Režie:
Thomas VincentScénář:
Thomas VincentKamera:
Ronald PlanteHrají:
Thierry Lhermitte, Géraldine Pailhas, Nathaly Thibault, Guillaume Cyr, Pierre Curzi, Hugo Dubé, Kimberly Laferriere, Alexa-Jeanne Dubé, Julie Ringuette (více)Obsahy(1)
Paul Sneijder vede slušný, poklidný život generálního ředitele v Montrealu. Dokud jeho nejstarší dcera nezemře při tragické a absurdní nehodě ve výtahu. Zničený Paul pohlédne realitě do tváře – práce už ho nezajímá, žena mu leze na nervy a podvádí ho, oba synové jím pohrdají... Jak může v těchto podmínkách dál žít? Pro začátek by mohl změnit práci a stát se třeba venčitelem psů! Smíří se ale jeho rodina a přátelé s tak zásadní změnou, která z něj udělá svobodného člověka? (HBO Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (17)
Ze začátku film působí hodně zajímavě a věrohodně. Do toho psychicky zlomený Thierry Lhermitte rozhodně nezklame. Jenže od původního nadšení film přešel do hrozně zvláštní atmosféry, které z většiny případů vládne poctivá depka. Mohl za to hodně slušný soundtrack, ale i zasněžené počasí Montrealu, které byste, díky filmu, nechtěli zažít ani dobrovolně. Jenže jinak normální drama režisér podpořil dost zvláštními, až psychedelickými scénami, a ty mě zlomili do průměru. Nicméně je to průměr solidní a jsem rád, že jsem Thierryho opět mohl někde vidět. ()
Krásný film o velkém rodinném neštěstí a hledání smyslu života. Paul přijde při nehodě výtahu o dceru a sám je vážně zraněn. Rozhodne se zcela změnit svůj žebříček hodnot, odejde z manažerské práce, dá se na venčení psů. Jeho žena ho stále nutí soudit se o odškodné, aby měli na studium její dva synové. Paul nechce a od rodiny si za to vyslouží pohrdání a pokusy o zbavení svéprávnosti. Zdá se, že situace nemá řešení. ()
Takový pomalý úvod , divák čeká co bude dál . Stále pomalý rozjezd , až si říkám , no to bude zřejmě slabší kousek . Na scénu nastupuje zvířena a nový pohled na život . Mezitím Paul přemýšlí , zda-li se soudit či nikoliv o velké peníze za smrt své dcery , na které čekají supi , v podobě nesympatické manželky a dvou -- vychcaných , sorry , synů . A jelikož prašule nebudou , tak se vše mění , nebotˇ bylo použito , ze strany Paula , zdravého rozumu . Po úniku z psychiny se smečkou , si říkám , vlastně je to nevšední , zajímavý film . A konec na vyhlídce z velmi vysokého patra , mne v tom utvrdil . FAKT DOOOOST DOBRÉ . ()
Pro mě téměř ponurý film, zdůrazněný zimním prostředí periférie kanadského Montrealu. Samotný Paul Sneijder se svými depresemi, který navíc nenachází podporu své rodiny. Ta se snaží všemi způsoby vymáčknout peníze z jeho tragédie a neštítí se ho prohlásit za nesvéprávného a zavřít do ústavu. Pěkně deprimující téma, většina postav pohybujících se kolem Paula jsou nesympatické osoby, které sledují jen svůj prospěch. Ve filmu exceluje Thierry Lhermitte a zlatej retrívr. Celkově hodnotím kladně, ale největší zásluhu má můj oblíbený herec. ()
film při kterém budete mít chvílemi husí kůži.Smrt dítěte je jako když máte zbraň a jediný náboj a vystřelíte ,minete všechno poserete a nic zhola nic nemůžete změnit ,udělat jinak.Zůstane pocit viny a zmaru.Do toho vám dýchá na zátylek ambiciozní manželka a dva synové kteří vedeni matkou mají svůj sen....Jak by se zachoval každý z nás?Svoji obrovskou roli (možná stěžejní) má i přítomnost psa.A zjištění v psím salonu že každý páníček se podobá svému mazlovi není překvapivé.Film se múže zdát rozvláčný ale mě přišlo že každý záběr je důležitý třeba k zamyšlení jaké pocity v tu chvíli Paul má čím si prochází.. ()
Reklama