poster

Love

  • Česko

    Láska

    (festivalový název)
  • Francie

    Love

  • Slovensko

    Love

  • Velká Británie

    Love

Drama / Erotický

Francie / Belgie, 2015, 130 min

Režie:

Gaspar Noé

Scénář:

Gaspar Noé

Kamera:

Benoît Debie
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    **

    Pornografie slovem, nikoli obrazem. Podobně umělecké kompozice rozmanitě propletených těl jako u Noého v hardcore pornu neuvidíte. Těla jsou přitom snímána převážně v celcích (nikoli fragmentarizovaně), v nichž je nápaditě a přitom poměrně decentně pracováno s barvou, hrou světla a stínů i hloubkou prostoru (ačkoli 3D efekt si uvědomíte spíše díky výstřiku do kamery). Ovšem tuctovým příběhem a strojenými větami, které hrdina s tváří mladého Dennise Hoppera (ovšem bez jeho charismatu a živočišnosti) pronáší, nemá Love k pornoprodukci daleko. Neochota vést jasnou dělicí čáru mezi láskou a sexem není moc efektivní, pokud jinou než tělesnou podobu lásky příliš neberete v potaz. Podstatná část vztahu Murphyho a Elektry je rekapitulována prostřednictvím strkání jistých objektů do jistých otvorů, na což je sice zásluhou hezkých těl mladých herců pěkný pohled, ale uniká mi, co jiného než vzrušení si z toho má divák odnést (ale rád si to nechám vysvětlit od toho, kdo Noého záměrům rozumí lépe). Chápu, že fyzické pojetí lásky odpovídá skutečnosti, že protagonista je sebestředný čurák, který ničím jiným než vlastním čurákem moc nepřemýšlí (má ovšem dobrý filmový vkus, jak dokládají plakáty z filmů jako M, Taxikář nebo Zrození národa, mezi které jako kdyby se režisér chtěl se svým dílem zařadit). Noé se ale neumí rozhodnout, zda kvůli tomu Murphyho odsuzovat (čemuž odpovídají vnitřní monology, odhalující, jak velký čurák ve skutečnosti je), nebo s ním soucítit - stesk za láskou v podobě, v jaké na ni Murphy vzpomíná, není po většinu filmu nijak relativizován (nemluvě o autobiografických rysech postavy nebo jeho pojmenování syna jménem Gaspar). Teprve v poslední třetině neúměrně dlouhého filmu se mění způsob, jakým jsou intenzivní sexuální sblížení rámována. Už ne jako aktivita krásná a příjemná, ale temná, vysilující a vyprázdněná. Tedy podobně jako ve Studu. Vzhledem k tomu, že tyto temnější scény se chronologicky odehrály před těmi příjemnějšími, jsme vedeni k přehodnocení i dříve viděného. Vyvstává otázka, zda Murphy nebyl po celou dobu, co jsme jej sledovali, nikoli muž bezhlavě zamilovaný, nýbrž prostě závislý na sexu. Ambivalentní závěr, značící možná propad do pekla vlastních vášní, možná upřímně míněný soucit s Murphyho příliš pozdním (jako v každém melodramatu) procitnutím, však v kontextu mnoha předcházejících minut nevnímám jako podnětnou výzvu směrem k divákovi, ale pouze jako poslední projev tvůrčí bezradnosti, kterak natočit smysluplný film, který by s divákem komunikoval téměř výhradně pomocí erotických scén. Jiní tvůrci, například Nagisa Óšima v Koridě lásky, dokázali předložit funkční řešení. Gaspar Noé jenom dvě hodiny zkouší možné způsoby a zuřivě si při tom honí ego. Chvílemi podmanivě, povětšinou nezajímavě. 50%(11.9.2015)

  • Sawy
    ****

    Žádné bezobsažné porno, nýbrž citlivý a zároveň znatelně sebeironický romantický příběh o ztrátě lásky v její čisté podobě. A taky o tom, jací jsme my chlapi čuráci. Proč ne, Gaspare, za první hodinu bych klidně dal absolutorium. Jen škoda, že kvůli trochu narcisticky přemrštěné stopáži se to ve druhé půlce už dost točí v kruhu. 85 %(19.7.2016)

  • Seabeast
    **

    Pseudo-art v krystalické podobě posouvající hranici až k pornografii. Kdepak pane Noé je to druhé setkání a zatím jste mě vůbec nepřesvědčil o svých kvalitách, které by měli z vašich filmů prohlubovat prožitek. Zatím jsem měl jen možnost spatřit ono vyprázdněné NIC a v případě Love to platí dvojnásob. Příběh sice líčí tragický osud jednoho amerického floutka a jeho dvou "bičíš", propletené vztahy, životní rozhodování a odráží vnitřní pocity svých protagonistů. Ale stále z toho dýchá tak povrchní zpracování nevyjadřujíc jedinnou kloudnou myšlenku, sdělení či podstatu dění událostí. Do toho různé hrátky se stříhem, poblikávání obrazu a snaha imaginaci postrčit do hlubší roviny, ale v mých ústech zůstává akorát tak pachuť prvoplánovosti a jako třešnička na dortu ještě řádná nuda k tomu. Nenašel jsem zde moment hodný obdivu.(16.11.2015)

  • cashflower
    ****

    Viac než samotnému filmu, smekám tomu, čo vyvolával v ľuďoch počas premietania v kine a ešte niekoľko pár hodín po ňom. Tým, ktorí sa s ním identifikovali, otvoril spomienky/rany z útrob vlastnej duše a rozohral s nimi partiu to nevídanú. Trochen nadhodnotím, "len" vďaka tomuto poznatku pozorovateľa = 70%(7.1.2017)

  • AppleCore
    ***

    Předností člověka je inteligence, řešit problémy, kdyby byl život jenom o jebání, od většiny zvířat bychom se moc nelišili. Vystává otázka, jestli je člověk schopnej projebat celej svůj život, za cenu ztráty vlastní lidskosti. Sledovat filmy Gaspara Noého je vždycky tak trochu „out of body experience“. To platilo a hlavně pořád platí především pro Enter the void. S Love v tom ovšem pokračuje a svým záběrováním pořád dokáže spolehlivě roztočit hlavu diváka a kutálet jí skrze lidské tužby a emoce až do depresí nasáklého finále. Jenomže celý je to až moc dlouhý a až příliš jednotvárný, beze snahy šokovat (leda nějaký vyjevený puberťáky), nebo uhranout.(22.12.2015)

  • - Murphy (Karl Glusman) pojmeuje svého syna Gaspar. Jeden z bývalých přítelů Elektry (Aomi Muyock) se jmenoval Noé. Dohromady tak tvoří jméno režiséra snímku - Gaspar Noé. (Guilemot)

  • - Ve filmu se objevuje také odkaz na slavnou scénu znásilnění ze Zvráceného (2002), ovšem v novém kontextu. Tentokrát se v podchodu milují dva milenci zcela dobrovolně. (NinadeL)

  • - Režisér Gaspar Noé si zahral malú úlohu Noeho, Elektrinho bývalého priateľa. V záverečných titulkoch je uvedený ako Aron Pages, čo sú vlastne poprehadzované písmená mena Gaspar Noé. (coscarelli)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace