Reklama

Reklama

Červená želva

  • Francie La Tortue Rouge (více)
Animovaný / Fantasy
Francie / Belgie / Japonsko, 2016, 80 min

Příběh trosečníka na tropickém ostrově, obydleném želvami, kraby a ptáky, je zároveň univerzálním příběhem všech zásadních okamžiků v životě člověka. O sebepoznání, lásce, rodičovství i střídání generací vypráví oscarový režisér Michaël Dudok de Wit beze slov, jen s pomocí řemeslně dokonalé animace. (Aerofilms)

Videa (10)

Recenze (120)

Zíza 

všechny recenze uživatele

Příběh začíná bouří – opuštěný trosečník se probudí na pustém ostrově a okamžitě začne myslet na to, jak z této opuštěnosti utéct a vrátit se do civilizace. Ač se snaží sebevíc, nedaří se mu. Obzvlášť když přijde na příčinu jeho nezdaru, nedokáže potlačit svůj hněv a beznaděj a udělá něco, čeho bude později litovat. Ale to už k životu patří. Jeho samota mu ovšem dovolí poznat sebe sama a nakonec mu osud dovolí pochopit, co je to láska, rodičovství i poznat ten okamžik, kdy by stará generace měla ustoupit a svět přenechat té mladé. Celý ten magický příběh o koloběhu života je krášlen obyčejnými barvami. Autor to nepřehání s barevností, ačkoliv by mohl. Zůstává střídmý a i důležité věci dokáže zvýraznit, aniž by jim přidával na sytosti. Film pak působí, že kromě červené neexistuje v jeho světě výraznější barvy. A možná je to tak dobře, protože červená je zde symbolem lásky. Bez ní ať si je svět klidně jen černobílý. Přesto lze vidět, že každý tah je namalovaný s péčí a animaci se nedá nic vytknout. Vypráví v podstatě o obyčejné každodennosti, ač na neobvyklém místě, proto se k příběhu velmi hodí. To se ovšem nedá tvrdit o hudbě. Samozřejmě byla úchvatná jako každá hudba, kterou nahraje symfonický orchestr, přesto si myslím, že v některých scénách až kazila dojem, neboť převzala moc nad celým vyprávěním a přesunula ho někam, kde podle právě odehrávající se scény neměl být. Přesto si myslím, že pokud by se někdo jen zaposlouchal do tónů, které zněly, nebyl by zklamaný. Kromě animace a hudby již zbývá poslední důležitá věc, bez které film není filmem – scénář. Červená želva je de Witův celovečerní debut, na kterém pracoval téměř deset let. Je rozhodně mnohoznačný. Pokud jste filmovým kritikem, můžete se ve filmu rochnit a najdete si v něm to své a odejdete spokojení. Pokud jste unavený rodič, který jde s dítětem do kina, místo aby doma doháněl spánek, příběh vás spíš nezaujme. Na druhou stranu zabaví vaši ratolest, protože té by se tento nezvyklý snímek líbit mohl a bude. Proto nebojte se jít na něj s dětmi, nebojte se v něm hledat vše, co skrývá, protože tenhle snímek dokáže uspokojit každou věkovou skupinu. Záleží jedině na tom, zda dokážete tuhle snovou realistickou pohádku přijmout a neptat se „proč?“. Silné 3*. ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

A já nejsem dojat! Když vím, jaká hra se se mnou hraje, nemám chuť ji hrát. Taková symbolika, až je úplně prázdná, podobenství o životě bez života. Je mi jasné, že na to japonci francouzům skočili, ona je evropa se svými zvláštnostmi hodně přeceňovaná a obdivovaná, tím více, čím je prostému člověku (japonci) vzdálená. Zklamalo. P.S. a spoiler: nemůže po mně nikdo chtít shovívavost s filmem, kde se zabíjí želva, pod jakoukoli záminkou. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Na první pohled moc hezký filozofický animák, který začíná poměrně nesměle, abych se v něm po půl hodině začal ztrácet a začal sledovat sled hezkých, poměrně jednoduchý, ale na druhou stranu stále se opakujících záběrů. Jako půlhodinový krátkometrážní kousek by to bylo boží. Jako celovečerní film ale poněkud zdlouhavé. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Podmanivá magicko-realistickou robinzonádou s ekologickým podtextem. Semknutý, stylisticky čistý snímek, zaplněný symbolickými obrazy a založený na myšlence propojenosti jednotlivých složek živého světa. Ke komunikaci s divákem používá Červená želva především obrazů, které jsou zároveň konkrétní i symbolické a postupně nám odhalují unikátní, přesto univerzálně srozumitelnou vnitřní logiku fikčního světa. Díky cyklickému opakování situací vzniká dojem organické propojenosti všeho se vším. Pokud se něco stane ostrovu, musí se přirozeně něco stát také člověku, který jej obývá. Očistná jednoduchost není vlastní pouze příběhu, ale také vizuální stylizaci, která čtenářům komiksů může připomenout tvorbu kreslířů jako Jean „Moebius“ Giraud nebo Georges „Hergé“ Remi. Zásluhou (ne)obyčejně krásné animace je film podmanivý i během okamžiků, kdy se v něm nic zvlášť dramatického či lyrického neděje. Výtvarná stránka na pomezí magického a realistického nás přitom vede ke stejnému poznání jako zápletka filmu – přírodní řád nemusíme chápat, ale měli bychom jej respektovat. 80% ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $828,165Tržby Celosvetovo $4,000,000▐ fakt neviem, prišlo mi to dosť pasívne a nikam výrazne nesmerujúce, táto téma mohla byť využitá tak v 15 minútovom krátkometrážnom animáku a mohlo to byť fajn ale takto no fúha /40%/ ()

Galerie (66)

Zajímavosti (3)

  • Ze Studia Ghibli se na filmu podílelo pouze šest zaměstnanců. (Hal_Moore)
  • Timeline: Film byl spoluprodukován společnostmi Wild Bunch a Studiem Ghibli ve spolupráci s Why Not Productions. Vincent Maraval, přeseda Wild Bunch, navštívil Studio Ghibli v roce 2008 a potkal se s Hayaem Miyazakim. Ten mu pustil krátký animovaný film Father and Daughter a požádal jej, aby našel jeho režiséra - Michaëla Dudoka de Wita. Miyazaki totiž chtěl s Maravalem spoluprodukovat režisérův první celovečerní film. Zástupci společnosti Wild Bunch se s režisérem setkali v Londýně a k projektu jej přemluvili. Film si odbyl premiéru 18. května 2016 na filmovém festivalu v Cannes, kde soutěžil v sekci Un Certain Regard. 13. června snímek otevíral festival animovaných filmů Annency International. Ve Francii se film objevil v kinech 29. června 2016. (Hal_Moore)
  • První film studia Ghibli produkovaný mimo Japonsko. (ganjoman)

Reklama

Reklama