze ženském světě, lépe řečeno pekle. Platí tu úplně jiná pravidla, ženy vše ovládají po svém, tj."spolkni prášek" a mužský element je zde naprosto nežádoucí. Paralelně mi běžel před očima socík a scénář Pavla Hajného dostával bravurně ironickou podobu, mimořádná smělost v roce 1983. Tedy hodnotím plným počtem hvězd bez mrknutí oka. "Co to je mít chlapa? Pravděpodobně jde o domácí mužskou službu, velmi rozšířenou ve 20. století." (21.02.2019)

"Já, níže podepsaná, jsem se narodila proti své vůli jakožto muž." To není pravda, ale nechtějí mi ony náhodou ukrást pindíka? Jenže já ho nedám, já ho mám celkem rád a navíc bych neměl čím přemýšlet ve světě žen. Proto budu prchat, navštěvovat podzemní centrum dekadence, žrát svatá jablka a sexuálně dokazovat, že nejsem jen chybějícím vývojovým článkem mezi opicí a ženou. Jelikož jsem však mazaný, tak se budu dál tvářit, že nejuznávanější fyzičkou světa byla Einstein, ale přitom si užívat pozápasovou výměna dresů mezi hráčkami ignorujícími nošení spodního prádla. Se samci Maxem, Albertem a jejich zvlhlými funkcionářkami je zkrátka zábava, což pro mě platilo při premiéře v kině a dneska se na tom vůbec nic nemění. (25.11.2017)

90% - Film, který vznikl čtyři roky po Felliniho Městě žen s nápadně podobnou zápletkou... Machulského naprosto odlišné pojetí mě nadchlo již od prvních minut. Překvapila mě především nápaditost designu (občas, s jistou dávkou fantazie, alla Kubrickova 2001) , pohyby kamery, úhly záběrů, skvělá dynamika vyprávění, a s hlavními hrdiny jsem od začátku sympatizoval (jak jinak taky...). Sexmise se mi napoprvé tolik nelíbila, protože jsem ji tehdy viděl coby puberťák. Herci se mi zdáli toporní, ženy málo akční, a vůbec jsem očekával více toho, o čem vypovídá první slabika názvu filmu. Dnes, kdy erotika bez jakékoli fantazie kouká z kdejaké teenagerské komedie, či vedeoklipu slavných rapperů, tento druh humoru strašně oceňuji, a budu se za něj rvát do roztrhání těla! (20.06.2006)

S odstupem času už vtipy trochu vyšuměly, ale před takřka 20 lety to byla maximální pecka, na kterou se stály v kině fronty a s lístkama se šmelilo. I dneska se ještě člověk spoustě věcí zasměje, ale přece jen už tenhle film budou lépe hodnotit pamětníci, než současná mládež. Oba hlavní mužští představitelé sehráli své party vynikajícím způsobem a jejich konfrontace se světem žen je opravdu svérázná. (04.04.2003)