Ledové království II

Dvojky bývají průšvih a vykrádačka sama sebe, pokud to vůbec má nějakou myšlenku (jinou, než vydělat tvůrcům nějaký ten další milion), jde-li o muzikál, koná se přehlídka nevýraznosti a plytkosti bez nápadu. Ledové království II jde ve vyšlapaných kolejích - hrdina pocítí nutkání někam jít a řešit, jde, vyřeší a všichni se radují (poznáváme všechny ty drakobijce, hledače zlatých ptáků, ale v podstatě i Pána prstenů), drží se i schématu dvou milujících se sester, které se snaží chránit jedna druhou, přičemž, jak ty vrstvy na hokejce, doopravdy silné jsou jen spolu. Chtít a očekávat něco fungl nového je jako vymýšlet hranaté kolo. V nastaveném schématu tedy po nahlédnutí do minulosti pokračuje příběh dál. Se zacílením na původní fanoušky si dovoluje v zápletkách přidat na složitosti a temnosti. S ohledem na rodiče, tvořící skutečným divákům doprovod, jsou dodány vtípky nejčastěji ze strany Olafa, který konečně přestal být jen otravný tupan a začal být funkční odlehčující prvek, a geniální parodický love song Kristoffa (nějaký americký Michal David, jehož nedokážu identifikovat). U hudby se dá říct, že ač nemá dynamickou hitovku, jakou v jedničce byla Elsina Najednou!, není tupá a kolovrátková. Oscarový hit bude úvodní píseň, co Iduna zpívá dcerkám All is Found, která svou poetičností dotahuje na úvodní píseň maminky z Písně moře (asi není náhoda, že takové písně jako ukolébavku zpívají maminky). Co zážitek z filmu zvedá z objektivních čtyř hvězd na subjektivních pět, je to: "Já bojím, dej ruku! Kam jde Anna? Co dělá Elsa? Má šaty, sluší šaty," které znělo vedle mě. Doufám, že když už si tvůrci dali tu práci s vytvořením spousty krásných šatů a šperků pro obě hrdinky, bude mezera na trhu zaplněna jejich reálnou podobou. Ty plastové korunky a bižuterní hrůzy jsou výsměch veškeré estetice. (25.11.2019)

Na rovinu musím přiznat, že mě překvapilo, jak dospělou fantasy představuje jádro příběhu druhého Ledového Království. Ale stejně tak musím zdůraznit to "jádro". U Disneyho totiž na otázku vyrovnávání se se zpochybněním našeho dědictví a důvěry v rodiče, a také na pokračující Elsiny pochybnosti o tom, zda někdy pochopí sebe sama, a také zda obstojí jako ochránkyně svého lidu, navěšeli typická cinkrlata od dětinského humoru přes osmdesátkově znějící songy (Kristoff je druhý Lionel Richie, včetně videoklipu uprostřed filmu, WTF?) a roztomilé pišišvory - a také afroame..., pardon, afronordického důstojníka - a jako už tolikrát zabili něco, co mohlo být výjimečné. Zůstala jenom úžasně animovaná pohádka, která má momenty, kdy i dospělému může zatrnout, a opět velmi silnou Elsinu píseň (Show Yourself/Ukaž Se) - ale není třeba se nechat mýlit, stále je to prostě Disney, a podle toho to také se všemi dopadne;) Uznávám, že místy je to opravdu působivé, a odhalení, co vlastně byl zač zpěv v roztmívačce prvního dílu, docela "wow", stejně jako "bod zlomu" v Atohalanu a magie živlů vůbec. Oceňuju, že se tvůrci pokusili posunout od sesterské lásky k skutečné dospělosti (dobře, u Anny ještě ne úplně, ale i ona vyzrává) a hledání sebe sama, a nadnesli ty mnou na začátku zmíněné otázky, ale i když je to příběhově rozhodně lépe zvládnuté než nelogičnostmi prošpikovaná jednička, asi bych spíš ocenil, kdyby Anna taky objevila svoji kouzelnou moc a stala se Sithem:D Ale není třeba si zoufat, do třetího dílu času dost:) In your face, Disney, za to, co jste provedli se Star Wars, tohle budete poslouchat docela dlouho:P Ale abych to nějak zakončil, bude fér přimrazit téhle záležitosti 70%, byť z jiných důvodů než proč jsem totéž dal prvnímu dílu. (31.10.2020)

Famózne naanimované. A to je všetko. Príbeh je x krát lúhovaný čaj bez snahy predať to banálne posolstvo aspoň trošku inak. Navrch toho ja neznášam muzikály; tu o to viac, že postavy spievajú v tých najneuveriteľnejšách chvíľach a niektoré pesničkové sekvencie už nie sú muzikálové čísla ale čisté videoklipy. Tož tak. 5/10 Tomu kto prekladal piesne do slovenčiny by som dal po pysku. "Som zablúdený" mi temer utrhlo uši. (02.12.2019)

Zdaleka to nebylo jen o velehitu Let It Go a směšném sněhuláku Olafovi. Ledové království bylo všude, na dětských oslavách v nejrůznějších podobách nevyjímaje. Možná je dobře, že tvůrci počkali a nepřišli s pokračováním hned dva roky po veleúspěšné jedničce. Příběh o sesterské lásce je pořád vtipný (i když méně) a pořád má své kouzlo. Elsa čím dál častěji slyší podivné zvuky, které ji vábí pryč z království, Anna jí kryje záda, dojde k odhalení rodinné historie, obě zažijí pár příběhových zvratů, které asi nejmenší diváky uspokojí. Dospělé už méně. I když asi patřím mezi ty, kteří si disneyovskou pohádku nedovedou úplně užít. Přesto převládá spokojenost, audiovizuálně je to navíc pořád prvotřídní podívaná. Tržby znovu (dle očekávání) neskutečné. (15.04.2020)

Největší šok druhého Frozen? Když ve flashbacku taťka král prohlásí, že čte pohádky od nějakého Dána. Stalo se vůbec někdy, že by Disney, společnost, která nedávno vyrukovala s tím, že chce zcopyrightit Sněhurku, Popelku atd., přiznala, že pohádky existovaly už před rokem 1937? Jinak je to solidní pokračování, které vedle skvělé jedničky obstojí hlavně proto, že je jiné. Místo pohádky trochu fantasy. Místo rozděleného týmu spolupráce obou sester. Zůstala spousta humoru a magická animace. Jen ty písničky nejsou žádná sláva ani v originálním znění – a v češtině vyloženě stojí za hovno. (21.11.2019)