Kukačka

Taková ta líbezná, dlouhá, nevšední, nekomerční, lehká, chytrá komedie s prvky dramatu. Nebo naopak? Drama s prvky komedie. Je to vlastně jedno. Dost mě na těhle filmech štve, že od první minuty jako by řvaly: "Já jsem uměleckej a nezávislej, dáš mi vysoký hodnocení." No a tak dobrý zas většinou nejsou. Dosti často to bývá místy až nehorázná nuda jako v případě Kukušky, která ale má i docela dost vtipný pasáže. (17.12.2005)

Trochu nadneseného humoru s prostředí války, kdy se dva nepřátelé při útěku sejdou v jednom domě,kde jim je poskytnut asyl od jedné ženy, a protože každý mluví jiným jazykem (Rus a Fin),celé to působí tak nějak příjemně komicky, ale při tom nádherně přirozeně a věta ,, Jdi někam´´mi spolehlivě kouzlila úsměv na tváři až do konce filmu. Viděno v rámci Filmová výzva 2016 (16.05.2016)

No, když tak nad tím přemýšlím, z velkým odstupem času, tak vlastně mě film hodně bavil a dost mě chytnul. Perfektní atmosféra, překrásné záběry hor a okolí, ale hlavně úchvatná krajina pro samotáře jak dělaná. Příběh je dostatečně silný a zajímavý. Konfrontace třech odlišných lidí mluvící třemi odlišnými jazyky je více než povedená a určitě osloví širší spektrum diváků, než Rogozhkinovy Svérázy. Největší devizou a pozitivem KUKUSHKY je ale černý humor, kterým doslova překypuje a který mě opravdu velmi vyhovoval. Film se mi moc líbil a i když mi někdy přišel až moc pohádkový velice mě zaujal a hodnotím ho velmi vysoko. (04.02.2005)

Snímek, který mi vykouzlil úsměv na tváři. Opravdu skvěle vyobrazené dramatické prvky s nádechem komedie. Dost mě potěšilo, že jsem tohle viděl, je to něco jiného, než když po většině koukám na americkou kinematografii. Je to natočeno opravdu jednoduše a to úplně stačí. Nic víc tento film nepotřebuje. Komediální prvky jsou hlavně, v tom, že si každej kecá to svoje, ale pobaví to. Jinak se mi celkem líbili všichni, ale s kráskou Juuso jsem sympatizoval od začátku. Plný počet nedám, protože se mi tam moc nelíbily ty scény s tou smrtí a jak ho vracela zpátky. To mi tam nesedělo. Přesto výborný. 85% (26.11.2011)

Obsahově krásně lyrické, poetické, plné jemného a inteligentního humoru i úsporně načrtnutých postav. Ústřední trojúhelník je sehraný velice uvěřitelně a chemie mezi Rusem-Finem-Laponkou funguje na jedničku. Neodmyslitelné lyrizující celky a důraz na přírodu už k ruskému pojetí potažmo k Rogožkinovi patří, podobně jako povinná sauna a skvělý naivka Ville Haapasalo. Malinkatým zádrhelem Kukušky je formální stránka, která je především v závěru dost neutříděná a díky metafyzické scéně lákání duše zpět do těla působí malinko křečovitým dojmem. Stejně tak zasazení závěrečné pointy mi do jinak velmi autentického příběhu úplně nesedělo. Pokud z větší částí působí Kukuška jako nebroušený drahokam, plný syrovosti a nesouvislých dialogů, její vyvrcholení vnáší do hry možná až trochu příliš schematický element. Přesto jsem se skvěle bavil, protože tenhle rozmarný příběh o lidech, válce a přírodě prostě oplývá jemnou poezií, která mě oslovuje. (29.01.2007)