Rošťák

Rošťák je již 19. filmem režiséra Claude Leloucha, který jsem viděl, a možná proto mě už tolik nepřekvapil. Lelouch se svým tradičním perfekcionismem přináší opět neotřele podaný kriminální příběh, v němž ze začátku mozaikovitý děj později vyústí do napínavých vyvrcholení, detailně rozvíjí jednoduchý děj v několika vrstvách, přičemž i gangsteři, lupiči a únosci jsou opět pojatí nesmírně civilně jako lidé se svými obyčejnými potřebami a starostmi. Lelouch přechází s obrovským citem mezi různými žánry, dává v další vrstvě zažít divákovi kulturní chvilku s hudebním vystoupením, stejně jako kousek politické reflexe, nabízí gangsterku,  dobrodružství, akci, romantiku, komedii i drama, aniž by při tom výsledek působil jakkoliv překombinovaně. Naopak s rámováním filmu pěkným baletním-gangsterským číslem udržuje Lelouch po celý čas jedinečnou podmanivou atmosférou, svými režijními a vizuálními nápady dodává filmu i pěkný umělecký nádech. Opět nechybí vynikající obsazení hlavních i vedlejších rolí, přičemž osobně bych zde vyzdvihl známého režiséra Yvese Roberta v roli policejního komisaře. Nemám prakticky žádné výtky a s nadšením jsem sledoval film po celý čas, byť ve srovnání s jinými Lelouchovými filmy 70. let (např. Dobrodružství je dobrodružství nebo Šťastný nový rok) nebylo to nadšení z mé strany až tak obrovské a Rošťáka k mým nejoblíbenějším režisérovým filmům (alespoň po prvním zhlédnutím) nezařazím. Volím tedy zatím pouze silné 4 hvězdičky. [85%] (22.05.2021)

Nenapravitelný zloděj Simon, alias Švýcar, sotva utekl z basy, už spřádá nový, mazaný plán, jak získat milión dolarů od banky. Unese syna jednoho z běžných úředníků banky a přes sdělovací prostředky zatlačí na banku, že pokud nechce mít malého chlapce na svědomí, tak ať zaplatí. Pak teprve začnou ty správné dějové eskapády. Jean-Louis Trintignant hrál někdy opravdu velmi přesvědčivě chladně, jindy se šarmantní lehkostí a mazaností protřelého recidivisty. Moc příjemné. (12.05.2009)

Oficiální text distributora je spoiler a ještě s chybou. Ten blb, který ho psal, by patřil na galeje. Ale k filmu. Lelouch si opět pohrává se střihem, potlesk si zaslouží i jeho kamera (zvláště scéna na nádraží, když policisté honí Simona). Tradičně důležitá je hudební složka filmu, v podstatném cameu se objevil jazzman a konferenciér Sascha Distel. Lelouch v kristových letech natočil mile vtipný a charismatický film. (10.07.2013)

Jean-Louis Trintignant nikdy u nás nebyl taková hvězda, jako třeba Belmondo, nebo Delon, ale v mých očích se jim minimálně charismatem vyrovnal. A hereckými schopnostmi, svými úspornými gesty dokázal vyjádřit vše. A tady, v roli zábavného grázlíka, září naplno. Takové dramíčko o borci, který mistrovsky vyjebával s justicí, policií a naivními občánky. Lelouch to komponuje mistrovsky, kolikrát má příběh navrch nad divákem, udržuje si napětí a tajemství a takový únos chlapce z bankéřské rodiny a to, jak Lelouch nakládá s chronologií vyprávění je přímo scenáristický majstrštyk. Velmi dobrý film. (07.04.2023)

Ano, ano, moc dobrý scénář a skvěle zahraný "Švýcar". Vše běželo přesně jako švýcarské hodinky, jen na konci se ty švýcary vinou počasí jaksi zasekly. Tohle je filmek podle mého gusta. Ale není to komedie, jak tady píše uživatel Aky, ... a označení zde na ČSFD coby dobrodružný jej dokonce deklasuje na úroveň nějaké bezduché slátaniny typu "Angelika a zase nějaký sultán". Já osobně bych označil tento film za žánr krimi. Ale pozor, děj se neodvíjí v prosté přímočaré línii a je tedy zapotřebí používat při sledování mozek. (05.02.2014)