Rodinka Bélierových

Extrémně pohodový film a velké překvapení v jednom. Jednoduchý příběh ozvláštněný právě handicapem hlavních postav dělá z tohoto nenápadného filmu unikátní počin. Hlavní postava Paula (skvělá Louane Emera, která v osmnácti zahrála při svém debutu opravdu skvěle) táhne film a v podstatě "nesleze z pódia", s ostatními vytváří velmi příjemnou chemii, na kterou je radost se dívat. Celé dílo je velice svižné, každá scéna posouvá děj kupředu a i když nás v něm nečekají žádná překvapení, tak bezvýhradně baví a nic na tom nemění, že vtipů, ze kterých by jste se za břicho popadali, je poskrovnu. Dávám čtyři a kousek a určitě si budu tento film dlouho pamatovat. (12.06.2022)

,,ANO. CHCI ZPÍVAT!...“ /// Tož čumím, jako blázen…a mám strach, aby to nebyl film pro puberťáky. Sympatie k hereckýmu ansámblu nejsou negativní, ale že bych z trenek vytahoval radostí králíky … (??!! Hmm, tak tohle nikdo nepřekoná!). Navíc to teda fakt není žádnej ftipnej průjem! Holčina má hluchoněmou rodinu a dar – umí békat.(taky dostala krámy, ale to dostává kde kdo. Kupříkladu, když jsem byl na vojně, tak jeden lampasák…)… Takže ANO! Je to puberťácký! Nejde tady jen vo lásku a zpěv, ale taky vo rodinu, její pouta… no umírněným puberťákům by mohli nad tklivou písní vyrašit ruměnce. Určitě je pobaví i svištění rukou. Ovšem nakonec snad i ti starší uroní kroupu. Není to komediální ani dramatická událost. Prostě film ze střední, před kterým jsem měl bejt varovanej! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Houby ve vagíně mě nezastavěj! 2.) Učím se znakovou řeč. (A troufnu si i zpívat!). 3.) Thx za titule „vavria01“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (17.10.2016)

Trochu střeštěná a zároveň mile dojemná hudební komedie o jedné svérázné rodince, kterou jen tak něco nerozhází. Francouzština je nesmírně melodická, díky tomu lépe vyzněly pěvecké party, jež by v jiném jazyce asi ztratily na síle. Sice mi několik rádoby humorných situací úplně nesedlo, ale jinak jsem si film docela užila. (75%) (03.09.2020)

Směješ se, až se za bricho popadáš, u toho brečíš a u nějakých forů se i začervenáš. Možná znáte takových filmů hodně, ale stejně si myslím, že čím víc jich bude, tím víc bude život krásnější. Téma pěveckých ambicí dcery, která má neslyšící rodiče ještě podtrhuje klasické mezigenerační neshody. Hudba Michela Sardoua ještě zesiluje atmosféru. Buleli jsme v kině snad všichni. Kouzelné. (01.05.2016)

"Hovorila si, že som konečne žena! Že som mala 2-krát krámy a už machrujem? Si milá, vďaka."     Láskavý film s neobvyklým príbehom, ktorému sa darí vyvolávať smiech i dojatie. Skvelý americký remake som videl ako prvý, čím som dosť ovplyvnený a jednoducho sa nedokážem vyhnúť porovnávaniu. Z originálu pochádzajú všetky tie najskvelejšie nápady (koncert: absolútne ticho, sledovanie výrazov tvárí; po koncerte: spievanie hluchému otcovi, ruky na hlasivkách; konkurz: znakovanie pri speve pre rodinu) a ako bonus je tu ešte jeden skvelý nápad s anafylaktickým šokom z latexu. To sú veci, ktoré určite musím zohľadniť pri hodnotení (pol hviezdičky naviac). Inak sa mi ale remake páči viac, pôsobí profesionálnejším dojmom. Je tam lepšia hudba, krajší spev, krajšia kamera a aj lepší herci, predovšetkým predstaviteľka hlavnej role (je inak zaujímavé, akí sú si rodičia v oboch verziách podobní, obzvlášť matka). I dramatické situácie tam sú riešené lepšie - v origináli niekedy zbytočne zachádzajú až do nezmyselne prehnaných polôh. Záverom zhrniem, že oba filmy sú veľmi kvalitné a je medzi nimi dostatočne veľa odlišností, aby mohli fungovať aj samostatne. (04.04.2022)