Aferim !
Aferim!
Браво!
Aferim!
Režie:
Radu JudeKamera:
Marius PanduruHudba:
Trei ParaleHrají:
Teodor Corban, Mihai Comanoiu, Toma Cuzin, Victor Rebengiuc, Alexandru Bindea, Mihaela Sirbu, Adina Cristescu, Șerban Pavlu, Gabriel Spahiu, Alberto Dinache (více)Obsahy(1)
Východní Evropa, rok 1835. Dva jezdci projíždějí pustou krajinou v srdci Valašska. Jsou to četník Costandin a jeho syn. Společně hledají „cikánského otroka", který utekl svému vznešenému pánovi a který je podezřelý z toho, že měl románek s jeho ženou. Zatímco Costandina nevyvede nic z míry a v každé situaci má po ruce veselou průpovídku, jeho syn nahlíží na svět hloubavěji. Na své pouti potkávají lidi různých národností a náboženství: Turky a Rusy, křesťany a židy, Rumuny a Maďary. Každý z nich chová vůči těm ostatním předsudky, které se předávají z generace na generaci. A ani poté, co najdou „otroka" Carfina, není dobrodružstvím zdaleka konec... (Artcam Films)
(více)Recenze (87)
Aferim vierohodne dokazal ukazat vtedalšiu mentalitu ludi v Rumunsku na valašsku v roku 1835.Hlavna postava Costantin si často pomaha roznymi aforizmamy ,a snaži sa tak ospravedlnit svoje skutky pred synom.Film sa nevyhyba politickej nekoreknosti (antisemiticky mnich ktory roby prednašku o rasovych predsutkoch), Aferim posoby autenticky a ciernobiela kamela je jeho velke plus.Eastern made in Romania vyšiel na jednotku. ()
Ta atmosféra mne zcela pohltila.... ()
Niektoré filmy na čsfd sú značne nadhodnotené. Tento film, akokoľvek bol originálny, ma vôbec nebavil. 100-minútové tliachanie o nejakej národnej hrdosti a o tom, ako sa istým etnikám žije zle. Hviezdička za to, že režisér sa podujal natočiť to čiernobielo, čo pridalo na autenticite niektorých scén a ešte jednu pridám za odvahu pustiť sa do témy, ktorá je v podstate akýmsi rumunským historickým tabu. Niektoré dialógy svižné, ale celkovo mi to prišlo natočené veľmi fádnym štýlom, čo ja moc nemusím. 45 % ()
Zajimavý film, velice originální. Za drsný konec, který jsem až takhle nečekal, čtvrtá hvězdička. 80% ()
Tento projekt v čiernobielom prevedení splnil očakávanie, nakoľko práve týmto ťahom ponúkol plnohodnotný autentický pohľad na dobu v ktorej sa odohrával. Ďalším pozitívom je, žánrovo zvládnutý príbeh, so slušnými hereckými výkonmi a výbornou kostýmarkou. Aj keď dej mal svoj spád niektoré scény boli, akoby zbytočne opakované, občas nudné. V celku ale, pôsobivé a svojím spôsobom príťažlivé. ()
Anekdotická, ale rozhodně ne veselá sonda do středověké atmosféry života rumunského venkova devatenáctého století. Dvojice protagonistů, otec a syn, každý jiný, mentálně, generačně, provede diváka v honbě za uprchlým cikánským otrokem černobílým filmem coby kaleidoskopem naznačených i dokončených příběhů, kuriózních dialogů, neveselých osudů a draze zaplacených zkušeností. Aferim! se navýsost podařil, kráčí vlastní, podle dnešních měřítek nekorektní cestou a osobitě svědčí o lhostejnosti světa vůči lidským životům a o marnosti existenciálních úvah po smyslu žití. Film, vlastně jen jednoduchý a prostě vyprávěný příběh, mohu jen doporučit každému, komu bývá nevolno z blockbusterů. ()
Približne v dobe, keď sa odohráva tento film, sa Štúr a jeho študenti vybrali na Devín, aby si tam opojení históriou (a možno aj niečím ostrejším) povymýšľali tretie mená a kovali plány na uzákonenie slovenčiny. Ach môcť tak vidieť aj ich príbeh sfilmovaný podobným spôsobom, ako Aferim! ()
V podstatě je to úplně stejné jako Torrente (Blbec jménem zákona), jenom se to odehrává v 19. století v Rumunsku a není to komedie (respektive: není to vtipné). Jinak se prakticky jedná o dvouhodinový sled vulgarit, násilí a nespravedlností, aniž by však tvůrci nabízeli vysvětlení, řešení, katarzi nebo se aspoň zamýšleli nad příčinami. Jedna * za záběry krajiny - ty byly výborné.. ()
85% ()
Hudebně zcela impotentní uřvaný balkánský blábol dehonestující vlastní národ určený k honu na čarodějnice vlastně tedy na současné čarodějnice, kterými jsou lidé na odstřel s nálepkou xenofobů a jiných nepohodlných. ()
Lovená zvěř s lidskou tváří. Stejně jako zlo...a dobro. ()
Zkrátka starý dobrý šílený Balkán. Aferim! ()
Takovej Django naopak. Za mě opravdu povedený, akorát vtipný, akorát absurdní, akorát smutný, dobrá kamera, herci a tak vůbec. ()
