Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Stárnoucí Arthur nečekaně oznámí své ženě Evě, že ji opouští. Je to rozhodnutí, o němž tajně uvažoval již delší dobu. Nechce prozradit, jaké k tomu má důvody. Již dávno ale necítí sílu, ba ani potřebu přizpůsobovat se jejím náladám či depresím, a také si ještě chce něco užít a najít téměř ztracený optimismus. Pro jeho manželku zůstává rozchod příliš velký šokem. Neumí se vyrovnat s realitou a stále myslí jen na možnost návratu k Arthurovi. Problémy s partnerskými vztahy ale mají i jejich tři dospělé dcery, úspěšná spisovatelka a básnířka Renata, přitažlivá herečka Flynn a netalentovaná, vnitřně nevyrovnaná Joey.
Psychologicky laděný příběh o rozpadu jedné rodiny, je způsobem ztvárnění zcela odlišný od většiny snímků Woodyho Allena. Ten přitom vzdává hold režijnímu mistrovství Ingmara Bergmana, mezi jehož obdivovatele léta patří (zejména nezapře inspiraci snímkem Šepoty a výkřiky). Promyšleně využívá dlouhé záběry, úseky děje jen minimálně podkresluje hudbou, velký prostor dává hereckému gestu, mimice a textu. Jak název předem prozrazuje, film vypovídá o uzavřených prostorech, v doslovném i obrazném slova smyslu. Proto řadu scén tvoří pohledy na hlavní hrdiny, stojící a bezmocně sledující okolo plynoucí svět, na který nemají sebemenší vliv. Pocity jejich neúspěchu, deprese, stejně jako myšlenky na smrt pomáhá navodit kamera Gordona Willise, jež se omezuje na odstíny černé, bílé a šedé. Kostýmy, stejně jako k filmu Spáč, připravil Joel Schumacher, který později více zaujal jako režisér například snímky Hráči se smrtí, Nebezpečný klient a Čas zabíjet. Vynikající herecký výkon podala Geraldine Pageová jako rozporuplná architektka Eva. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Recenze (100)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Bez špetky tušení do čeho se pouštím a s pražádnou úctou k Woody Allenovi jsem byl potěšen. Je to překvapivé, protože všechny jeho komediální filmy nenávidím a toto drama mi předvedlo jinou tvář Allena a jeho nitra. Skrze tři sestry, každou v jiné postavení k trápící se matce, u které ani sebevražda není ničím výjimečným, poznáváme příběh, který se opakuje každý den v mnoha rodinách světa. Tématicky je mi velmi blízký a proto velmi oceňuji, jak s ním Woody Allen naložil. Pomalé scény, někdy vytvořené jen jako spojnice mezi myšlenkami a pocity osoby ke svému okolí, jsou z počátku působivé a vystihující, ale brzy jich je až příliš. Herecky jde o skvěle uchopený a zahraný film, v kterém nikdo neční nad ostatní a jejich výkony jsou příjemně uvěřitelné. Bohužel si neumím pořádně představit druhé nebo třetí shlédnutí, protože Interiéry mi dokázali dát dost napoprvé, ale nevím, zda bych v nich objevil znovu něco poutavého. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Co můžeme udělat pro svou nesmrtelnost? Zanechat po sobě nějaké nadčasové umělecké dílo? Takové, které bude doceněno až několik let po naší smrti? Co z toho však budeme mít teď, plní života a přesto neschopni najít jeho smysl? Interiéry jsou jedním z nejsmutnějších filmů Woodyho Allena a současně filmem, který jde nejdál v autorově oblíbeném přemítání nad smyslem umění. Stejně jako všechny předchozí, jsou také filmem o smrti, ale na rozdíl od většiny předchozích i následujících jim chybí jakýkoliv nadhled. Smrtelnost člověka přijímají jako nevyhnutelný fakt, s nimž není snadné se vyrovnat. Podobně jako v Haně a jejích sestrách jsou hlavními hrdinkami tři sestry lišící se kromě vzhledu i životním postojem. Pouze ta nejmladší (Flyn) zatím nezabředla do svého života nenavratitelným způsobem a stále dokáže věci přijímat takové jaké jsou. Dokáže se radovat z drobností a filozofování nad vážnými věcmi nechává na později. Pro jedno z ústředních témat filmu je neméně důležitá Renata v podání klasicky skvělé Diane Keatonové. Dostala se do stádia, kdy neví, co teď, neví, co pak a to, co bylo, ji také příliš nenaplňuje. Nezajde tak daleko jako její matka, opuštěná dlouho věrným manželem kvůli nějaké ordinérní ženské, ale cestu zpět, zpět k normálnímu životu, rovněž najít nedokáže. Ve filmu není snad žádná hudba, pouze ruch okolí, kamera často zabírá mlčící kusy nábytku, nikdo nikam nespěchá, všichni si jenom slovně řeší své problémy. A je to fajn, ani jsem nečekal, že mě nějaký „vážný“ Allen takto zaujme, což však stále neznamená, že bych ho v komičtější poloze neměl raději. 75% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Eodeon, Anio ()

Reklama

B!shop 

všechny recenze uživatele

Allen si po vsech tech komediich zkusil poprve vaznej film bez spetky humoru a moc mu to nevyslo. Ne ze by to bylo spatne natoceny, to ne, na to je Allen zkusenej reziser, jenze to je proste takovy o nicem. Ne prilis sympaticky postavy s vaznou tvari resi tu vice, tu mene dulezity problemy a me bylo pritom naprosto ukradeny, co se s kym stane. Navic Geraldine Page je vylozene otravna. Zkratka takovy nezazivny drama. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Woody Allen .. Intimní, chladné drama, velice. V úvodu téměř dokumentárně stavěný snímek, hutně vážný o nemoci rozvodu, umírání. Akorát, že mě hysterické pochody staré, puntičkářské a silně nesympatické ženské vůbec nijak neoslovují. Ani její dcery, trpící podobným neurotickým rozpoložením nebodují. Po výborné Love and Death nebo Annie Hall otočil Woody Allen nakrátko o sto osmdesát stupňů a za sebe dodám, že k silně nezáživnému, odcizenému tématu. Interiéry mi totiž tentokrát nic nepředal ani nepřidal. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

V případě Interiérů musím být zoufale neobjektivní. Kdybych se k filmu dostal bez znalosti základní dějové synopse, asi bych byl chvíli v příběhu ztracený a ne tak pozitivně naladěný. Woody přesně ukazuje rozdílnost povah všech sester, odhaluje snobství v nejjasnějším světle a díky postavě Pearl také porovnává lidi spoléhající se na cit s chladně myslícími osobami s minimem emocí. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (14)

  • Film nemá žádný originální soundtrack. (jezurka42)
  • Tento snímek je považován za vůbec „první vážný“ film Woodyho Allena. Je v něm také patrný Allenův obdiv k Ingmaru Bergmanovi. (Pavlínka9)
  • Diane Keaton se v roli Renaty necítila a měla pocit, že se na ni nehodí. Později prohlásila, že jedině možnost pracovat s Geraldine Page (Eve) a Maureen Stapleton (Pearl) ji donutila zůstat. Fascinovaně sledovala Geraldine, která mezi záběry zašívala manželovo staré prádlo a během okamžiku byla schopna zahrát emotivní scény. (kenny.h)

Reklama

Reklama