The Fundamentals of Caring

,,ZÁKLADNÍM PRINCIPEM POSKYTOVÁNÍ PÉČE JE STARAT SE, ALE S PÉČÍ TO NEPŘEHÁNĚT…“ /// Filmů o frajerech na kryplkárách začíná přibejvat. Jejich krédem je nebejt uslzený, ale maj pomoct. S čímkoliv a komukoliv. Třeba vyzvat ke změně zažitejch stereotypů – tedy vykopat nemocnýho z obyváku a poslat ho na cestu (tedy mezi lidi). A zároveň prožít svůj sen. Jednodušší to je, když maj smysl pro humor (i když může bejt drsnější). Pak je vyžadováno, aby byl podobně zaměřenej i pečovatel. Další cestovatelská story, která má několik originálních scén, je dojemná a místy je to dobrá prdel (vobčas oboje dohromady). Svět je velkej a o náhody v něm není nouze, takže je zde taky dost votřepanejch kousků a klišoidních scének. Rozhodně se nejedná o pokračování Nedotknutelných. Ale pro týpka se svalovou dystrofií… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsal Jonathan Evison, číst nebudu. 2.) Mým snem je vychcat se vestoje (no tak holky…). 3.) Thx za titule „Kris004“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ ne (04.09.2016)

Charakter Trevora (Craig Roberts) mě upřímně docela štval, ale na druhou stranu je příjemné a osvěžující vidět pro změnu film, kde není povaha nemocného člověka na vozíčku znázorněna se všemi těmi klišé, které z něj dělají líbivého a všemi milovaného, avšak nebohého chudáka. Nejsympatičtější byl však na filmu Paul Rudd v roli Bena, který si uměl se vším poradit tak nějak po svém. A samozřejmě Selena - ta je ostatně hlavním důvodem, proč jsem si titul vybrala ke zhlédnutí. Celkově příjemné road-trip drama s několika úsměvnými i smutnějšími momenty. Film působí velmi přirozeně a nenuceně, obzvlášť právě díky hlavní postavě v podání Paula Rudda. ~(4,0★)~ (24.01.2019)

Feel good kousek na vážné téma, který táhne velmi solidní duo Paul Rudd a Craig Roberts, který coby mladík břitkých hlášek trpí Duchenneovou svalovou dystrofií, ale trpí hlavně uvnitř. Vlastně stejně jako jeho ošetřovatel. Místy je to trochu našponovanější, než bych si přál, ale stále to diváka od přehrávače pošle s pocitem, že viděl sympatický kus vesměs televizního tvůrce. První půlka určitě lepší, uvolněnější a vtipnější, která nám vmete několik pravd, druhá už lehce americká, plná těch správných hodnot a poplácávání po ramenou (a nečekaných porodů). Výsledek není nijak výjimečný, ale zařadí se mezi kousky, jako Uvnitř tančím nebo Teď a tady, u kterých se rovněž opisovalo ze života. (20.08.2016)

Po první půlhodině jsem chtěl tenhle Netflixovskej pokus vypnout. Vyloženě mě štvalo, kam se to ubírá, utírání prdele invalidy s pomocí Paula Rudda a tak vůbec. Pak se snímek naštestí překlopí do velmi příjemné road movie se super Selenou Gomez (jo) a dobře hodinu se to snaží zařadit do tak vzácné kolonky s názvem "feel good klasika". To se filmu nakonec úplně nepodaří, ale opatrné doporučení a 7/10 si to ode mne přece jenom vyslouží... (29.08.2016)

Tak tomuhle já říkám hutný emoční koktejl, který mně Rob nabídnul a já si ho vypila až do dna i když tam těch různých ingrediencí bylo možná až moc. Jistě, v reálu by se tohle všechno nemohlo stát ani omylem, ale já to tak brala a o tom to je. Kdo hledá dokonalost, tak to rovnou zabalte, tady jí nenajdete. Ještě jsem k tomu jako bonus dostala bezvadnou muziku a za to velký dík Ryanovi, který jí vybral. Všichni byli sympatičtí a to dělá strašně moc. ...........Ano, znám dva lidi, kteří mají tuhle nemoc a vím jak je to hrozné nejen pro toho postiženého, protože on ví, jak to bude pokračovat dál, ale je to nesmírně psychicky vyčerpávající i pro ty nejbližší, kteří jsou takovému člověku nablízku. Ten smutek v očích Trevora byl v mnoha chvílích všeříkající, nejvíc jsem to zaregistrovala při konfrontaci s tou velkou krávou (kdo viděl, tak ví) a pak si ještě někam do hlavy vryji těch pět péček, protože ty jsou obzvlášť v takových případech maximálně důležité. (29.09.2016)