Schmitke

Zajímavý. Těžko o tom něco psát, vše již bylo napsáno. Vizuál super, hudba/zvuk ještě lepší a mystikou bych taky ještě přisolil. Na debut a ještě k tomu českej film je to ale opravdová pecka. Spousta lidí ale bude z kina odcházet s pocitem ošizení nebo neukojení, protože to prostě není film pro průměrného diváka. (18.08.2015)

Hutna atmosfera neni jedinou devizou. Na ceske pomery je tu hlavnim vkladem nenucenost a prirozenost toho, co se deje. Zatimco z jinych pribehu je videt, jak si tvurci nad xtym kafem rikali, co tam ted museji dat, tohle si po svem plyne a drzi to napeti. Jste tam v tech Chrmelanech nebo jak se to jmenuje proste s panem inzenyrem... Velmi slibny debut. (17.08.2015)

Provolávám slávu českému filmu a gratuluju mu ke znivuzrození. Altrichter v kristovych letech natočil nesmírně vyzrálý debut. Mysteriózní hořká komedie tu snad ještě nebyla, v českém filmu rozhodně. Perfektně budovaná atmosféra, skvělé herecké výkony a chytrý scénář tvoří kompaktní celek, kterému je nutno se pokloniit. Jen si tak říkám, kam může Štěpán jít dál, když si laťku nastavil tak proklatě vysoko. (29.09.2019)

Dobře zahraný a zručně řemeslně zvládnutý výlet do krušnohorského zapadákova, lehce říznutý Kafkou, Lynchem a Kaurismäkim, jemuž bohužel k dokonalosti chybí propracovanější závěr - otevřený konec nemusí být naškodu a netřeba vše polopaticky vysvětlovat, ale nějakou výraznější pointu by si tento příběh přece jen zasloužil. (04.09.2018)

Napadá mě především atmosferičnost jako nejdůležitější aspekt snímku. Dokonale provedená mystická atmosféra, hraničící s hororovými prvky. Rozšířené charakterizování jako český (něměcký) Lynch je naprosto v pořádku. Což je ale taky poněkud problém, nebo aspoň pro mě, protože to celé vlastně nemá žádný děj, který by se hýbal kupředu a hlavně rozplétal klubko tajemství, kterým je obestřená pochmurná krajina Krušných hor i příběh německého inženýra, ztraceného v událostech a podivném prostředí cizí země. Jak jsem při sledování s rozkoší nasával tu neuvěřitelnou mystičnost snímku, tak jsem naopak byl stále více zklamáván příběhovou stránkou a řekněme, že tak od poloviny jsem konstatoval, že jsem z toho totálně blbej. A ještě blbější jsem byl po skončení příběhu. Asi jsem se snažit to celé brát moc doslovně a měl jsem to brát spíš jako metaforu nebo jen prostředí pro niterní příběh hlavního hrdiny, ale přiznám se, že jsem tím byl nakonec zklamaný. Lynch není přesně můj šálek čaje, takže jsem podobně narazil i tady. Ovšem ta atmosféra... (07.03.2016)