Číslo 5 žije

Jako malý jsem na to čučel pořád... Je to pohodová komedie pro celou rodinu o robůtkovi který ''žije''... Byl jsem připraven tomu dát pět hvězdiček,ale řekl jsem si že to pro jistotu skouknu už ne v dětském věku... A právě to rozhodlo o odebrání jedné hvězdičky... Už to prostě nebyl takový super zážitek jako když jsem byl malý... Ale to nic nemění na tom že ten film je moc povedený a že je to příjemné pokoukání v každám věku !!! 4* (14.06.2012)

Číslo 5 žije je prostě klasikou a každý, kdo byl tehdy dítětem a film viděl, tak ho musel zbožňovat. Já patřím do té sorty lidí a ani nyní v dospělosti svůj názor na film nezměním. Film je prostě i po letech vtipný a Steve Guttenberg, který v této době platil za jednu z největších hvězd, je v tomto žánru jako ryba ve vodě a příjemně doplňuje celkový dojem. (22.03.2021)

Kdoví po jak dlouhé době jsem se vrátil k snímku o pásovém E.T., co si místo prstu svítí laserovým dělem a touhu po mezigalaktických hovorech nahrazuje sběrem informací. Ano, je to neskonale naivní, robot s infantilní mluvou křičí po zásahu kulkou „Au!“ a Mahoney v roli nesmělého vědátora působí rozpačitě, nicméně jeho krišna asistent chrlící hlášky jak na běžícím špásu a takové to bezelstné vyznění typické pro rodinné filmy z 80.let mi nedovolí napsat, že to kouzlo jednosuše zmizelo.. (12.06.2015)

Poprvé jsem tento film viděl u Balatonu v kině a samozřejmě byl dabován do maďarštiny. Anglické titulky mi k tomu vzhledem k mému věku vůbec nepomohly. Ale byl jsem z něj paf. Louskal jsem slunečnicová semínka a byl nadšen z robota, se kterým pak Sandra na svých koncertech předváděla popovou šou. Nedávno jsem ho viděl znovu a zjistil jsem, že se mi líbí i dnes, částečně z nostalgie a částečně proto, že je to prostě dobrý oddychový biják. Gutenberg je sympaťák a robot č. 5 taktéž, dobro vítězí nad zlem a nenávistí a divák má pak dobrý pocit po těle a cítí se očištěn. (08.07.2009)

Úsměvná rodinná pohodovka, která ani po čtvrt století neztratila nic ze svého kouzla. Dokonale padnoucí obsazení, bezchybně sázené hlášky, příběh skvěle gradující až do emotivního finále a samozřejmě titulní hrdina. Je úžasné, jak dokáže být ta hromada plechu okouzlující a jak se dokáže dostat člověku pod kůži. Až mě překvapilo jak dobře jsem se u toho po letech bavil. S malým lobbingem nostalgických vzpomínek dostává Pětka pětku hvězd. (03.06.2012)