Kdo psal ty bláboly vydávané jako obsah? :-) Ten víc jak trailel (jestli nějaký byl) rozhodně neviděl. Je to zajímavé, na jednu stranu to člověka naštve, na druhou stranu čím víc blbost, tím míň spoiler, falešná stopa člověka neochudí o překvapení. Z těch 6 kulturních skupin, které dohromady tvořily důvod č.1, proč jsem si film pustil, jsem tam viděl 3, z toho 2 se počítají jen jako 1 a pouze 1 z nich tam prezentovala svůj pohled na svět, svůj pohled sestavený výhradně z předsudků. Předávaný z generace na generaci, ačkoliv synátor se zdál, že by ten středověk raději nedědil.. Místo naprosto absentních Rusů, Židů nebo Maďarů se film motá v celé své délce kolem Rumunů (či Valachů?) a vůbec nezmíněných Cikánů. Z toho pohledu mi přišel mnohem chudší, než jsem čekal, na druhou stranu to vůbec o rozmanitosti pohledů nebylo, bylo to o tom, jak to tam a tam a tehdy a tehdy chodilo. Je fajn si připomenout, že dnešní doba je sice zkurvená, ale to neznamená, že bývalo líp. Dřív ta doba byla většinou ještě zkurveně zkurvenější, než je dnes, tak si to považujme. Co se filmařiny týče, stejně jako příběhově a myšlenkově, mi to vychází na slabší 4. Určitě tomu něco chybělo, ale i tak dobrý film. Tedy, s relativně slepou důvěrou, že historicky to plus mínus odpovídá.. ()
Až neuveriteľne uveriteľne vykreslená dobová atmosféra balkánu 19.storočia. Nikdy som tam v tom čase nebol, ale takto nejak to tam muselo vyzerať. Najväčšou autoritou, vytvárajúcou zákony a vykonávajucou trest je Pán (teda ten, ktorý má peňeží). Kdeže policajt, ten musí poslúchať. Aká paralela s dnešným gangstersko-oligarchickým systémom u nás ! Vtipné, uvoľnené dialógy, v dlhých širokých záberoch a krásnej, "cigánskej" ČB optike. Anti-semitizmus a rasizmus určite nevymysleli až národní socialisti. Ten je odkedy sú ľudia ľudmi. Korupcia, otrokárstvo a prostitúcia dtto. Pekne parodicky je ukázaný tiež až do dnešných dní pretrvávajúci guláš medzi náboženskou vierou, poverčivosťou a nevzdelanosťou. Najzábavnejšia postava filmu je xenofóbny farár, nenávidiaci židov. Aferim ! je krásne kino, zabalené do ironického a vizualne veľmi podmanivého šatu a ja od dnes rómov nazývam už len Vranami. 75 % ()
Film nabízí nepřikrášlené zobrazení života a morálky tehdejší doby, se vší špínou, vulgaritou a pokrytectvím. Mentalita byla všude stejná, ať už v tomhle rumunském zapadákově nebo v největších městech světa My jsme jediní dobří, všichni ostatní jsou špatní, a proto je můžeme okrádat, obelhávat nebo zotročovat. Před svým Bohem jsme vždycky nevinní jak holubice. Takhle to vidí i Costandin. Je přece ten dobrý, bohabojný Rumun a strážce zákona, i když prodává malého kluka do otroctví. A stejně jako ti odporní Turci a "vrány" nevidí ani na špičku svého nosu. Jen je škoda, že kromě polemizování o pojetí morálky 19. století film nenabídne nic jiného. 108 minut je prostě moc na film, kde se jezdí sem a tam a žvaní, takže se můžete dost nudit. 60% ()
Současný film z minulosti. ()
To že som išiel na čiernobiely rumunský film je pre mňa takmer takým prekvapením, ako to, že sa mi páčil. Aferim! je veľmi zaujímavou exkurziou do odlišnej kultúry v odlišnom čase, ktorá je spracovaná dosť dobre na to, aby sa divák v týchto neznámych pomeroch nestratil. Film navyše veľmi šikovne pracuje s vtedajšími stereotypmi z ktorých si robí srandu dostatočne intenzívne na to aby bolo zrejmé, že sa im vysmieva (a rozhodne ich nelegitimizuje), ale zároveň to nepreháňa natoľko, že by sa postavám nedali uveriť. Aferim! stojí na dobre napísaných a dobre zahratých dialógoch a to mu úplne stačí na to, aby z neho bol zábavný a zároveň mimoriadne zaujímavý film. ()
Film ukazuje, že soužití Romů s většinovou populací bylo i v minulosti možné pokud jsou nastavená přísná ale spravedlivá pravidla. Náhled do minulosti může být inspirací i pro současnou snahu o integraci Romů. Ve filmu zaujme postava velkorysého bojara, který se o své poddané dobře stará a dokáže projevit shovívavost vůči romské kriminalitě a místo hrdelního trestu volí trest alternativní jenž má výchovný efekt pro celou komunitu. ()
Nerozumím tomu, jak mohl někdo říct, že byl film nezáživný. Vytrvalý přísun hlášek vycházejících z nábožensko-lidové "moudrosti" mě nenechal pomalu ani mrknout a přestože se mi na filmu líbilo snad úplně všechno - (asi) autentické zobrazení rumunského venkova, výčet národů, které se tímto zapomenutým kouskem Evropy prohnaly a stopa jakou zanechaly nebo fatalistický přístup hlavních hrdinů k životu - nejvíce mě svým výkonem nadchnul Teodor Corban. Ten se musel snad u četnictva narodit. Jeho postava životem a službou protřelého četníka je naprosto geniální. Jen málokdy se stane, že bych nějakou roli herci tak věřil a po Vlaku života je tohle další z výjimečných rumunských filmových počinů. Zároveň je to jeden z mála filmů, u nichž lituju, že v hodnocení můžu dát pouze pět hvězd, a proto zde přidávám symbolickou šestou ****** ()