Válka světů - příští století

(KSE - P) VÁLKA SVĚTŮ - PŘÍŠTÍ STOLETÍ Piotra Szulkina, polského žánrového tvůrce inklinujícího ke sci-fi podobenstvím, obsahuje v úvodu věnování dvěma Well(e)sům - H. G. Wellsovi a Orsonu Wellesovi. Příznačnější je pro výslednou podobu díla zmínění druhého jmenovaného, protože spíš než o aktualizovanou adaptaci literární klasiky jde o podobenství, u kterého je dobová symptomatičnost nepopíratelná, ale mnohem zajímavější je reflexe mediální manipulace, která ze Szulkinova snímku dělá dílo vskutku nadčasové. Zatímco významová rovina je tak aplikovatelné i na dnešek, ačkoliv se mířilo na totalitní - komunistický - stát s represivními policejními složkami a filtrace vědění i snadného ovlivňování jedinců a "mas", vše ostatní nasvědčuje tomu, že divák sleduje film z 80. let. Dnes se dle mého nedá na film dívat s úsměvem, protože především výtvarné řešení od kostýmů a líčení až k interiérům/exteriérům svádí chápat dílo jako camp, ačkoliv nezáměrný. Ona "dobová příznačnost" tak nutí ke srovnání s jinými, podobně laděnými počiny západní proevenience, především BRAZILEM Terryho Gilliama a 1984 Michaela Radforda, kdy z tohoto srovnání VÁLKA SVĚTŮ - PŘÍŠTÍ STOLETÍ vychází jako formálně, atmosfericky i myšlenkově slabší. (31.01.2012)

Přestože musím přiznat, že mě to zdaleka nechytlo tak jako Konec civilizace, tak upřít tomu mnohovrstevnatý myšlenkový přesah bych nemohl.. Szulkin míří svým hořkosatyrickým samopalem jak do světa tak do vlastních řad a zkoušet to celé vyložit jako kritiku toho nebo onoho by bylo těžce zjednodušující. Vedle solidních hereckých výkonů bych ještě vyzdvihnul kameru, která mě svou estetikou tak něják praštila do očí.... Hodně dobrý. (21.03.2015)

Tato adaptace románu H. G. Wellse má s knižní předlouhou společné jen málo. Na pozadí obyčejným lidem skryté invaze mimozemšťanů zde pan Szulkin rozpoutává úžasné emotivní představení. Film se ve skutečnosti ani tak moc nezabývá vlastní invazí, ale soustředí se na chování lidí (a hlavně ozbrojené moci) během ní. Děj se odehrává v nejmenovaném totalitním státě a v podstatě reflektuje tehdejší politickou situaci. Ukazuje také televizi jako naprosto nevěrohodný zdroj informací, který slouží mocným k manipulaci slabších. Co se týče hereckých výkonů, je to především herecký koncert Romana Wilhelmiho, který dokonale ztvárnil hlavní roli Irona Idema rozpolceného smyslem pro spravedlnost a strachem z totalitní moci. Výborná práce s kamerou v kombinaci s ponurým prostředím vyvolává stísněnou atmosféru, která se k filmu skvěle hodí. Tohle je prostě jeden z těch filmů, po kterých zůstanete tiše sedět, i když už dávno běží titulky. Jediná škoda je, že tento film se moc často nepromítá, protože k dispozici je jen jediná kopie. (30.01.2006)

Film o totalite a kontrole moci a médií. Miestami nadčasový, miestami uletený, bohužial ale po kvalitativnej stránke spracovania iba priemer až mierny podpriemer. Wilhelmi má dobrý ksicht, ktorý sa na rolu hodí, a je svetlejším prvkom snímku, rovnako aj absolutný koniec, ktorý núti k zamysleniu. Hodnotenie: 65% (18.08.2013)

Abyste něco dokázali pochopit, musíte to zažít. Nestačí říct, že totální nadvláda nad člověkem je špatná. Co ta totální nadvláda je, bez vlastní zkušenosti tak úplně nepochopíte. Tenhle film se samozřejmě může porovnávat s jinými díly na tohle téma, uživatel _-0-_ zmiňuje Brazil, se kterým Válku světů pojí do značné míry forma. Mně ovšem popisem způsobu myšlení manipulujících i manipulovaných (takového doublethinku) nejvíc připomíná Bílou paní, která je sice navrch mnohem veselejší, při domyšlení věcí je však stejně závažná (okamžité přijetí lži, o které všichni vědí i nevědí, že lží je). Válka světů nepopisuje konkrétní formu totalitního režimu, ale zabývá se především způsoby ovlivňování myšlení. Právě to jí dává obecnou platnost a nadčasovost. (03.10.2005)