poster

Červená želva

  • Francie

    La Tortue Rouge

  • Japonsko

    レッドタートル ある島の物語

  • Slovensko

    Červená korytnačka

  • Velká Británie

    The Red Turtle

Animovaný / Fantasy

Francie / Belgie / Japonsko, 2016, 80 min

(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tuax
    ***

    Moc si nedokážu představit, vidět toto v kině. V tom případě bych byl s hodnocením ještě o dost níže. Naštvaný ze sledování bych byl ještě více. Což o to je to takové snové, poetické a s animací studia Ghibli, jenže vzhledem k závěru je to celé hozené do vod nesmyslnosti. Kdyby se na konci probudil na záčátku tonoucí trosečník, tak by to celé mělo smysl a neměl bych problém i s pěti hvězdami, protože by si prosnil strasti i slasti plný život a pak by se probudil do reality. Jenže tak jak je to pojaté, to prostě není ani fantasy, ač to má ty prvky, je to snové a není to sen ač to má ty prvky, je to příběh o životě a není to reálný život ač to má ty prvky atd. Hraje si to na umění s tajemným podkladem, ale jen hraje. Co mi vadilo možná ještě víc, že je to strašně zkratkovité, skokové, tvůrci si tam dali to co se jim hodilo, bez ladu a skladu. Ale tohle bych zase byl schopen úplně prominout, kdyby to na konci neztratilo smysl. Co se mi líbilo byla hudba a ozvučení, to bylo velmi povedené. Škoda jen, že obsah je jen předstíraný.(1.12.2016)

  • silentname
    *****

    Pre mňa jeden z najkreatívnejšie urobených animovaných filmov čo som videl. Nie je treba jediného slova na to, aby sme vedeli čo sa deje. Všetko to spraví animácia a jednotlivé vizuálne scénky a konanie postáv. Všetko tu funguje. Animácie, hudba, atmosféra, vzťahy medzi postavam, emócie. Ja sa ani nepotrebujem rozpisovať. Pretože ani neviem čo by som povedal iné než fakt, že "The Red Turtle" je film, ktorý treba vidieť. Čeknite si ho. A rozhodne skvelá voľba na uzavretie roku 2016. Hodnotenie: A(1.1.2017)

  • vyfuk
    ***

    Oscars 2017: Ve své podstatě šlo přesně o to co jsem si myslel, že to bude. No a i když jsem i viděl jaké studio má tento film na svědomí, tak jsem se pak dále už divit nemusel. Zvláštní myšlenka, zkombinovat francouzské prvky s japonskými. Protože v tomto ohledu jde o animaci na špičkové úrovni. Funguje to skvěle. Ale hold jelikož věc, kterou já na filmu lehce vyžaduji je příběh a ten tento film zrovna důrazný nemá, tak to jinak skončit nemohlo. Film totiž scénář nemá. Spíš je natočen jako podle knihy. Je to jako kdybych vzal třeba Ostře sledované vlaky a bez toho, aniž bych na něčem pracoval tak bych opsal kontury knihy a udělal z toho film bez toho, aniž bych musel tvořit něco jako scénář. Ale tohle je prostě pastva pro kritiky a festivalové milovníky. Rozhodně se v tom najde spousta věcí, kterou jsou schopny být oceněny. Ale prostě problémem je, že když koukám na film, tak hlavně kvůli nějakým dialogovým přestřelkám nebo monologovým slohům. No a místo toho člověk dostane němou pokoukanou na poetické bázi. Dobré. Ale rozhodně ne moje gusto.(15.2.2017)

  • Greg25
    ***

    Zklamání. Vizuálně podmanivá animace filmu, od kterého byste podle traileru i celkové prezentace čekali mnohem větší filozofickou hloubku. Ale podobenství je to jednoduché, vlastně až příliš na to, že snímek má 80 minutovou stopáž. Jako krátký film geniální, jako celovečerní snímek, který se tváří, že má myšlenku, ale který ve skutečnosti celou dobu, každou svojí scénou opakuje jedno a totéž pořád dokola. Nejsem proti, když filmy mají jednu myšlenku a věnují se jí pořádně, chtějí jí jaksepatří sdělit, ale pak očekávám promyšlenější vyprávění, ne že si hraji na kolovrátek a dokola opakuji jedno a totéž, což je přesně případ tohoto snímku. Má nepochybně své kvality - v animaci i v atmosféře, ale podobenství i pointa ve stylu, objev si v tom, co chceš, je v tomto případě spíš odbytím filmu - animace na úkor scénáře. Cílové publikum nejasné - pro děti těžko pochopitelné a nudné, už proto, jak jsou koncipovány scény, pro dospělé místy také nudné s hořkým pocitem odbytí příběhu i myšlenky. Nezbývá než obdivovat animaci. 60% PS: Na druhé straně režisér Michael Dudok de Wit není prvním autorem, koho zradil celovečerní formát, byť v krátkých animovaných filmech exceluje, tvůrci animovaných snímků s tím mají problém obecně - stačí vzpomenout Shane Ackera a jeho Číslo 9.(20.12.2016)

