Porco Rosso

Mnoho Mijazakiho filmů se opírá o téma dívčího dospívání, přičemž se v nich nebojí nadužívat lecjaká shōjo "dívčí" klišé, včetně všech těch květovaných luk, roztomile chundelatých zvířátek, hvězdnaté oblohy a twink princátek. V Porco Rosso se ale plně ponořil do vyjmenovávání těch nějkrásnějších chlapeckých klišé a já poprvé pochopil, co si většina nekritických obdivovatelů z toho Mijazakiho vlastně bere. Tohle překrásné dobrodružství o tvrdohlavém prasohlavovi, který si potrpí na klid, dobré víno, jídlo a vrnící motor svého báječného létajícího stroje mě tak strašně vrátilo do životního období, kdy jsem svoje fantazie ještě nemusel poměřovat s realitou a raději si nezjišťoval příliš informací o světě, abych si nejdéle udržel iluzi, že někde v Jaderském moři budu mít svoji pohodlnou ostrovní jeskyni, ze které v noci budu vylétat na skleničku do přímořské restaurace, kde budu konstantně, s cigaretou v koutku, odmítat ženy, jež do mě budou bezvýhradně zamilované. Věrně pak chlapecké mentalitě je na tomhle filmu tak sympatické, že protagonista se v jeho průběhu prakticky nikam nevyvine. Proč také? S pirátama má nepsanou smlouvu, že se vlastně lovci odměn s raubířema navzájem tak nějak potřebují, i ten americkej hejsek když dostane trochu do zubů, tak se s nim dá zase bavit a co se týče toho, že se kolem něj vyvíjej nějak dějiny, tak v tom nejdůležitějším má naprosto jasno. Nikdo doposud tak přesně nezaútočil na mojí klukovskou povahu. Slzičky ještě dlouho po titulcích. Totální bezbrannost. (09.04.2024)

Balada o létání z doby, když se to ještě považovalo za dobrodružství. Díky Mistře, tohle mě chytilo u srdce. Niterný dojemný příběh o vzdušných soubojích nad Středozemním mořem zasazený do doby 30. let minulého století. Z italského prostředí, které je zmítáno krizí doslova číší temné stíny fašismu a militarismu, ale z filmu přesto dýchá duch svobody a touha po volnosti. Hlavním hrdinou je růžový vepřík Porco Rosso lovec lidí, který létá na červeně zbarveném létajícím člunu a prohání vzdušné piráty, kterých je obloha plná. Za svou zvířecí podobu vděčí kapitán Marco Pagoto tajemnému prokletí. Jeho úhlavním soupeřem se mu stane tajemný americký pilot Donald na hydroplánu Curtis, s kterým změří síly nejen v oblacích, ale i v dramatickém pěstním souboji. Prostředí ostřílených vzdušných jezdců zjemňují dvě křehké ženy. Jednou z nich je majitelka hotelu Adriano a okouzlujícího hlasu Gina, která má oči jen pro Porca a pamatuje si ho ještě s lidskou tváří. Dětský nevinný prvek zastupuje mladá zrzavá slečna, mechanička Fio Pikolo, která se stará o spolehlivost červeného aeroplánu. Na filmu je znovu poznat smysl pro nejmenší detail a mystické protiválečné prvky. Malebná muzika a vysoká akrobacie v leteckých soubojích se snoubí v harmonickém souznění. Létání nikdy nebylo krásnější. (22.02.2013)

Tááák a je to tady. Mám za sebou skouknutou komplet celou celovečerní Miyazakiho tvorbu. No, těšil sem se na tenhle kousek zbytečně moc, možná, že sem si ho mohl nechat na "horší časy", ale nedalo mi to. Tentokrát se maestro skutečně vytáhnul, když jako hlavního hrdinu nasadil prokletý italský prase s lenonkama a knírkem, no zkrátka sympaťák a lamželezo jak zvon :o). Utvrdil sem se v jedný věci a to, že mám daleko rači mistrovy filmy, které jsou doslova nabušeny fantazií a barevnou pestrostí. Tenhle příběh je (až na tu prasečí kletbu) víceméně reálný, což prostě od pohádkovýho dědečka neočekávám. Ale ty jeho animace doprovázené uklidňující hudbou, to je pastva pro oči a uši. Není mi jasný, jak někdo dokáže namalovat, podotýkám namalovat prostředí, které bys horkotěžko rozeznal od skutečného. Dějově mi přijde Porco Rosso celkem o ničem, žádný větší vzrůšo se nekoná. No, a já si teď můžu dát od japonských animáků na chvíli pokoj a zase si vychutnávat herecké výkoný opravdových herců a né kresleného prasete s knírkem :o) (26.08.2011)

Mistr animované fantazie Hayao Miyazaki, přináší další krásný a neobyčejný animák. Tentokrát ubral na fantazii a přináší nám příběh letce, který je tak trochu ... prase. Ne, že by měl nějaké nechutné návyky ale je prostě prase (film se jeho proměnou příliš nezabývá). Jako vždy nás filmem provází krásná hudba, nádherná animace a dalo by se říci i dobré "herecké" výkony. Alespoň hlavní hrdina mě donutil abych o něm neuvažoval jako o zvířeti ale jako o člověku. (22.05.2009)

Porco Rosso stojí neprávem ve stínu jiných Miyazakiho filmů, protože se může směle řadit k jeho nejlepším snímkům a možná k nejlepšímu vůbec. Miyzakiho pocta aviatice, kterou on sám je velkým příznivcem, je úžasně fantastická s krásným srdcem, kdy hlavní hrdina Porco (Marco) je velký sympaťák. Největší dojmy: perfektní soundtrack od Hisaishiho, který v tomhle filmu opět svým obrovským talentem vystavěl krásnou, ale opravdu krásnou atmosféru. Dále scéna, kdy vypráví Porco svůj příběh o "cloud prerie", která mě hodně dostala, a musím také zmínit závěrečný epilog a závěrečné titulky, které mi málem vhrnuly slzy do očí. Nechybí samozřejmě lehký humor, který je provázen celou Miyazakiho tvorbou. Moc moc se těším na pokračování tohoto díla, které má vyjít snad v roce 2012. (22.07.2011)