Zbrusu Nový zákon

Bizarní, ujeté, úchylné, mimoňské, pošahané... a překvapivě v tom všem i zábavné. Kde jinde dostane zmáčený Bůh, co vylezl z pračky v pyžamu a županu, po držce za to, že žere cizí odpadky? Čím se to dopovali oba autoři scénáře? Takové značně lidštější, stravitelnější, smysluplnější a o něco méně pošahané Shinboru :) ~~~ "Nesnášej bližního svého tak, jak nesnášíš sám sebe." (25.01.2016)

Přiznám se, že trailer k tomuto filmu, mne vyloženě dostal. Dostal mne tak moc, že jsem byl nervózní z toho, jak se mi nedaří stíhat kino a pokud ano, tak film zase nikde nehrají. Hledal jsem, doufal a nakonec se i zadařilo a film jsem s velkým spožděním viděl. Výsledek byl pro mne ale velmi smutný. To nejzajímavější a téměř nejvtipnější, je totiž vidět právě v traileru. Moc asi nerozumím novodobému frankofonnímu pojetí humoru a hlubokomyslnému podání myšlenek snímku, pro mne to prostě bylo chatrné trojhvězdí a zklamání zároveň. (13.01.2016)

Au. No, uznejte sami, že když si člověk přečte o SMS s datem své smrti, tak si zároveň od snímku troufne čekat mnohé. No, kdo z nás by si takovou SMS nepřál? Takový nápad vám otevře v myslích tolik teorií a spekulací... To je tak skvělý nápad, který vám, jakožto tvůrci, otevírá tolik možností a nápadů a on přijde jakýsi kokot z Belgie s něčím tak pofidérním, nudným a prakticky nekoukatelným. Úvodních pár minut ušlo. Třeba když bůh sepisoval své škodolibé zákony, tak jsem se i zasmál. Bylo to ovšem poprvé a zároveň naposled. Jakmile frajerka a následně frajer opustí pračkou svůj skromný byteček, začíná hrozná nuda, která se s přibývající stopáží nepříjemně stupňuje. Smát se brzy není čemu a dramatická stránka filmu, v mých očích, nezafungovala vůbec. Pokud čekáte, že se bude tento snímek točit zejména kolem věčně nasraného boha, tak si rovnou nechte zajít chuť. Je to celé o jeho trapné, nezajímavé a zcela imaginární dceři, která sype ze své držky jednu rádoby intelektuální kokotinu za druhou. Nic pro mě. Za nadějně vyhlížející úvod to nebude odpad. (19.01.2016)

Sice jsem se trochu bál zbytečného filozofování, ale nakonec to dopadlo dobře. Van Dormael se totiž nesnaží jít do hloubky a jenom tak klouže po povrchu, ale dělá to s pomocí laskavosti a romantiky tak šikovně, že ve své podstatě kýčovitá životní moudra nepůsobí lacině. A když už jsem měl občas pocit, že to překračuje únosnou mez, zjevil se Bůh v podání rozkošně nesnesitelného Poelvoordea a postaral se o humornou stránku věci. Čekal jsem něco střelenějšího, ale i s tímhle jsem byl na konci nadprůměrně spokojený. 80% (14.01.2016)

strašný mišmaš a hrozná troškovina. Film využívá z 90% hrozně přímočarého a jednoduchého humoru, až jsem se cítil jak na nějaké třeskuté komedii. Vysvětlování životů jednotlivých apoštolů je hrozně zdlouhavé a mnohem raději bych sledoval útrapy malé Eai. Chvílema sranda a chvílema divné násilí. K přihlédnutí k neustálému smíchu diváků jsem byl asi jediný, kterému se film nelíbil. Kdybych věděl, že to točil režisér filmu Mr. Nobady, tak utíkám hned ze sálu do Prahy pěšky. (09.07.2015)