  • Zíza
    ***

    Příběh začíná bouří – opuštěný trosečník se probudí na pustém ostrově a okamžitě začne myslet na to, jak z této opuštěnosti utéct a vrátit se do civilizace. Ač se snaží sebevíc, nedaří se mu. Obzvlášť když přijde na příčinu jeho nezdaru, nedokáže potlačit svůj hněv a beznaděj a udělá něco, čeho bude později litovat. Ale to už k životu patří. Jeho samota mu ovšem dovolí poznat sebe sama a nakonec mu osud dovolí pochopit, co je to láska, rodičovství i poznat ten okamžik, kdy by stará generace měla ustoupit a svět přenechat té mladé. Celý ten magický příběh o koloběhu života je krášlen obyčejnými barvami. Autor to nepřehání s barevností, ačkoliv by mohl. Zůstává střídmý a i důležité věci dokáže zvýraznit, aniž by jim přidával na sytosti. Film pak působí, že kromě červené neexistuje v jeho světě výraznější barvy. A možná je to tak dobře, protože červená je zde symbolem lásky. Bez ní ať si je svět klidně jen černobílý. Přesto lze vidět, že každý tah je namalovaný s péčí a animaci se nedá nic vytknout. Vypráví v podstatě o obyčejné každodennosti, ač na neobvyklém místě, proto se k příběhu velmi hodí. To se ovšem nedá tvrdit o hudbě. Samozřejmě byla úchvatná jako každá hudba, kterou nahraje symfonický orchestr, přesto si myslím, že v některých scénách až kazila dojem, neboť převzala moc nad celým vyprávěním a přesunula ho někam, kde podle právě odehrávající se scény neměl být. Přesto si myslím, že pokud by se někdo jen zaposlouchal do tónů, které zněly, nebyl by zklamaný. Kromě animace a hudby již zbývá poslední důležitá věc, bez které film není filmem – scénář. Červená želva je de Witův celovečerní debut, na kterém pracoval téměř deset let. Je rozhodně mnohoznačný. Pokud jste filmovým kritikem, můžete se ve filmu rochnit a najdete si v něm to své a odejdete spokojení. Pokud jste unavený rodič, který jde s dítětem do kina, místo aby doma doháněl spánek, příběh vás spíš nezaujme. Na druhou stranu zabaví vaši ratolest, protože té by se tento nezvyklý snímek líbit mohl a bude. Proto nebojte se jít na něj s dětmi, nebojte se v něm hledat vše, co skrývá, protože tenhle snímek dokáže uspokojit každou věkovou skupinu. Záleží jedině na tom, zda dokážete tuhle snovou realistickou pohádku přijmout a neptat se „proč?“. Silné 3*.(18.11.2016)

  • - První film studia Ghibli produkovaný mimo Japonsko. (ganjoman)

  • - Ze Studia Ghibli se na filmu podílelo pouze šest zaměstnanců. (Hal_Moore)

  • - Timeline: Film byl spoluprodukován společnostmi Wild Bunch a Studiem Ghibli ve spolupráci s Why Not Productions. Vincent Maraval, přeseda Wild Bunch, navštívil Studio Ghibli v roce 2008 a potkal se s Hayaem Miyazakim. Ten mu pustil krátký animovaný film Father and Daughter a požádal jej, aby našel jeho režiséra - Michaëla Dudoka de Wita. Miyazaki totiž chtěl s Maravalem spoluprodukovat režisérův první celovečerní film. Zástupci společnosti Wild Bunch se s režisérem setkali v Londýně a k projektu jej přemluvili. Film si odbyl premiéru 18. května 2016 na filmovém festivalu v Cannes, kde soutěžil v sekci Un Certain Regard. 13. června snímek otevíral festival animovaných filmů Annency International. Ve Francii se film objevil v kinech 29. června 2016. (Hal_Moore)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace