Svéráz národního lovu

Výborná komedie. Pokud u toho vypijete láhev vodky a více, jako hlavní hrdinové, přestane to být komedie a stane se to realitou. Pak už vás věci, jako zeměkoule místo měsíce a okolo probíhající Yetti, vůbec nezaskočí. Pojedete na té správné vlně vodky. Prostě lov byl opravdu svérázný a ulovili pořádnou opici. (27.12.2011)

Narozdíl od rybolovu jsem zde nenašel cokoliv vtipného. Pociťuji absenci sebemenší scénky typu: "ti rusáci jsou drzí, jezdí si tu ožralí jako doma...", zapomenuté zásoby vodky, pro které bylo třeba se vypravit tajnou vojenskou ponorkou, přivázání krávy místo auta a spousta dalších. Možná je to tím, že jsem rybolov viděl před lovem, ale názor to bohužel nezmění. (19.03.2012)

Tento film podávat pouze s tvrdým alkoholem, nejlépe vodkou. Když se pije ve filmu, pijou i diváci. Postup zaručuje pořádnou opici a i jiná zvířata. Za střízliva viděno pouze jednou, od té doby praktikujeme výše uvedené a i přes několik repríz jsem se vždy skvěle bavil. Postavičky ve filmu jsou jedna lepší než druhá, stejně jako zápletky, které musí mezi přípitky bodří hrdinové prožít, aby mohlo přijít zasloužené střízlivění a odpočinek. Vodka, to je základ, všechno ostatní už vyplyne. (15.10.2013)

Medvědi chlastaj vodku, letadla nosí v prostoru pro bomby krávy, Fin se bojí sexu s dobytkem, dynamit lítá vzduchem, v lese běhá Yetti a bandě rusů je všechno jedno, protože maj vodku, a dokud maj vodku, svět je božskej. Příjemná komedie o vodce a ruské divočině, která je směrem k závěru čím dál zábavnější. (21.07.2008)

Nezaměnitelná a ve své poetice absurdity krásná komedie výrazného ruského režiséra Aleksandra Rogožkina. Trochu podobná těm jihobalkánským, které točí třeba Emir Kusturica, ale oč méně akcentu klade na symbolickou rovinu oproti Kusturicovi, tím více je tu (pseudo)filosofických dialogů a situací vyvěrajících z bodrosti šíré ruské duše, které jsou ze středoevropského pohledu tak absurdní, že jde až hlava kolem a bránice nestačí pracovat... Konfrontace pohledu Západoevropana, v tomto případě finského studenta, který jede v rámci své diplomové práce studovat etiketu legendárního ruského způsobu lovu, a který je ale v praxi konfrontován s hektolitry vypité vodky a gubernátorskými praktikami prominentních lovců, kteří za celou dobu uloví leda tak obyčejnou krávu (ale ještě ji navíc stačí nezapomenutelným způsobem transportovat do jejího chlívku podzvukovým Migem) a většinu času stráví zpíváním (úžasných) ruských dumek a pokuřováním čibuků, s realitou současného ruského způsobu života je dokonalá. Nejlepší na tom celém ale je paradoxní poznání, že finský studentík, zprvu vystrašený a šokovaný, do celé téhle ,,picí" mašinerie a koloběhu absurdit bez problémů zapadne a prolomí všechny, i ty nejhlubší jazykové bariéry (neodolatelně roztomilé rusko-finské dialogy s mou kultovní postavou, s bodře svérázným Kuzmičem). Vždyť vodka (ať už ta finská či ruská) chutná všude na světě stejně... (27.01.2007)