poster

Interiéry

  • USA

    Interiors

Drama

USA, 1978, 93 min

Režie:

Woody Allen

Scénář:

Woody Allen

Kamera:

Gordon Willis

Producenti:

Charles H. Joffe

Střih:

Ralph Rosenblum

Scénografie:

Mel Bourne

Kostýmy:

Joel Schumacher
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hortensia
    **

    Nerozumiem tým vysokým hodnoteniam. Ak sa niekto snaží vo filme pracovať s témami existencializmu, psychoanalýzy, tvorivej krízy, psychickej choroby, odcudzenia, intelektualizmu, nostalgie, estetického cítenia, samovraždy,... znamená to automaticky kvalitný film (?!) Keby som nevedela, kto je autorom, podľa tohto snímku by som si musela myslieť, že ide o slabomyseľného "intelektuála", ktorý sa z teórii svojich kníh nikdy nedohrabal k životu, tobôž aby pochopil, ako sa dá o týchto témach hovoriť prostredníctvom filmu. Zostal len extrémne trápny zhluk prázdnych pojmov a hra na Bergmana, no tu sa všetky postavy správajú v kritických situáciach podľa toho najhlúpejšieho klišé, ktoré poznáme z béčkových snímok. Smutné je, že to autor vážne myslel - v tom prípade je však dobré otvorene uznať, že sa jedná o nepodarok, brak alebo proste shit. Zábavné je, že ak by Allen vložil prvky z príbehu, s nadhľadom jemu vlastným, do komédie, dočkali by sme sa zrejme niečoho prínosného. (Pretože keď hovorí Allen o ťažobe odľahčene, človek si ju uvedomuje omnoho viac, no nadhľad humoru mu poskytuje silnú zbraň, ako ju prekonať...)(27.2.2013)

  • betelgeuse
    ***

    „Nemohu ze sebe setřást skutečné důsledky umírání.“ Hysterické ženy, neurotičtí intelektuálové, rodinná traumata aneb Bergman projetý kafemlejkem. Ve smrtelně vážném kontextu působí Allenovi intelektuálové jako nesnesitelní narcisové, za jejichž dušezpytným patosem není nic než kopa nafouklých banalit. Stejně jako Allenovi jim chybí zakotvenost v hlubokém životním prožitku, jejich realitou je prožité umění jiných. „Chci se milovat se ženou, před kterou se necitím méněcenný.“ Scény, ve kterých postavy rozebírají druhý plán divadelních her nebo vyčilují ze špatných kritik, v jiných filmech Allen zesměšňoval, navážno vyznívají jako nechtěná sebeparodie (jak jinak parodovat vlastní komediální styl než přehnaně vážným patosem!). „Připadala jsem si jako stroj, který se co nevidět zhroutí.“ A navíc je tu Keatonová ve svých nejošklivějších letech.(17.10.2005)

  • xxmartinxx
    ***

    Allenovkám bez Allena se vyhýbám jako čert kříži. Tohle je vlastně moje první. Stejně tak je to můj první film od něj bez jakéhokoliv humoru. A musím říct, že Woodymu tohle hraní na Bergmana žeru jen velmi částečně. Hlavně si myslím (a kamenujte mě), že Allenova filosofie obstojí pouze převedená do formy vtipné pointy, jako taková je skvělá, trefná a působivá, na dramatickou hru o psychologické hloubce je ale moc banální a snadno čitelná. Ten film máte (zvlášť když jste od Allena pět šest filmů viděli) prokouknutý po čtvrt hodině a zbytek už ničím nepřekvapí.(14.6.2012)

  • dopitak
    *

    Tenhle Allen mi visel v seznamu snad rok! Několikrát rozkoukán, několikrát uspán. Proč měl velký mistr potřebu natočit tuhle zoufale nudnou sondu do života několika hnusných intelektuálů, to nepochopím. Hvězdička je za záběr na pláži, kdy kamera jede za plotem zpola zavátým pískem. Kamera je fajn, ale jinak jsem se tím protrápil víc než u Alice a Jiné ženy. Ten začátek je vražedně n.u.d.n.ý. a rodinka paní Eve (včetně všech partnerů) hnusná, obzvláště pohled na Mary Beth Hurt v brýlích bych rád brzy zapomněl.(26.4.2015)

  • Jellini
    *****

    Jedna z nejjemnějších komedií, co jsem kdy viděl. Ta dokonalost a preciznost veškerých "interiérů" a jejich natočení Gordonem Willisem je nevídaná. Komediálnost vzniká z hry na Bergmana, ze zjemňování jemu typických filmových gest, napodobování jeho filmové řeči a z variací celých situací z jeho filmů. Asi nejlepším příkladem je dlouhá jízda kamery na pláži s rozostřeným, komicky položeným plotem v popředí, jakožto variace na Personu. Film se samozřejmě snaží i o "opravdovou" výpověď, chvílema je ale nad slunce jasné, že Allen ne úplně tuší, o čem a jak vlastně točí – tento fakt si ale zároveň celou dobu moc dobře uvědomuje. :)(24.1.2012)

  • - První film Woodyho Allena, který režíroval, ale neobjevil se v něm jako herec. (Morien)

  • - Postavu Evy (matky) napsal Woody Allen pro Ingrid Bergmanovou. Ona bohužel musela odmítnout, protože v Norsku natáčela jiný film. (Morien)

  • - Diane Keaton se v roli Renaty necítila a měla pocit, že se na ni nehodí. Později prohlásila, že jedině možnost pracovat s Geraldine Page (Eve) a Maureen Stapleton (Pearl) ji donutila zůstat. Fascinovaně sledovala Geraldine, která mezi záběry zašívala manželovo staré prádlo a během okamžiku byla schopna zahrát emotivní scény. (kenny.h)