Dellamorte Dellamore

Nejkrásnější živá žena, kterou jsem kdy viděl... pronese okouzleně Francesco Dellamorte při pohledu na rajcovní, čerstvou vdovu... mno, ne že by po její smrti nějak prudce změnil názor... ale znáte to, kdo s čím zachází... Poněkud cynická, hodně morbidní, kapku perverzní a dost zábavná zombie alegorie s přesahem pro zasvěcené, mezi něž se nemohu úplně počítat, ale nevadí, s úlovkem pro účel promítání na vlastním pohřbu, kterým je úkol č. 1 v Challenge Tour Special - Filmový lov jsem určitě nestřelila mimo, přinejlepším bude veselo, přinejhorším dostanu ránu jistoty do palice :-) (01.06.2015)

Film se rozjíždí jako regurelní hororově komediální akčňák o kosení zombie,ovšem po 14 minutách začína míchat žánry jako na běžícím páse....drama,horor,komedie,mysteriózní,psychadelický,romantický,soft porno.... :-D Prazvláštní mix,o kterém si prakticky můžete myslet cokoliv,jelikož příčiny nemají následky a následky nemají příčiny :-) Rupert Everett podává,troufám si říct životní výkon,hláškuje o sto šest a černý humor jeho povaze není cizí :-) Do toho si přidejte luxusní béčkovou atmosféru ´´80tých´´ let a přenádhernou Annu Falchi a máte téměř dokonalý psycho film,který když skončí...tak záleží jen na vás,co si pod ním představíte a jak si ho vysvětlíte :-) První promítání na našem bratrském festivalu ´´Otrlého Diváka´´ a vskutku...nemohli jsme začít lépe :-D 85%. (23.07.2011)

A co byste čekali od člověka, jako je Michele Soavi? Tento jezdec staré italské hororové školy, který se učil od těch nejpovolanějších a také hrál v jejich filmech, ví velmi dobře, jak upoutat diváka v křesle a také mu přinést něco zbrusu nového, to jest neohrané a nelaciné scény a jako bonus poměrně těžce zamyšlený, poetický příběh tak, jak jsme to v italské hororové tvorbě ještě nemohli vidět. Souhlasím s tvrzením, že je to poměrně zvláštní film a nejzvláštnější je to, že po celou dobu sledování vlastně nevíte, kam se to celé ubírá a kam ten příběh směřuje. Snímek o rozmanitých osudech Francesca Dellamorteho byl správná volba. (18.07.2011)

V dětství toužíme po tom stát se kosmonauty, policisty maximálně popeláři, ale hrobaře nechce dělat zřejmě nikdo, ale na druhou stranu někdo to dělat musí. Francesco Dellamorte (Franta Smrt:-) neměl se svým jménem snad ani jinou možnost a tak spravuje malý hřbitůvek, kde po večerech zahání zombíky revolverem a krumpáčem zpět do hliněné postele. Cemetery man je černo-humorný, existencializační pokus, ve kterém nechybí naprosto nic (je tu sex na hrobu nedávno zesnulého manžela, líbání se zombičkou sice fešnou, ale pořád je to zombie, je tu i oživlá mrtvola na motorce a spousta dalších). Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl tolik headshotů. To vše je zabaleno do velice půvabné vizuální stylizace a do velice bizarního scénáře (,, Nahoře jsou tři mrtví. Ten maniak je zabil. Jé vy máte v ruce zbraň. To je dobře, alespoň se ubráníte.") I když by filmu prospělo menší zkrácení, tak mě dokázal připoutat k obrazovce. Když připočtu dobrou hudbu a zajímavý závěr, tak musím dát 4* (10.09.2007)

Cemetery Man alias Dellamorte Dellamore je talianske, romanticko-hororové zombie dielko založené na novele Tiziana Sclaviho. Na paškál si ho zobral režisér a príležitostný herec Michele Soavi, ktorý predtým spolupracoval a inšpiráciu čerpal pri kultových talianskych hororových tvorcoch Dariovi Argentovi či Joe D'Amatovi. Dej sa venuje Francescovi Dellamortemu, ktorý je správcom cintorína v malom talianskom meste a zároveň osamelým smoliarom. Veď kto by sa už len chcel starať o cintorín, na ktorom sa po týždni mŕtvi opäť prebúdzajú k životu? On však svojmu údelu rozumie, nepozastavuje sa nad ním a dbá na to, aby sa prebudení dostali naspäť do svojho zaslúženého stavu, väčšinou tradičným spôsobom aký na zombíkov platí a to zneškodnením hlavy. Má prihlúpleho, no vtipného pomocníka Gnaghiho a celý cintorín (takmer) pre seba. Jedného dňa však jeho stereotyp naruší stretnutie s atraktívnou vdovou, ktorá tu pochováva svojho zosnulého manžela. Začne sa ich pochmúrny románik a zdá sa, že Francesco má šancu dostať do svojho šedého života aspoň niečo pekné. Ona je však počas súlože pohryzená svojim novoprebudeným manželom a zomiera. Hoci si Dellamorte jej zmŕtvychvstanie neželá, aj ona opäť ožíva. S ťažkým svedomím sa ju rozhodne zastreliť a pochovať, čo však samozrejme neznamená koniec... Film samotný je žánrovým mixom a sám so sebou sa často pohráva; strieda romantické momenty s killer zombies scénami, zábavnými vsuvkami s Gnaghim, erotické scénky Dellamortovej lásky či depresívne momenty v ktorých sa náš hrdina snaží vyrovnať sám so sebou. Na rozdiel od svojich strašidelnejších zombie príbuzných však ponúka väčšiu originalitu a nezvyčajnosť, vďaka čomu ho radím k najzaujímavejším filmom aké som mal tú česť vidieť. Tento groteskný, smutný a hlboký príbeh s príjemnými hereckými výkonmi nepatrí k tým na ktoré krátko po zhliadnutí zabudnete a aj známy režisér Martin Scorsese označil tento počin za jeden z najlepších talianskych filmov 90.rokov. (15.11.2010)