Ružové sny

Poetické sbližování a vzdalování dvou odlišných duší na pomezí reality a snu. Rozpoznatelný rukopis režiséra Dušana Hanáka, pozitivní až idylická nálada celého snímku, vynikající civilní herectví dvou okouzlujících hlavních hrdinů, skvělé písně a hudba z pera Petra Hapky. Co si přát víc? Snad jen, aby se jednou, až budeme minority všeho druhu chápat jako neoddělitelnou součást naší společnosti a ne jako její přítěž či nucené zlo, mohlo stát téma tohoto filmu anachronismem. A stejně tak jako Jolanka v závěrečném snovém obrazu odpoutává Jakubovo uvězněné srdce (což je mimochodem jedna z nejhezčích metafor, kterou jsem v našich filmech viděl), abychom se od těchto myšlenkových stereotypů odpoutali i my. Snad jednou... (04.12.2009)

Velice krásný, první půlka je úžasnej zážitek, druhá má lehce klesající tendenci, což je možná i díky samotnýmu příběhu, kterej začne prozaičtět a všednět, myslím tím životy hlavních postav. Ale přece jen chvilkama jakoby haproval scénář, kterej je sice vychvalovanej, ale mě tam chyběly takový ty silný momenty, na který to ze začátku vypadalo. Ale stejně, moc mě to potěšilo. (24.06.2011)

Slavný film Dušana Hanáka Růžové sny vypráví o světě na pomezí vesnice a kolonie. Logicky, vzhledem k předchozímu Hanákovu zaměření, je zde život v kolonii vnímán semidokumentárně a našinec je opravdu rád, pokud film sleduje se slovenskými titulky. Rozdíly mezi vsí a kolonií jsou transponovány skrze pohled na mladou lásku a výsledkem je atraktivní pohled na cosi jiného. Mladý Nvota s ještě mladší Bittovou jsou autentičtí až na dřeň. (10.12.2020)

Je príjemné zistiť, že film, ktorý ma zaujal už v dobe svojho vzniku, ma dokáže zaujať aj po toľkých rokoch. Myslím, že jeho sila tkvie v naivite a milej neohrabanosti oboch hrdinov, ktoré sú konfrontované realitou a neprajným okolím. Vidieť ušatého chlapčiska s fešnou cigánočkou a uvedomiť si, aký kus cesty obaja od tej doby urazili, je takisto zážitok. K Hanákovým filmom chovám značný rešpekt a Hapkovu hudbu neskonale obdivujem. A aj keď som u filmu viackrát všimol určitú kostrbatosť, uvedomenie si doby, v ktorej bol nakrútený ma zbavilo akýchkoľvek pochybností, že patrí do desiatky najlepších SK. (25.09.2010)

Hanák natočil asi divácky najvďačnejší film. Film ktorý sa zaoberá, nazvime to takou rasistickou tématikou. Hľadám pre to aj lepšie pomenovanie ale nejde to. Neznášanlivosť gadžov(biely) a rómov(Slováci farby kofoli) je tu prezentovaná rovnakým spôsobom ako v Shakespearovej hre Rómeo a júlia. Lenže namiesto tragického konca na hrdinov čaká dospelosť. Nvota ako poštár Jakub prezentuje čudáckeho chalana, ktorého každý pozná, ktorému odstávajú uši a do ktorého sa zamilovala rómka Jolanka. Ich vzájomný vzťah, vyhrážanie sa rodinou toho druhého tomu druhému sú len malé prekážky ktoré na rozvíjajúcu sa lásku čakajú. Jakub kašle na svet a Jolanka tiež. A tak odídu spolu, preč od rodiny a pokúšajú sa žiť normálny život, lenže ružové sny videné cez ružové okuliare nemajú takú dlhotrvácnosť a nakoniec sa rozídu. Príbeh je obohatený o vedľajšie postavičky, ktoré sú vtipné, každá má svoje miesto či už na dedine alebo v príbehu - pán ktorému manželka nevarí a on tak rád je že na protest vylezie na strom aj z jedlom hovorí sama za seba. Iva bittová v úlohe Jolanky je krásna, vyplašená, utešená a hlavne uveriteľná a tak isto aj Jakub Juraja Nvotu - ktorý prechádza udalosťami a vysporiadáva sa zo životom po svojom. Hanák a Dušek si dali záležať na tvorbe scenára a je to vidieť, každá postava je premyslená a každá ako keby skutočná, okorenená o tú dedinskú a ľudskú vtipnosť ktorá vám zaručene vylúdi úsmev na tvári, lebo také niečo sa deje možno aj u vás na dedine. veľmi pekný film, ktorého zážitok je aj umocnení krátkou stopážou. (11.01.2009)