Důstojník a gentleman

Jeden z důvodů, proč filmová 80. léta vypadala jak vypadala, byl bezpochyby ten, že v tu dobu se exekutivních funkcí začali ujímat muži s válečnou zkušeností či jen zválcovaní vojenskou propagandou přelomu 60. a 70. let, proti kterým stála v tu dobu jen minimální kontrakultura vyčerpaná aktivistickými 70. lety a drogovými dojezdy. V kombinaci se všudypřítomnou Reaganovskou politikou individualismu vzniklo ideální podhoubí pro snímky podobného typu, viz Taps, Stripes, Private Benjamin, Up the Academy či The Lords of Discipline. An Officer and a Gentleman je pak ideální příklad snímku, na kterých vyrůstala generace baby boomerů. Je cynický, arogantní, misogynní a zastává hodnoty mužského přátelství, disciplíny (pod dozorem tvrdých ale spravedlivých vojenských autorit) a tvrdé práce. Tím je mimochodem také tento film dnes zábavný, protože ve své ignoranci není schopný v zásadě přehodnotit cokoli, co zastával od začátku, takže mu prakticky chybí vývoj a fungují v něm pouze jednotlivé epizody. Ty překvapí nejen tím, nakolik dobře jsou natočené, ale třeba i pro tento typ filmu překvapivým naturalismem. Díky tomu vlastně až do konce film celkem zdatně zastírá, jaká je to strašná sračka, což naštěstí ve finále odhalí s celou pompou a ještě si zatleská. Tak jako tak, vodopády urážlivých projevů drill seržanta Foleyho mě opět přesvědčují, že filmové scény z buzerplaců bych měl začít sbírat. (21.04.2020)

Ak by som bol urputný hľadač hollywoodskeho klišé, toto by bola pre mňa zlatá baňa. Príbeh outsidera, ktorý šťastie našiel. Ale...film má neskonalé kúzlo, určitú naivitu, ktorej môžete podľahnúť a hlavne je z čias, keď sa nepreberali politicky korektné veci a dej bol presne prispôsobený dobe a ľudom, kdežto dnes sa každý preteká v tom, kto bude viac naklonený na tú, či onakú stranu. Stačí byť naklonený k tým pravým divákom, ktorý sledujú film a nie tí, ktorí v ňom hľadajú potencionálnu špinu, aby mohli do sveta vykrikovať vymyslené avantúry. (18.01.2021)

Velmi prijemne prekvapeni. Kvalitni romantika o hladovych zenskych po vojenskych rekrutech americkeho letectva. Dobre vykresleni jednotlivych postav a vycvikoveho centra. Scenar taky chvalim, mozna jen samotny zaver filmu si mohli tvurci odpustit. Presvedcive jsou i herecke vykony, ac nemam Gerea rad, v tomto filmu byl vyborny a dost mozna se jedna o jeho nejlepsi roli. U me je Dustojnik a dzentleman jen krucek od plneho hodnoceni a celkem se divim, ze ma jen 70%... (05.11.2013)

Taylor Hackford spracoval dobre napísaný scenár dostatočne pútavo na to, aby sa v súvislosti s jeho filmom mohlo hovoriť o kvalite. A to sa v prípade Dôstojníka a gentlemana naozaj môže, pretože sa jedná o dobrý film, ktorý podporujú dobrí herci a dobrý príbeh. A poteší aj pesnička Up Where We Belong. (12.07.2005)

„Aký bol výcvik prežitia?“ – „Prežil som.“ Mám rád filmovú reč Taylora Hackforda. Od jeho prvého známeho filmu (výcvikovej ľúbostnej drámy DÔSTOJNÍK A DŽENTLMEN) až po jeho neskoršie a ešte slávnejšie kusy (DOLORES CLAIBORNEOVÁ, DIABLOV ADVOKÁT, RAY), mu záleží na postavách. Áno, niektoré z jeho snímok sú slabšie (únosová SKÚŠKU ŽIVOTA), ale aj v nich nie je dôležité, čo vybuchne (nič proti výbuchom), ale to, z akého (a do akého) bodu sa postava v priebehu deja dostane. Bez toho, aby psychológia bola prízemná, vyložene zjednodušujúca, alebo patetická. Naopak, Hackfordovi zdanlivo silní hrdinovia (Richard Gere, Kathy Bates, Russell Crowe) sú ubolení a už v relatívne mladom veku zničení (napríklad strašnými rodinnými podmienkami). DÔSTOJNÍK A DŽENTLMEN je dobrý film s dobrým Richardom Gereom (škoda, že v podobne kvalitnom štýle si nevyberal scenáre aj neskôr, veď jeho Zack Mayo skvele pripomína najlepšie postavy Roberta Redforda - napohľad bezstarostného krásavca, v skutočnosti vštekými a hlavne sám sebou opusteného samotára uprostred davu), krásnou Debrou Winger, solídnym Robertom Loggiaom, poctivým príbehom a oscarovým Louisom Gossettom Jr. (20.12.2004)